B.I.G. news - 3. října 2023

Minulý týden ve středu proběhlo měnově-politické zasedání, na kterém se bankovní rada ČNB jednomyslně shodla a následně také odsouhlasila ponechání stávajících úrovní úrokových sazeb. Základní sazba neboli čtrnáctidenní repo sazba tedy stále zůstává na sedmi procentech, diskontní sazba, ze které se odvíjí i úroky spotřebitelských úvěrů, na šesti procentech. Lombardní sazba zůstává minimálně do dalšího zasedání na osmi procentech. Pro ponechání stávajících úrovní tak hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Dle nedávných slov člena bankovní rady Jana Procházky je dnešní stav ekonomiky a hospodářského cyklu takový, že stávající výše úrokových sazeb je všemi členy bankovní rady vyhodnocena jako adekvátní a správná. Dá se predikovat, že v rámci bankovní rady ale již v dohledné době ve větší míře začne rezonovat myšlenka ohledně započetí postupného snižování úrokových sazeb. Další a i zároveň poslední dvě měnově-politická zasedání v letošním roce, která proběhnou 2. listopadu a 21. prosince, tak budou po delší době opět poměrně nepředvídatelná. Nejspíš se již bude v rámci rady více diskutovat o eventuálním snížení sazeb, než jako tomu bylo za poslední období, kdy se na zasedáních projednávalo zachování stávajících úrovní úrokových sazeb či i možné zvýšení. Tomu tak bylo na měnově-politickém jednání rady ze začátku května letošního roku, kdy pro zvýšení úrokových sazeb byly tři ze sedmi radních. Další aktuální vyjádření zbylých radních nejen ohledně úrokových sazeb a hodnoty inflace je za poslední období poměrně málo či se mohou jevit jako mírně opatrnější, než tomu bylo doposud. Je to možná i z důvodu, že i sebemenší naznačení daného radního může eventuálně vyvolávat mírnější reakce na trzích, a to zejména v souvislosti s českou korunou. Ta by se případně mohla mírně rozkolísat či pokud by bylo vyjádření zabarveno spíše do holubičího tónu, což se spíše očekává, mohla by na to koruna reagovat možným oslabením. To se dříve či později v rámci postupného snižování úrokových sazeb ČNB již ke konci roku či až v průběhu začátku roku příštího, kdy bude mít rada ČNB větší jistotu, že se postupný pokles inflace skutečně blíží k inflačnímu cíli, na české měně nejspíš skutečně projeví. Přiblížení ke dvouprocentnímu inflačnímu cíli se tak i dle prognózy ČNB očekává již v půlce příštího roku. Záležet bude zejména na růstu mezd, který se může do konce roku mírně zvyšovat a ovlivňovat tak stále poměrně slabou spotřebu domácností. Také se mohou na spotřebitelských cenách projevit již vyšší ceny pohonných hmot, které se odráží od vyšších hodnot ropy na světových trzích. Na ceně pohonných hmot se také projevuje navýšená spotřební daň. Naopak velmi pozitivní zprávou je, že v září schodek státního rozpočtu znovu klesl a ponížil se tak na 180,7 miliard korun. Jen pro srovnání, saldo státního rozpočtu ve stejném období tedy v září minulého roku, bylo na velmi výrazných 270,9 miliardách korun.

Hodnotu inflace za září se s největší pravděpodobností od ČSÚ dozvíme již v průběhu příštího týdne.

Kondice CZK a pražská burza

České koruna ke konci minulého týden posílila jak vůči společné evropské měně, tak i k americkému dolaru. České měna v pátek k páté hodině odpolední tak oproti čtvrteční seanci posílila k euru na hodnotu 24,35 korun za euro, a to tedy o dva haléře. K dolaru pak naše měna ke konci minulého týdne posílila přesně na úroveň 23,00 korun za dolar. K americké měně tak oproti čtvrtku česká měna posílila o osmnáct haléřů. Pražská burza zakončila závěr minulého obchodního týdne v zisku. Za celé září pak pražský index posílil o 0,64 %.

Hodnota 3M PRIBORu k pondělí 2. 10. z tohoto týdne je oproti pondělku 25. 9. na stejné hodnotě, a to tedy na 7,09 %.

Světové trhy

Rozšířené indexy S&P 500 a Nasdaq zaznamenaly v září největší měsíční procentní poklesy v tomto roce. Všechny tři hlavní indexy pak zároveň zaznamenaly i první čtvrtletní ztráty v letošním roce. V září tak index S&P 500 klesl o 4,9 %, index Dow Jones o ztratil během minulého měsíce 3,5 % a technologický index Nasdaq tím pádem za celé září klesl o 5,8 %. Za celé čtvrtletí pak index S&P 500 ztratil ze své hodnoty 3,6 %, Dow Jones za celý kvartál klesl o 2,6 % a index Nasdaq ztratil 4,1 %. Na začátku tohoto týdne pokračoval i pokles cen zlata na světových trzích. Cena zlata před pár dny totiž poklesla na nejnižší hodnoty za posledních přibližně sedm měsíců, a to až k hranici 1800 USD za trojskou unci. Ceny zlata jsou tím pádem pod tlakem především kvůli očekávaní účastníků trhu, že Fed úrokové sazby v USA ponechá ještě po delší období právě na vyšších hodnotách. Výnosy u amerických státních dluhopisů se i v minulém týdnu držely stále na vyšších úrovních. Tento jev měl v minulém obchodním týdnu tedy velmi negativní vliv na kondici jednotlivých indexů, a i akciových titulů.

Inflační tlaky v USA se již v srpnu zmírnily. Meziroční růst cen, a to bez potravin a energií, tak poprvé za již více než dva roky klesl pod 4 %. Tento fakt je pro Federální rezervní systém ohledně míry inflace považován za poměrně dobrou zprávu, jelikož se jednotliví členové Fedu průběžně připravují na další rozhodnutí ohledně výše úrokových sazeb na svém dalším zasedání FOMC. Na tom pak může být toto zveřejnění ohledně mírnějšího růstu cen, co se pro hlasování o úrokových sazbách týče, nezanedbatelným argumentem.