B.I.G. news - 13. dubna

Minulý týden se v rámci ČNB zveřejnil zápis ohledně měnově-politického zasedání rady ČNB z předchozího týdne, ve kterém se ukázalo, jaké teze byly pro bankovní radu na jednání prioritní, či jakým způsobem se k samotnému hlasování o úrokových sazbách a k tomu předcházející debatě rada postavila. Co se týká hodnoty inflace, na začátku tohoto týdne se hojně diskutovalo o predikci zveřejněné Ministerstvem financí, která zohledňuje mimo jiné i ministerstvem předpokládanou průměrnou míru inflace v tomto roce. Minulý týden byly zveřejněny také velmi důležité reporty od Českého statistického úřadu za únor, a to ohledně maloobchodních tržeb, dat z průmyslové kondice či ohledně stavební produkce v ČR.

Na posledním měnově-politickém zasedání se dle zápisu ohledně hlasování o úrokových sazbách napříč bankovní radou diskutovaly především dvě hlavní myšlenky, a to ty, že rada buď ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, k čemuž rada v jednání nakonec dospěla, či eventuálně úrokovou sazbu o několik bazických bodů zvýšit. Rada tak k mírnému překvapení snížení úrokových sazeb blíže nediskutovala. Pro variantu zvýšení úrokových sazeb byl pouze jeden člen rady, a to již několikrát po sobě Tomáš Holub, který tentokrát hlasoval pro zvýšení o 0,25 %. Obdobný průběh jednání rady se očekává minimálně i na nadcházejícím měnově-politickém zasedání, které proběhne již příští měsíc 3. 5., či pravděpodobně i na červnovém jednání 26. 6. Záleží zejména na tom, jak budou v dohledné době „vypadat“ hlavní argumenty pro nemalou část radních pro případné zvýšení úrokových sazeb, což je konkrétně tlak na mzdový vývoj či ztráta ukotvenosti inflačního očekávání. Jak se v nedávné minulosti vyjádřil i sám guvernér rady ČNB Aleš Michl či někteří další členové bankovní rady, že pokud by tlak na vyšší mzdy přerostl v obávanou mzdově-inflační spirálu, mohla by pak rada navrhnout debatu o mírném navýšení úrokových sazeb.

Co se týče zmíněné zveřejněné prognózy Ministerstva financí, tak ta predikuje, že průměrná hodnota inflace za letošní rok bude na 10,9 % s tím, že ve druhé půlce roku by se již hodnota inflace měla dle prognózy MF snížit na vysoké jednociferné hodnoty. V závěru tohoto roku bude v meziročním srovnání cenového růstu působit bazický efekt úsporného energetického tarifu. V roce 2024 by pak míra inflace dle MF měla klesnout na 2,4 %. Očekávání Ministerstva financí ohledně průměrné hodnoty inflace za celý letošní rok bylo ještě na začátku tohoto roku na 10,4 %.

V minulém týdnu byla zveřejněna velmi důležitá data od Českého statistického úřadu ohledně únorových maloobchodních tržeb. Meziročně se únorové tržby v maloobchodě snížily o 6,4 % a meziměsíčně se maloobchodní tržby kromě motorových vozidel v únoru snížily o 0,4 %. Za pohonné hmoty pak meziroční maloobchodní tržby klesly o 1,5 %. Pokles maloobchodních tržeb trvá již od května minulého roku a odpovídá tak stále slabší poptávkové inflaci. Méně než v minulém roce se prodalo zboží v prodejnách nejen s potravinami, ale i s nepotravinářským zbožím. Tempo poklesu tržeb se u potravin v porovnání s předchozím měsícem prohloubilo, naopak u nepotravinářského zboží se tempo poklesu zmírnilo. Prodej pohonných hmot vykázal meziroční růst tržeb již třetí měsíc po sobě. Průmyslová produkce se v ČR v únoru meziročně mírně zvýšila, a to o 2 %. Meziměsíčně pak byla vyšší o 0,4 %.

Stavební produkce v únoru meziročně klesla, a to o 4,3 %. V únoru tak byla zahájena výstavba 3 511 bytů, která ale byla oproti lednu meziměsíčně nižší o 3,7 %. Meziročně bylo zahájeno o 4,9 % bytů méně, dokončeno ale bylo v meziročním srovnání o 17,2 % bytů více, a to konkrétně 2 678. Dle vyjádření statistiků Českého statistického úřadu ke slabší stavební aktivitě přispělo také nepříznivé počasí či vysoká základna z února a ledna minulého roku, kdy byla stavební produkce vyšší než na začátku letošního roku. Pokles stavební produkce tlumilo pozemní stavitelství, které se meziročně snížilo o 1,5 %, zatímco inženýrské stavby poklesly dokonce o 14,4 %.

