B.I.G. news - 08. října 2026

Inflace v Česku v září dle předběžných údajů Českého statistického úřadu zrychlila z meziročního srovnání na 2,5 % z předchozích 1,9 % v srpnu. Meziměsíčně přitom ale cenové hladiny zůstaly beze změny. Za opětovným zrychlením růstu spotřebitelských cen stojí především energie a pohonné hmoty, jejichž ceny byly meziročně vyšší o 5,9 %. Výraznější zdražování se nevyhnulo ani alkoholu a tabáku, kde ceny vzrostly o 4,6 %. Naopak potraviny a nealkoholické nápoje nadále působily jako jedna z hlavních pomyslných brzd inflace. Jejich ceny tedy byly z meziročního srovnání nižší o 3,5 %, přestože v srpnu pokles dosahoval ještě 4,3 %. Vývoj posledních měsíců zároveň ukazuje, že období mimořádně nízké inflace může být postupně minulostí. Letošní minimum v rámci hodnoty inflace bylo dosaženo v únoru, kdy meziroční růst cen činil pouze 1,4 % a ještě v červnu se míra inflace pohybovala na úrovni 1,5 %. Od té doby však hodnota inflace postupně zrychluje. Důležitým faktorem pro další měsíce tudíž bude vývoj cen potravin, jejichž dosavadní protiinflační působení může postupně slábnout. Pokud by se k tomu přidaly vyšší ceny energií a pohonných hmot, může cenový růst v závěru roku zamířit blíže k 3 %. Přetrvávající napětí v oblasti Perského zálivu přitom představuje riziko zejména kvůli možnému dalšímu růstu cen ropy a energií, které se mohou následně promítnout i do dalších částí spotřebního koše. Vývoj inflace tak může být důležitý také pro další rozhodování České národní banky. Pokud by se cenové tlaky dále zvyšovaly, centrální banka by měla menší prostor pro případné uvolňování měnové politiky a naopak by se mohla zvýšit pravděpodobnost přísnějšího postupu. Pro české domácnosti by případné další zvýšení sazeb znamenalo především dražší úvěry, což by se následně mohlo projevit nejen na hypotečním trhu, ale také i v celkových nákladech domácností na financování svých závazků.

Inflační tlak sílí také v eurozóně

Růst cen však není problémem pouze České republiky. Výrazné zrychlení inflace zaznamenala v září také eurozóna, kde meziroční růst spotřebitelských cen vystoupal na 3,8 % ze srpnových 3,2 %. Jedná se zároveň o nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Výsledek překonal očekávání trhu, který počítal s hodnotou kolem 3,6 %. Ceny navíc rostly i během samotného září, když meziměsíční tempo zdražování zrychlilo z 0,4 na 0,6 %. Hlavním zdrojem inflačního tlaku byly stejně jako v případě Česka energie. V eurozóně jejich ceny meziročně vzrostly dokonce o 18,8 %. Zatím se však tento nákladový šok výrazněji nepřelévá do ostatních částí spotřebního koše. Jádrová inflace se zvýšila pouze z 2,4 na 2,5 %, což naznačuje, že současné zrychlení celkové inflace je stále z velké části spojeno právě s volatilními cenami energií. Mezi jednotlivými zeměmi eurozóny jsou přitom značné rozdíly. Nejvyšší růst cen zaznamenala Litva, kde inflace dosáhla 6,1 %, zatímco na Maltě byla nejnižší a činila 2,4 %. Celková inflace v měnovém bloku tak zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. ECB nyní očekává průměrnou inflaci za letošní rok na úrovni 3 % a pro příští rok zvýšila odhad z původních 2,3 na 2,5 %. Po zářijovém zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu činí depozitní sazba ECB 2,50 %. Pokud by se inflační tlaky ukázaly jako trvalejší, může být prostor pro další uvolňování měnové politiky v Evropě výrazně omezený.

Domácnosti zatím navzdory inflaci nepřestávají utrácet

České domácnosti ani přes vyšší inflaci prozatím své výdaje výrazně neomezují. Maloobchodní tržby bez automobilového segmentu tak v srpnu z meziročního srovnání vzrostly o 4,3 %, přičemž hlavním tahounem bylo nepotravinářské zboží, jehož prodej se zvýšil o 7,4 %. Nejvýrazněji rostly internetové a zásilkové obchody, kde tržby stouply o 15 %, dařilo se ale také i prodejcům oděvů a obuvi. Naproti tomu čerpací stanice naopak zaznamenaly pokles tržeb za pohonné hmoty, a to o 3,2 %. Slabší potom zůstává rovněž i automobilový trh, kde celkové tržby z prodeje a oprav vozidel klesly o 2,2 %. Odolnost spotřeby podporuje především růst reálných příjmů domácností, zatímco oslabení spotřebitelské důvěry se zatím do maloobchodních prodejů výrazněji nepropsalo. Za celý rok se proto předběžně očekává růst maloobchodních tržeb bez prodejů automobilů přibližně o 3,5 až 4,5 %. Další vývoj však bude záviset hlavně na tom, zda se podaří udržet růst příjmů nad inflací a zda výrazněji nezdraží ceny energií a potravin.