B.I.G. news - 01. srpna 2026
Americké akciové trhy zakončily konec posledního červencového obchodního týdne růstem, když investory povzbudily především silné výsledky hospodaření od technologických gigantů Amazonu a Microsoftu. Zájem investorů se tak znovu obrátil ke společnostem spojeným s umělou inteligencí, přestože trh nadále řeší jejich vysoká ocenění, inflaci a rostoucí výnosy státních dluhopisů. Index Dow Jones v pátek vzrostl o 0,53 %, index S&P 500 posílil o 0,70 % a index Nasdaq Composite stoupl o 1 %. Největším tahounem byly akcie společnosti Amazon, které po výsledcích vyskočily o 15,31 %, zatímco akcie společnosti Apple naopak klesly o 7,35 % kvůli slabšímu výhledu. Celý červenec však přinesl smíšený vývoj – Nasdaq klesl o 3,2 %, S&P 500 oslabil o 0,1 % a Dow Jones mírně vzrostl o 0,3 %. Investoři nyní sledují především zveřejňované výsledky hospodaření velkých amerických společností, další vývoj inflace, ceny ropy, vývoj výnosů státních dluhopisů a další kroky amerického Fedu. Více se dozvíte v novém díle B.I.G. news.
Americké akciové trhy zakončily poslední obchodní červencový den v zelených číslech. Investory totiž povzbudily především silné výsledky velkých technologických společností, zejména Amazonu a Microsoftu, které znovu zvýšily zájem o společnosti spojené s umělou inteligencí (AI) i v oblasti softwaru a cloudových řešení. Pozitivní reakce trhu ukázala, že rozsáhlé investice čili tzv. CAPEXy neboli kapitálové výdaje do oblasti AI infrastruktury začínají některým společnostem přinášet již konkrétnější výsledky. I přes to, ale zůstávají investoři opatrní kvůli přetrvávajícím obavám z inflace, rostoucím výnosům amerických státních dluhopisů a nejistotě ohledně dalšího směřování měnové politiky Federálního rezervního systému (Fedu). Index Dow Jones po páteční seanci vzrostl o 0,53 % a uzavřel tak na 52 485,74 bodu. Širší index S&P 500 posílil o 0,70 % na konečných 7 489,81 bodu a technologický Nasdaq Composite přidal 1 % na 25 373,85 bodu. Celosvětový akciový index MSCI World pak ke konci obchodního týdne vzrostl o 1,22 %. K tomuto růstu přispěly zejména technologické společnosti, které těžily z příznivých výsledků hospodaření v rámci tzv. Earnings, ale i z lepších výhledů u některých klíčových společností v dohledných měsících. Nejvýraznějším tahounem newyorské burzy tedy byla společnost Amazon, jelikož akcie této společnosti po zveřejnění výsledků hospodaření za druhý kvartál letošního roku vyskočily o markantních 15,31 % a uzavřely na tak hodnotě 271,55 dolaru. Investory velmi pozitivně potěšil především výkon cloudové divize Amazon Web Services (AWS), jejíž tržby ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostly o 37 % na 42,2 miliardy dolarů. Výsledky AWS tudíž následně zmírnily obavy investorů, že vysoké výdaje technologických společností na rozvoj umělé inteligence nemusí přinést dostatečnou návratnost v relativně krátké době. Pozitivně reagoval také technologický hegemon Microsoft, jehož akcie v závěru uplynulého obchodního týdne posílily o 3,10 %. Tato společnost totiž naznačila očekávání silného růstu tvorby hotovosti v dalších letech, což podpořilo důvěru investorů v dlouhodobý potenciál tohoto celosvětového technologického giganta i s jeho vlajkovými produktovými loděmi - cloudovými službami Azure, licencovanými balíčky Microsoft 365 a AI asistentem Microsoft Copilot. Dařilo se rovněž i společnosti Nvidia, jejíž akcie vzrostly téměř o 3 %. Naproti tomu opačný vývoj naopak zaznamenala společnost Apple. Její akcie pak ke konci uplynulého obchodního týdne klesly o 7,35 % na 308,91 dolaru poté, co investory zklamal výhled dalšího potenciálního růstu společnosti. Trh zároveň řešil, zda rostoucí poptávka po AI technologiích nebude vytvářet další tlak na globální dodavatelské řetězce a dostupnost některých komponentů. Přestože poslední obchodní den týdne přinesl růst, tak celý měsíc červenec byl pro americké akcie výrazně méně úspěšný. Technologický Nasdaq za celý měsíc oslabil o 3,2 %, index S&P 500 poklesl o 0,1 %, zatímco Dow Jones jako jediný mírně posílil, a to o 0,3 %. Za slabším výkonem technologického sektoru stál především postupný ústup investorů od některých společností spojených s náhlým boomem umělé inteligence. Po jejich výrazných růstech v první polovině roku totiž začali investoři více zohledňovat jejich vysoká ocenění, u některých nejistotu ohledně návratnosti jejich investic do AI a v neposlední řadě rovněž i rostoucí konkurenci z Číny.
