B.I.G. news - 26. března 2024

Bankovní rada ČNB v minulém týdnu ve středu odpoledne na svém již druhém měnově-politickém zasedání v tomto roce se většinově rozhodla pro snížení základní úrokové sazby o 0,5 %. Dvoutýdenní repo sazba se tak snížila na 5,75 %, diskontní sazba na 4,75 % a lombardní na 6,75 %. Pro snížení o 0,5 % bylo pět ze sedmi členů bankovní rady, s tím že dva zbylí radní byli pro snížení rovnou o 0,75 %. Na dalším měnově-politickém zasedání bankovní rady ČNB, které proběhne 2. května, se bude opět rychlost a hloubka dalšího potenciálního snižování sazeb odvíjet především od vyhodnocení setrvalosti tzv. nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny a působení fiskální politiky na ekonomiku. Bankovní rada také ale bude ohledně potenciálního snížení úrokových sazeb reflektovat analýzu situace na trhu práce a v neposlední řadě také vývoj domácí a zahraniční poptávky. Bankovní rada ČNB v minulém týdnu zároveň konstatovala, že proces snižování sazeb může být kdykoliv přerušen či zastaven na stále restriktivních úrovních. To pak především z důvodu, že by se inflace, zejména pak její jádrová složka nevyvíjela v souladu s předběžnou predikcí. Ačkoliv bankovní rada ČNB začala díky klesající inflaci snižovat úrokové sazby již v prosinci loňského roku, tak je zde i nadále několik proinflačních faktorů, které je důležité bedlivě sledovat. Tyto faktory jsou sice aktuálně potlačené, mohou být ale jakousi latentní hrozbou. Ta pak může cenovou hladinu zboží a služeb v naší zemi v dohledné budoucnosti dostávat znovu na vyšší úrovně. V tomto velice důležitém roce tedy boj s potenciálně vyšší inflací nekončí. Úrokové sazby tak stále zůstávají v reálném vyjádření viditelně kladné a tlumí tudíž i nadále teprve nedávno zažehnanou vyšší inflaci a její možné výkyvy směrem nahoru.

V minulém týdnu byla také zveřejněna míra inflace v Evropské unii. Ta v únoru v sedmadvacítce zmírnila svůj růst na hodnotu 2,8 % z lednových 3,1 %. Ve své zprávě to minulý týden uvedl evropský statistický úřad Eurostat. V České republice pak dle Eurostatu míra inflace klesla již pod unijní průměr, a to z lednové hodnoty 2,7 % na únorových 2,2 %. Z meziročního srovnání pak byla v únoru nejnižší hodnota inflace dle Eurostatu v Lotyšsku a v Dánsku. V obou zemích totiž byla míra inflace shodně na úrovni 0,6 %. Třetí nejnižší hodnotu inflace v EU měla v únoru Itálie, a to 0,8 %. Naopak z meziročního pohledu mělo v únoru v EU nejvyšší hodnotu inflace Rumunsko, a to 7,1 %.

Pražská burza

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu poměrně dobře dařilo. Index PX si tak za celý minulý obchodní týden připsal 0,7 % na závěrečných 1490,7 bodů. Nejvíce se v minulém týdnu dařilo společnosti Erste Group, jejíž hodnota se za celý minulý obchodní týden zvýšila o 4,54 % na konečných 1014,40 korun za akcii. Následovala ji společnost VIG, která si za celý minulý obchodní týden do zisku připsala 2,13 % na konečných 719 korun za akcii. Naopak v minulém obchodním týdnu se nejvíce nedařilo společnosti Pilulka, která v minulém týdnu ze své hodnoty ztratila 4,55 % na konečných 210 korun za akcii. 

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 22. 3. 2024 z minulého týdne oproti pátku 15. 3. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 5,89 % na hodnotu 5,59 %. I hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila, a to z úrovně 3,92 % na hodnotu 3,90 %.

Světové trhy

V minulém obchodním týdnu si index S&P 500 do zisku připsal 2,3 %, což je největší týdenní procentuální nárůst od poloviny prosince loňského roku. Index Dow Jones v minulém obchodní týdnu stoupl o 2 %, což je pro tento index také největší týdenní zisk od poloviny prosince. Technologický index Nasdaq v minulém týdnu vzrostl o 2,9 %. Což bylo pro změnu pro tento index největší týdenní procentuální skok od poloviny letošního ledna. Technologický index Nasdaq poháněn zejména pokračujícím technologickým boomem umělé inteligence tak v pátek uzavřel na rekordních maximech. Ke konci páteční seance tak index Nasdaq poskočil o 0,2 % a dosáhl tedy v závěru minulého obchodního týdne svého rekordu, a to konkrétně 16 428,82 bodů. Fed ve středu dle očekávání ponechal na svém zasedání základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 %. Což je tudíž nejvyšší úroveň za posledních 22 let. Zároveň Fed naznačil, že v letošním roce dojde z jeho strany ke trojímu snížení základní úrokové sazby, a to celkem o 0,75 %. Přepravní společnost FedEx ke konci minulého obchodního týdne vzrostla o více než 7 %, jelikož tato logistická společnost dosáhla vyšších zisků, než se očekávalo. Naopak akcie společnosti Nike ke konci minulého týdne klesly o 6,9 %, a to den poté, co tento oděvní gigant varoval, že mu tržby v první polovině fiskálního roku 2025 poklesnou o nižší procenta. Cena zlata v průběhu minulého týdne pokořila další rekord, a to konkrétně hranici 2200 dolarů za trojskou unci. Za jejím růstem stojí především vyhlídky na snižování úrokových sazeb v USA. Samotnou cenu zlata také podporují svými nákupy zlata do svých rezerv mnoho centrálních bank po celém světě. Tím pádem je zde potenciál pro jeho další případný růst. Cena zlata v průběhu minulého obchodního týdne tak na krátko vystoupila až na rekordních 2222,39 dolarů za unci. Následně ale o část svých zisků zlato opět přišlo.

Velkou zajímavostí minulého týdne je, že surové kakao na světových trzích od začátku roku až neuvěřitelným tempem zdražuje. Jeho cena roste nejrychleji ze všech obchodovaných komodit na světových trzích. V minulém týdnu tak tato pochutina přesáhla osm tisíc čtyři sta dolarů za tunu, což je čtyřikrát víc než před dvěma lety a více jak dvakrát tolik, než jak tomu bylo zkraje tohoto roku. Na začátku tohoto týdne tato komodita dokonce pokořila hranici deset tisíc dolarů za tunu. Hlavním důvodem obrovského zdražení této celosvětově oblíbené komodity je prakticky katastrofální neúroda v afrických státech Guinejského zálivu, které jsou právě největšími producenty této suroviny. Zmíněná neúroda v těchto státech pak byla zapříčiněna především dlouhodoběji velice špatným počasím. Zdražování této komodity na světových trzích se s časovým odstupem s velkou pravděpodobností promítne i do cen čokolády. Ta pak po celém světě může podražit až o desítky procent. Kakao tedy za poslední období letí vzhůru paradoxně dynamičtěji než leckteré technologické společnosti participující právě na fenoménu umělé inteligence.