B.I.G. news - 17. října 2023

Za přibližně čtrnáct dní proběhne již předposlední měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB v tomto roce, a to přesně 2. listopadu. Můžeme tedy už dnes po dlouhé době jasněji predikovat, že na tomto blížícím se zasedání se bude s velkou pravděpodobností projednávat a následně také i nejspíš hlasovat o poměrně očekávané tezi ohledně nastavení úrokových sazeb ČNB. A to již o tezi, že bankovní rada ČNB po delší době bude opět hlasovat o možném snížení úrokových sazeb, a tedy o postupném uvolnění měnové politiky v ČR. Tím pádem tak můžeme předpokládat, že na jednom z těchto dvou zmíněných měnově-politických jednání může započít, a to prakticky po více jak roce a půl, trend postupného snižování úrokových sazeb. O kolik se začnou sazby opět snižovat, na jakém z měnově-politických zasedáních se tedy stane a kolik členů bankovní rady ČNB by tedy bylo pro případné snížení sazeb, tak ale stále zůstává poměrně nejasné. Pro snížení úrokových sazeb se ale objevuje stále více důvodů, jako je například naše stále poměrně slabá ekonomická kondice, už poměrně nižší inflace, a to především s porovnáním s minulým rokem, či naše nízká vývozní aktivita. Poslední zmíněný export pak souvisí s českou měnou, která může kvůli potenciálně sníženým úrokovým sazbám citelněji oslabovat. Ta tak svou slabší kondicí ale naopak může našemu vývozu nepřímo pomoci. Jelikož jako silné exportní ekonomice nám v tomto ohledu může již poměrně viditelně slábnoucí koruna být tedy spíše nápomocná. Naopak s prudším snižováním sazeb může přijít viditelnější stagnace očekávaného postupného snižování míry inflace. S mírnějším poklesem úrokových sazeb může mírněji posilovat i růst mezd v ČR, byť je růst mezd za poslední období stále do deseti procent. Deset procent je pak jakési nepsané pásmo, po jehož překročení nemusí být u některých radních ohledně možného snížení sazeb řeč. Také je aktuálně velmi dobré bedlivě sledovat nastavení úrokových sazeb i u jiných centrálních bank, a to hlavně Fedu či ECB. Pokud by především tyto dvě jmenované centrální banky chtěly v dohledných měsících držet stávající vyšší úrovně úrokových sazeb či případně je ještě zvýšit, tak bude nejspíš kloudné nezapočít snižovaní úrokových sazeb v ČR náhlým a hlubším snížením. To především z důvodu možného markantnějšího rozdílu v rámci úrokového diferenciálu. Tato situace by pak mohla výrazněji ovlivnit už tak slábnoucí českou měnu. Co se týče protiinflačních opatření, tak ty by měl naopak doplnit a podpořit nový konsolidační balíček. Na již snižující se cenovou hladinu zboží a služeb v naší zemi by se tedy mohly pozitivně projevit především změny DPH a spotřební daně.

Kondice CZK a pražská burza 

Česká koruna minulý týden v pátek po sedmnácté hodině byla svou hodnotou vůči euru na nejslabší úrovni za posledních více jak patnáct měsíců. Dostala se totiž vůči evropské měně na úroveň 24,70 korun za euro. Vůči americkému dolaru naše měna v závěru týdne také poklesla, a to na hodnotu 23,52 korun za dolar. Pražská burza v minulém týdnu naopak posílila a zakončila tak obchodní týden na hodnotě 1346,3 bodů. Největší nárůst ze všech obchodovaných titulů na pražském parketu zaznamenaly akcie skupiny ČEZ, které za celý týden posílily o 4,5 % na závěrečných 998 korun za akcii. Naopak nejvíce klesly akcie společnosti Pilulka, která si minulý týden ze své hodnoty odepsala 5,85 % a zakončila minulý obchodní týden na 370 korunách za akcii.    

Hodnota 3M PRIBRORu k pátku z minulého týdne oproti pátku z týdne předchozího poklesla z hodnoty 7,09 % na úroveň 7,04 %. Hodnota 3M EURIBORu se minulý týden v pátek zvýšila oproti pátku z předchozího týdne z hodnoty 3,983 % na hodnotu 3,985 %.

Světové trhy

V minulém obchodním týdnu index S&P 500 posílil o 0,45 %, což tedy byl pro tento index druhý týdenní nárůst v řadě. Index Nasdaq za celý minulý týden klesl o 0,18 %. Index Dow Jones si naopak za celý týden připsal 0,79 % do plusu a přerušil tak dvoutýdenní sérii ztrát. Mezi 11 hlavními průmyslovými sektory indexu S&P 500 tak vedla energetika s nárůstem o 2,3 %, jelikož ceny ropy citelněji rostly. Defenzivní sektory, jako jsou například veřejné služby, tak poskočily o 1 %. V pátek minulého týdne reportovaly své výsledky hospodaření za třetí kvartál tohoto roku společnosti JPMorgan, Wells Fargo a Citigroup. Těm akcie posílily poté, co jejich čtvrtletní zisky překonaly předběžné odhady ekonomů, a to hlavně kvůli vyšším úrokovým sazbám v USA. Wells Fargo vzrostl ke konci minulého týdne o 3 %, JPMorgan si pak po minulé páteční seanci připsal do plusu 1,5 %. Naopak společnosti Citigroup se ale na konci páteční seanci paradoxně kladná čísla udržet nepodařilo, a zakončila tak obchodní týden ve ztrátě, a to o 0,2 %. Celkově bylo obchodování v minulém týdnu velmi kolísavé, a to zejména z důvodu, že se na parket na Wall Street přenesla nervozita ohledně konfliktu v Izraeli a jeho eventuálního dalšího průběhu. Účastníky trhu tak v průběhu minulého týdne také ovlivňovala citelná nervozita, jelikož si kladli velice častou otázku, jestli se do tohoto velmi náhlého a nepředvídatelného konfliktu nezapojí i další země, jako je například Írán a jeho možná další podpora hnutí Hamás. Obchodníci a investoři minulý týden také směřovali svou pozornost na úrokové sazby a s nimi související mírou inflace a také na možné problémy ohledně americké ekonomiky.