Výrazný pokles ale zaznamenal v průběhu uplynulého obchodního týdne rovněž i polovodičový sektor. Index Philadelphia Semiconductor Index, který sleduje právě vývoj akcií výrobců čipů totiž v červenci poklesl o výrazných 20,6 %. Jednalo se o jeho nejhorší měsíční výsledek od října 2008. Investoři tak začali být výrazněji opatrnější a více se zaměřovali na to, zda současné valuace technologických společnostem odpovídají jejich budoucí ziskovosti. Vedle firemních výsledků potom zůstává důležitým tématem i další vývoj úrokových sazeb v USA. Americký Fed pak i dle očekávání ponechal v týdnu úrokové sazby v USA beze změny na stávajících úrovních, a to v pásmu 3,50 až 3,75 %. S tím ale, že část jeho představitelů upozornila na stále přetrvávající inflační rizika. Tři členové vedení americké centrální banky dokonce na tomto nedávném zasedaní podpořili zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Nejistota kolem budoucího nastavení měnové politiky se následně promítla i do dluhopisového trhu. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů tak vzrostl na 4,708 % a během dne se vyšplhal dokonce až na hodnotu 4,747 %. Což byla nejvyšší úroveň od ledna 2025, a tedy nejvíce za poslední rok a půl. Výnos třicetiletých dluhopisů se ke konci uplynulého obchodního týdne zvýšil na úroveň 5,2509 % a tudíž na nejvyšší hodnotu dokonce od roku 2007. Vyšší výnosy pak představují pro akciové trhy určité riziko, protože zvyšují atraktivitu dluhopisů oproti akciím a zároveň prodražují financování firem. Další nejistotu na trhy přinášel vývoj cen energií, jelikož cena ropy v pátek vzrostla o více než jeden dolar za barel a červenec zakončila s největším měsíčním růstem od letošního března. Americká ropa WTI zdražila o 1,41 % na 84,77 dolaru za barel, zatímco severomořská ropa Brent vzrostla o 1,46 % na 88,15 dolaru za barel. Investoři tedy reagovali především na riziko narušení dodávek v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě, zejména v souvislosti se strategickým Hormuzským průlivem. Vyšší ceny ropy by totiž mohly znovu zvýšit inflační tlaky a ovlivnit rozhodování centrálních bank. Na měnových trzích zůstal v centru pozornosti japonský jen, který po ponechání úrokových sazeb beze změny Japonskoucentrální bankou (BoJ) posílil vůči dolaru na úroveň 159,16 jenu za dolar. Dolarový index ke konci obchodního týdne poklesl o 0,12 % na 99,95 bodu, zatímco euro mírně posílilo na 1,1529 dolaru. Spotová cena zlata ke konci uplynulého obchodního týdne poklesla o 1,26 % na konečných 4 050,69 dolaru za trojskou unci. Bitcoin se v sobotu v 16:30 (SELČ) obchodoval poblíž úrovně 63 109 dolarů za BTC. Americké trhy tak uzavřely červenec s rozporuplným výsledkem. Na jedné straně tedy pokračuje silný zájem o společnosti spojené s umělou inteligencí a cloudovými službami, na druhé straně investoři stále více řeší vysoká ocenění, vývoj inflace, ceny energií a další kroky americké centrální banky. Výsledky některých zmiňovaných technologických gigantů pak v týdnu ukázaly, že investice do AI mohou přinášet poměrně brzce i reálné výnosy. Očekávání trhu tak zůstávají poměrně vysoká, proto zde často zmiňovaný prostor pro větší zklamání účastníků trhu stále existuje.
