B.I.G. news - 15. listopadu 2023

Minulý týden ve čtvrtek byla od ČSÚ zveřejněna míra inflace za říjen, která svou hodnotou z meziročního srovnání dle očekávání poskočila, a to konkrétně na úroveň 8,5 %. Z meziročního pohledu se tak míra inflace oproti zářijové hodnotě zvýšila o 1,6 %. Z meziměsíčního srovnání se zářijovou hodnotou inflace pak říjnová inflace stoupla o 0,1 %. Za zvýšením říjnové hodnoty spotřebitelských cen můžeme hledat hlavně již do výpočtu inflace nezapočítaný tzv. úsporný tarif, který začal být do hodnoty inflace započítáván právě od října loňského roku. Ten zahrnoval jak státní příspěvek pro odběratele elektřiny dle daného tarifu, tak i zrušení poplatku za obnovitelné zdroje (POZE) do té doby hrazeného podniky a domácnostmi. Do konce roku se tak efekt již nezapočítaného úsporného tarifu bude v míře inflace i nadále projevovat a hodnoty následujících dvou posledních zveřejněných inflací v tomto roce tak budou i nadále mírně zvýšené. Až lednová hodnota inflace by měla opět navázat na klesající trend, který jsme zaznamenávali již několik měsíců v řadě až do letošního září.

Velmi důležitá zpráva posledních dní je také nedávno zveřejněná prognóza Ministerstva financí. Dle nedávného vyjádření Ministerstva financí ohledně stavu české ekonomiky, která se letos pohybuje na hraně recese, by měl totiž v příštím roce dle nové makroekonomické predikce Ministerstva financí přijít obrat. Za celý letošní rok hrubý domácí produkt (HDP) ČR dle MF pravděpodobně klesne o 0,5 %. V roce 2024 dle prognózy MF ale naopak český HDP vzroste, a to o 1,9 %. Co se týče inflace, tak ta bude i dle MF příští rok výrazně nižší než letos, stále se ale po většinu roku bude držet nad 3 %. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce s ohledem na přetrvávající nerovnováhy by ale neměl být významný. Dále MF očekává, že hrubý domácí produkt za celý rok 2023 klesne o 0,5 %. Jelikož se české domácnosti i v letošním roce stále potýkají s dopady vysoké inflace, tak by se jejich reálná spotřeba měla tedy i nadále v příštím roce snížit. Pokud se týká investiční aktivity, tak na tu dopadají hospodářské problémy zejména v zemích eurozóny a také restriktivní měnové podmínky. Pozitivní vliv naopak mají výdaje sektoru vládních institucí spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy. Ekonomiku by měla citelně zpomalit meziročně slabší akumulace zásob, a to především v souvislosti s dokončováním již rozpracované produkce. Tento faktor by pak spolu s odezněním problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích měl podpořit velmi důležitý pilíř naší ekonomiky, a to náš vývoz. Naopak import do naší země, dle predikce MF, zůstane nejspíš utlumený. To zejména kvůli celkově slabé domácí poptávce. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP by tedy měl být výrazně kladný. V příštím roce by se tak dle prognózy MF mohl výkon naší ekonomiky zvýšit o 1,9 %. To především zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst našich exportních trhů.

Kondice CZK

Česká koruna si v závěru minulého týdne pohoršila k oběma hlavním světovým měnám, a to jak k euru, tak i k dolaru. K euru tak naše měna v páteční odpoledne z minulého týdne klesla oproti čtvrtečnímu závěru o tři haléře, a to na závěrečných 24,53 korun za euro. K americké měně pak česká koruna oslabila o 12 haléřů a v závěru minulého týdne se tak dostala na hodnotu 22,98 korun za dolar.  

Hodnota 3M PRIBRORu k pátku 10. 11. z minulého týdne oproti pátku 3. 11. z týdne předchozího vzrostla z úrovně 7,03 % na hodnotu 7,08 %. I hodnota 3M EURIBORu se za stejné období zvýšila, a to z hodnoty 3,956 % na hodnotu 3,992 %.

Světové trhy  

V minulém týdnu se světovým trhům poměrně dobře dařilo. Za celý minulý obchodní týden tak všechny tři nejznámější americké indexy skončily v zelených číslech. Index Dow Jones vzrostl o 0,7 %, index S&P 500 o 1,3 % a technologický index Nasdaq Composite o 2,4 %. Ke konci minulého obchodního týdne zaznamenal index Nasdaq Composite dokonce největší jednodenní procentní nárůst své hodnoty od 26. května tohoto roku. Po jestřábích komentářích představitelů Fedu v čele s J. Powellem z půlky týdne ohledně úrokových sazeb a jejich možného ponechání na vyšších úrovních či i možném mírném zvýšení v dohledné době, reagovaly následně americké akciové tituly a rozšířené indexy výraznějším poklesem. Tento čtvrteční citelnější propad tak ukončil nejdelší vítěznou sérii jak pro S&P 500 a tak i technologický Nasdaq za poslední dva roky. V pátek minulého obchodního týdne zaznamenal index S&P 500 naopak nejvyšší závěrečnou úroveň, a to od 19. září z letošního roku. Investoři se tedy v minulém obchodním týdnu soustředili převážně na výnosy amerických státních dluhopisů, které poklesly z nedávných 16letých maxim a také na měnovou politiku Fedu. Konkrétně pak na to, jak se Fed postaví ke stávajícím stále poměrně vysokým hodnotám úrokových sazeb na svém dalším měnově-politickém zasedání FOMC. V tomto týdnu bude ostře sledované zveřejnění zprávy o indexu spotřebitelských cen, a to zároveň s údaji o cenách výrobců a maloobchodních tržbách, které budou dále utvářet argumentaci pro představitele Fedu ohledně dalšího nastavení úrokových sazeb. Investoři a obchodníci za poslední období ale obecně očekávají, že nadcházející velmi očekávané zveřejnění dat o inflaci bude pro trhy spíše pozitivní.