Hodnota 3M PRIBORu byla ve čtvrtek 6. 4. (v pátek 7. 4. byl státní svátek) z minulého týdne na stejné hodnotě jako v pátek 31. 3., a to na úrovni 7,18 %.

Jak se v minulém týdnu vyvíjely světové trhy

Na začátku minulého týdne uzavřel index S&P 500 v mírných ziscích, jelikož energetické akcie prudce vzrostly díky vyšším cenám ropy a také kvůli snížení ztrát technologických titulů. Cena ropy totiž vzrostla hned poté, co skupina OPEC + v čele se Saudskou Arábií a Ruskem velmi překvapivě snížila produkci ropy o 1 milion barelů denně. Index S&P 500 tak vzrostl o 0,2 %, Dow Jones přidal 1 % (nebo-li 333 bodů) do zisku a index Nasdaq klesl o 0,6 %. V úterý newyorský parket uzavřel v červených číslech, a to zejména kvůli rostoucím obavám účastníků trhu ohledně ochlazující se ekonomiky v USA. Nedávno zveřejněná data totiž ukázala, že se v USA snížil počet pracovních míst na nejnižší úroveň za poslední dva roky, což naznačuje, že se trh práce rychle ochlazuje. Navíc ubývá zakázek v amerických továrnách, a to již druhý měsíc v řadě. Což byl další faktor, který již tak poměrně velké obavy investorů ještě umocňoval. Obchodníci a investoři se tedy v úterý velmi obávali, že by Fed svým zvyšováním či ponecháním úrokových sazeb na vyšších úrovních v boji proti inflaci mohl eventuální propad ekonomiky prohloubit. Všechny tři hlavní indexy tak uzavřely v červených číslech.

Ve středu indexy S&P 500 a Nasdaq klesly kvůli slabým ekonomickým údajům, které opět prohlubovaly obavy investorů, že by mohlo rychlé zvýšení úrokových sazeb Fedem uvrhnout americkou ekonomiku do recese. S&P 500 klesl o 0,25 % a ukončil tak seanci na 4 090,38 bodech, Nasdaq klesl o 1,07 % a zakončil středeční na 11 996,86 bodech, naopak Dow Jones vzrostl o 0,24 % na konečných 33 482,72 bodu. Společnost Tesla ve středu klesla o 3,7 %, Amazon a Apple poklesly o více než 1 %. Tito giganti tak stáhly technologický index Nasdaq dolů a snížily tak nabrané zisky za poslední týdny. Jedna z největších průmyslových společností v USA Caterpillar klesla o 1,8 %, čímž se její ztráta za poslední dva dny zvýšila na 7 %, a to z důvodu, že se investoři obávali možného ekonomického poklesu.

Největší akciové indexy ve čtvrtek skončily v zelených číslech, k čemuž přispělo zejména oživení akcií Alphabetu a Microsoftu. Společnost Alphabet totiž posílila o 3,8 %, zatímco Microsoft ve středu vyskočil o 2,6 %. Oba technologičtí hegemoni tak velmi výrazně pomohli indexu S&P 500 uzavřít čtvrteční seanci v ziscích. S&P 500 vzrostl o 0,36 % a ukončil seanci na 4 105,02 bodu. Nasdaq si připsal 0,76 % a uzavřel na 12 087,96 bodech a Dow Jones vzrostl o 0,01 % na konečných 33 485,29 bodů. Textilní společnost Levi Strauss & Co se na newyorské burze minulý týden propadla nejvýrazněji ze všech známých společností, a to o 16 %. Stalo se tak poté, co výrobce jinak velmi oblíbených oděvů vykázal pokles čtvrtletního zisku.

Parket na newyorské burze tak v minulém zkráceném obchodním týdnu ztrácel půdu pod nohama, a to převážně kvůli náznakům ohledně zpomalující ekonomiky, které vycházely ze slabých pracovních příležitostí a z celkově slabšího trhu práce, či také kvůli sníženým zakázkám v amerických továrnách a výrobnách.

Od pátku byl Wall Street, ale i evropské burzy uzavřeny, a to vzhledem k velikonočním svátkům. Za celý zkrácený obchodní týden tak index S&P 500 klesl o 0,1 %, Dow Jones přidal 0,6 % do zisku a technologický index Nasdaq ztratil 1,1 % ze své hodnoty.

Minulý týden se zlato obchodovalo v pásmu 1968 až 2040 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 27 566 až 28 703 dolarů za BTC.