Funkce a nástroje ČNB

ČNB je ústřední (centrální) bankou ČR, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem příslušným k řešení krize na finančním trhu. Jejím hlavním cílem je péče o cenovou stabilitu.

V souladu se svým hlavním cílem ČNB:

• určuje měnovou politiku
• vydává bankovky a mince
• pečuje o finanční stabilitu a odolnost finančního systému v ČR
• řídí a dohlíží na peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank  
• dohlíží především nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz, směnárnami, nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, samostatnými zprostředkovateli, a dalšími subjekty.

Dále také

• vede účty organizacím a osobám napojeným na státní rozpočet
• provádí operace spojené s emisemi státních dluhopisů a investicemi na finančních trzích (dle dohody s MF) × Má však striktní zákaz přímého i nepřímého financování vládního sektoru

Měnovou politikou usiluje o zachování cenové stability. Makroobezřetnostní politikou pečuje o finanční stabilitu a odolnost finančního systému, které jsou nezbytnou podmínkou pro zachování cenové stability. Společným působením měnové a makroobezřetnostní politiky tak přispívá k udržení důvěry v hodnotu české koruny a ke stabilitě makroekonomického prostředí.

Proč právě cenová stabilita, resp. stabilní inflace?

• lidé pociťují rostoucí ceny při nákupech (za stejné peníze si koupí méně)
• ne každému se odpovídajícím způsobem zvýší mzda, resp. k jejímu zvýšení dojde až později
• vysoká inflace rovněž znehodnocuje úspory
• naopak dlužníci zajásají, protože je snazší a levnější splácet dluhy

      Vysoká a proměnlivá inflace vnáší do ekonomiky mnohá další pokřivení:

• deformace cenového mechanismu (zhoršení komunikace mezi poptávkou a nabídkou)
• nesnadné finanční rozhodování a plánování podniků i domácností (obtížné předvídání budoucích změn)
• nižší investice (vyšší riziko odrazuje dlouhodobé investice)
• vyšší úrokové sazby a marže bank → vyšší náklady podniků → vyšší ceny a nižší investice znamenají nižší růst v budoucnu a rozkolísání kurzu
• deformace daňového systému (mnohé daně stanoveny paušálně a ne poměrně k cenové hladině)

Cenovou stabilitou se přitom rozumí nikoliv nulová, ale mírně kladná a stabilní inflace, která je při zdravém fungování ekonomiky přirozená. Při dosahování cenové stability používá ČNB režim cílování inflace, který se opírá o veřejně vyhlášený inflační cíl ve výši 2 % a otevřenou komunikaci centrální banky.

NÁSTROJE

Hlavním nástrojem měnové politiky ČNB jsou úrokové sazby. O jejich nastavení rozhoduje bankovní rada na svých pravidelných jednáních (zpravidla 8x ročně). Neprodleně po skončení každého jednání jsou sazby na další období vyhlášeny na webu ČNB. Nastavení sazeb centrální banky se promítá do tržních úrokových sazeb a ekonomických veličin, jakými jsou například měnový kurz, výdaje na spotřebu a investice, úspory, objem výroby, ceny zboží a služeb či ceny aktiv. Různé setrvačnosti na trzích způsobují, že maximálního účinku změny sazeb na inflaci je dosaženo za 12 až 18 měsíců. Tímto způsobem zvýšení sazeb inflaci snižuje a naopak snížení sazeb inflaci zvyšuje.

Dvoutýdenní repo sazba (5 %)

Klíčovou úrokovou sazbou ČNB je dvoutýdenní (2T) repo sazba. Tu centrální banka používá jako limitní úrokovou sazbu pro své repo operace, jimiž ovlivňuje krátkodobé tržní úrokové sazby. Vzhledem k tomu, že v české ekonomice je z historických důvodů dlouhodobě přebytek likvidity, ČNB ji při repo operacích stahuje a bankám jako kolaterál poskytuje cenné papíry. Při sjednání obchodu obě strany uzavírají dohodu o zpětném nákupu, což znamená, že po uplynutí doby splatnosti ČNB vrátí věřitelské bance zapůjčenou jistinu zvýšenou o dohodnutý úrok a věřitelská banka vrátí zpět poskytnutý kolaterál.

"Repo" je zkratka pro anglický výraz "Repurchase agreement", který lze do češtiny přeložit jako "dohoda o zpětném nákupu. Ty provádí ČNB obvykle 3x týdně formou tendrů s variabilní sazbou. Vyhlášená 2T repo sazba slouží jako maximální sazba, za kterou mohou být banky v tendru uspokojovány. Nabídky bank jsou vypořádávány podle americké aukční procedury, v níž ČNB přijímá přednostně nabídky požadující nejnižší úrokovou sazbu, a to až do výše predikovaného přebytku likvidity na daný den. Základní doba trvání těchto operací je 14 dní.

Lombardní sazba (6 %)

Představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení likvidity, kterou poskytne přes noc bankám, s nimiž má uzavřenou předběžnou repo smlouvu, v rámci tzv. zápůjční facility.

Diskontní sazba (4 %)

Představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc v rámci tzv. depozitní facility.

Kurzový závazek

Vedle úrokových sazeb má měnová politika k dispozici také další nástroje, které však využívá pouze ve specifických situacích, kdy se úrokové sazby dostanou na „efektivní spodní hranici“ a ekonomický vývoj vyžaduje výraznější měnověpolitické uvolnění. V takové situaci se ČNB ocitla v roce 2013, kdy vyhlásila kurzový závazek, který následně trval až do roku 2017. Cíl použití kurzu jako dalšího nástroje – a tedy použití devizových intervencí k oslabení koruny – byl stejný jako u úrokových sazeb, tj. udržet cenovou stabilitu, protože ceny mnoha položek spotřebního koše (zejména ceny spotřebního zboží) klesaly již delší dobu. Díky oslabení kurzu hrozba deflační pasti pominula a ekonomický růst zrychlil.

Povinné minimální rezervy (2 %)

Představují povinnost komerčních bank držet určité množství likvidních prostředků ve formě rezerv na účtu u centrální banky. Toto množství je stanoveno jako procentuální podíl (tzv. sazba PMR) z určité základny, která je určena závazky bank vůči nebankovním subjektům. PMR tradičně patřily ke standardním nástrojům centrálních bank. V posledních dekádách však došlo zejména mezi rozvinutými zeměmi k poklesu jejich důležitosti, snížila se jejich předepsaná úroveň a v některých případech došlo i k jejich úplnému zrušení.

Nástroje makroobezřetnostní politiky

Hlavními nástroji makroobezřetnostní politiky uplatňované v ČR jsou Proticyklická kapitálová rezerva (CCyB), Bezpečnostní kapitálová rezerva (CCoB) předepsaná všem bankám, Kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce (J-SVI) určená systémově významným bankám, Horní hranice úvěrových ukazatelů LTV, DTI a DSTI předepsané všem poskytovatelům hypotečních úvěrů a Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí.