B.I.G. news - 21. srpna 2026

Ministerstvo financí (MF) ve své nejnovější ekonomické prognóze upravilo očekávání vývoje českého hospodářství směrem dolů. Zatímco ještě v dubnovém odhadu počítalo pro letošní rok s růstem českého hrubého domácího produktu (HDP) o 2,1 %, nyní očekává růst pouze ve výši 1,9 %. Za zhoršením výhledu stojí především přetrvávající napětí na Blízkém východě, které zvyšuje nejistotu na trzích, komplikuje obchodní vztahy a vytváří tlak na růst cen energií. Pro rok 2027 však ministerstvo financí ponechalo svou prognózu beze změny a nadále očekává růst české ekonomiky o 2,4 %. Podle ministerstva bude letošní hospodářský výkon opírat především o domácí poptávku. Spotřebitelská aktivita domácností by měla vzrůst o 2,7 %, což souvisí zejména s pokračujícím růstem reálných příjmů obyvatel a postupným zlepšováním spotřebitelské důvěry. Významnou roli budou hrát také investice, které by měly letos růst tempem 4,7 %. Naopak zahraniční obchod zůstává slabším článkem ekonomiky. Přestože průmyslové podniky evidují vyšší počet zakázek, export negativně ovlivňují obchodní omezení, nejistota na globálních trzích a možné problémy v dodávkách potřebných surovin a komponentů. Vývoj cenové hladiny by měl v letošním roce pokračovat příznivějším směrem. Ministerstvo financí totiž očekává průměrnou inflaci ve výši 2,2 %, což představuje zlepšení oproti předchozí dubnové prognóze, která počítala s hodnotou 2,5 %. Ke zpomalení růstu cen přispívá několik faktorů – nižší ceny některých potravin, posilující česká koruna a také skutečnost, že část nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů energií převzal stát.

Jaké jsou tedy konkrétní prognózy MF ohledně české ekonomiky?

V následujícím roce 2027 však ministerstvo financí očekává mírné opětovné zrychlení inflace. V roce 2027 by měl růst spotřebitelských cen dosáhnout 2,7 %. Důvodem mají být zejména vyšší ceny elektřiny a plynu, pokračující růst nákladů spojených s vlastnickým bydlením a také tlak ze strany rostoucích mezd. Ty by však podle prognózy měly i nadále růst rychleji než inflace, což znamená pokračující zvyšování reálné kupní síly domácností. Objem vyplacených mezd a platů má letos vzrůst o 7,8 % a v roce 2027 následně zpomalit na 6,2 %. Situace na trhu práce by měla zůstat relativně stabilní. Ministerstvo očekává, že míra nezaměstnanosti podle mezinárodně srovnatelné metodiky letos mírně vzroste na 3 % z loňských 2,8 %. Přesto by měl v některých oborech nadále přetrvávat nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V roce 2027 by se nezaměstnanost měla podle odhadu vrátit zpět na úroveň 2,8 %. Vývoj veřejných financí zůstává jedním z důležitých témat hospodářské politiky. Schodek hospodaření vládních institucí by měl letos dosáhnout 2,7 % HDP, zatímco v loňském roce činil 2,1 % HDP. Ke zvýšení deficitu přispějí zejména vyšší státní investice a pomalejší růst rozpočtových příjmů. Negativní dopad ale částečně zmírnilo ukončení některých mimořádných opatření, například daně z neočekávaných zisků nebo dočasných změn ve spotřební dani na pohonné hmoty. Oproti odhadu ministerstva financí zůstává Česká národní banka ve svém výhledu mírně optimističtější. Centrální banka tedy očekává, že česká ekonomika letos poroste o 2,2 % a v roce 2027 by měl růst zrychlit až na 2,7 %. Také její odhad inflace je o něco nižší – pro letošní rok počítá s průměrným růstem cen kolem 2 % a pro příští rok s hodnotou 2,5 %.

Jak vypadají aktuální vyhlídky na hodnotu inflace?

Vedle ekonomického růstu se pozornost soustředí také na aktuální vývoj inflace. Podle údajů Českého statistického úřadu se meziroční inflace v České republice v červenci zvýšila na 1,7 % z červnových 1,5 %. Meziměsíčně tak ceny vzrostly o 0,6 %. Hlavním faktorem tohoto růstu byly především dražší pohonné hmoty, které reagovaly na vývoj cen ropy na světových trzích. Po předchozích dvou měsících poklesu ceny pohonných hmot vzrostly o 3,5 % a v meziročním srovnání byly vyšší téměř o 17 %. Naopak proti výraznějšímu růstu inflace působily levnější potraviny a nealkoholické nápoje. Celkově se tak cenový vývoj stále nachází v příznivém pásmu odpovídajícímu cíli České národní banky, který představuje rozmezí 1 až 3 %. Zatímco ceny zboží tak meziročně klesly o 0,2 %, ceny služeb naopak vzrostly o 4,7 %, což odráží především pokračující růst nákladů v oblasti bydlení, služeb a mezd.

A jak se v červenci vyvíjela inflace v EU a eurozóně?

Podle harmonizovaných údajů Eurostatu, které umožňují srovnání mezi jednotlivými státy Evropské unie, dosáhla inflace v Česku v červenci úrovně 1,3 %. Česká republika tak měla druhou nejnižší hodnotu inflace v celé EU, a to hned po Švédsku, kde ceny meziročně vzrostly pouze o 0,3 %. Celková inflace v Evropské unii však v červenci mírně zrychlila na 3 % z předchozích 2,9 %. V eurozóně se inflace zvýšila na 2,9 % z 2,8 %, a nadále tak zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Nejvyšší cenový růst v rámci všech sedmadvaceti států Evropské unie zaznamenalo Rumunsko, kde inflace dosáhla 8,2 %. I zde však došlo ke zlepšení, protože ještě v předchozím měsíci činila 9,2 %. Vývoj inflace v Evropě i nadále ovlivňuje zejména geopolitické napětí a nejistota kolem cen energií. Evropská centrální banka reagovala na zvýšená inflační rizika v červnu zvýšením depozitní sazby o 0,25 procentního bodu na 2,25 %. Šlo o první zvýšení úrokových sazeb po téměř třech letech. Již červenci ECB dle očekávání ponechala sazby bez změny na stávajících úrovních. Podobný postup zvolila také i Česká národní banka, která v červnu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 3,75 % a na srpnovém zasedání ji ponechala stabilní. Současně snížila svůj odhad letošní průměrné inflace v Česku z 2,2 % na 2 %. Největší nejistotou pro další vývoj ekonomiky i cen zůstává situace na Blízkém východě, jelikož tamější konflikt ovlivnil dopravu přes Hormuzský průliv, kterým běžně proudí přibližně pětina světových dodávek ropy. Jakýkoliv další vývoj v této oblasti proto může mít významný dopad na ceny energií, náklady firem i konečné ceny pro spotřebitele.