B.I.G. news - 07. srpna 2026

Česká národní banka dle očekávání trhu na svém již pátém měnově-politickém zasedání v letošním roce nepřistoupila ke změně nastavení měnové politiky a základní úrokovou sazbu čili čtrnáctidenní repo sazbu tak ponechala beze změny na úrovni 3,75 %. Toto rozhodnutí tak podpořili všichni členové bankovní rady. Centrální banka zároveň představila aktualizovaný výhled ekonomiky, ve kterém snížila odhad letošního růstu českého hospodářství z původních 2,5 % na 2,2 %. Odhad průměrné inflace naopak mírně zlepšila, když nově očekává její letošní hodnotu na úrovni 2 % oproti předchozím 2,2 %. Největší proinflační rizika pak představuje zejména rychlý růst mezd, vysoká úvěrová aktivita, napětí na trhu práce, pokračující zdražování cen v sektoru služeb, růst cen nemovitostí a nájemného z bytu a uvolněnější fiskální politika. S tím, že jádrová inflace se podle ČNB stále drží těsně pod hranicí 3 %. Centrální banka tedy ponechala beze změny také ostatní sazby – lombardní sazba zůstává na 4,75 % a diskontní sazba na 2,75 %. Současná úroveň hlavní sazby platí od června, kdy ČNB po čtyřech letech poprvé sazby zvýšila o 0,25 procentního bodu. Nový výhled potom počítá s tím, že česká ekonomika v příštím roce zrychlí růst na 2,7 % a v roce 2028 následně mírně zpomalí na 2,5 %. Inflace by měla v roce 2027 dosáhnout průměrně 2,5 % a v roce 2028 klesnout na 2,4 %. V následujících měsících očekává ČNB dočasné zvýšení tempa růstu cen. Po červencové inflaci 1,7 % by měla srpnová hodnota dosáhnout 1,9 % a v září 2,2 %. Vrchol by měl přijít na konci letošního roku. Kurz české koruny by pak měl zůstat stabilní. Průměrná hodnota pro letošní rok je odhadována na 24,30 Kč za euro, v roce 2027 by měla koruna mírně oslabit na 24,40 Kč/EUR a v roce 2028 se vrátit zpět k letošní úrovni. Další vývoj sazeb bude záviset především na vývoji inflace, ekonomického růstu a geopolitických rizik. Pokud se cenové tlaky výrazně nezvýší, centrální banka by podle některých odhadů mohla během první poloviny příštího roku začít sazby opět postupně snižovat. Další kroky ČNB tak budou záviset hlavně na vývoji cenových hladin a kondici českého hospodářství. Bez další výraznější eskalace konfliktu na Blízkém východě, která se prozatím aktuálně neočekává, by se ale celková hodnota inflace v Česku měla i nadále držet v tolerančním pásmu dvouprocentního inflačního cíle ČNB čili do 3 %, což se ale ve druhé polovině letošního roku ostatně také i očekává. Předběžně zveřejněná hodnota inflace za červenec pak v Česku z meziročního srovnání vzrostla pouze mírně, a to na úroveň 1,7 %. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne již 17. září.

Červencová inflace v ČR mírně vzrostla - ceny táhly hlavně služby

Růst spotřebitelských cen v České republice v červenci lehce zrychlil, když meziroční inflace dosáhla již zmíněných 1,7 % oproti červnovým 1,5 %. Meziměsíčně cenová hladina vzrostla o 0,6 %. Dle předběžných údajů Českého statistického úřadu patří červencová inflace stále mezi nejnižší letošní hodnoty, přičemž nižší byla pouze v únoru a červnu, kdy činila 1,4 %. Nejvýraznějším zdrojem zdražování zůstaly služby, jejichž ceny byly meziročně vyšší o 4,7 %. Růst zaznamenaly také alkoholické nápoje a tabákové výrobky, které zdražily o 3,7 %. Naopak pokles cen pokračoval u potravin a nealkoholických nápojů, kde ceny meziročně klesly o 3,1 %. Levnější byly také energie včetně pohonných hmot, jejichž ceny se snížily o 0,3 % a běžné zboží zlevnilo o 0,2 %. Výsledek ale nepřinesl výrazné překvapení a neměl by změnit očekávané rozhodování České národní banky o úrokových sazbách. Za červencovým růstem stály zejména sezónní vlivy spojené s dovolenými, vyšší ceny pohonných hmot a pokračující růst cen ve službách. Protiinflačně naopak působily především levnější potraviny. Důležité je ale zmínit, že právě služby zůstávají oblastí, kde cenové tlaky přetrvávají nejdéle. Růst jejich cen o 4,7 % souvisí například s náklady na bydlení, nájmy nebo dalšími poptávkovými vlivy, což představuje pro centrální banku stále důležitý faktor při nastavování měnové politiky. V dalších měsících se tak ale dá očekávat opět postupný návrat hodnoty inflace k hranici dvou procent. Případně dokonce i její krátkodobé překročení ke konci roku. Vliv může mít zejména nízká srovnávací základna z loňského roku, vývoj cen energií nebo potravin. Za celý rok 2026 pak aktuální odhady predikují průměrnou inflaci okolo 1,8 %. S tím, že v roce 2027 by se růst cen měl pravděpodobně opět pohybovat nad dvouprocentní hranicí.

Tržby služeb v Česku pokračovaly ve druhém čtvrtletí letošního roku v růstu

Tržby českých služeb pokračovaly ve druhém čtvrtletí letošního roku v růstu, když meziročně vzrostly o 3,1 %. Tempo zvyšování tak zrychlilo oproti prvnímu kvartálu, kdy po zpřesnění dat dosáhl růst 2,3 %. Největší podporu sektoru poskytly především profesní, vědecké a technické služby spolu s dopravou a skladováním. Nejvýraznější meziroční zvýšení zaznamenaly profesní, vědecké a technické činnosti, jejichž tržby vzrostly o 7,1 %. K růstu přispěly zejména služby spojené s řízením firem a poradenskou činností, které posílily o 13,8 %, ale také architektonické a inženýrské aktivity nebo technické testování a analýzy s růstem okolo 10 %. Naopak reklamní agentury a průzkum trhu vykázaly pokles o 2,6 %. Pozitivní vývoj pokračoval také v dopravě a skladování, kde tržby meziročně vzrostly o 4,6 %. Největší vliv měla pozemní a potrubní doprava s růstem 5,5 % a skladovací služby, které si polepšily o 6,4 %. Naopak letecká doprava zaznamenala pokles tržeb o 11,7 %. Mírnější růst vykázaly další části ekonomiky. Oblast ubytování, stravování a pohostinství zvýšila tržby o 0,9 %, přičemž restaurace a pohostinství rostly o 2,3 %, zatímco ubytovací služby klesly o 5,3 %. Informační a komunikační služby vzrostly o 1,8 %, především díky IT sektoru, který posílil o 3,9 %. Naopak telekomunikace a vydavatelské činnosti zaznamenaly pokles. Negativně na celkový výsledek působily administrativní a podpůrné služby, jejichž tržby se snížily o 0,4 %. Největší propad zde vykázaly cestovní agentury, kde příjmy klesly o 5,7 %, a také služby spojené se zaměstnaností s poklesem o 0,7 %. Ve srovnání s prvním čtvrtletím roku 2026 se tržby ve službách po očištění o sezonní vlivy zvýšily reálně o 1 %. Největším mezikvartálním tahounem byla opět doprava a skladování, kde růst dosáhl 2,5 %. Celková data tak naznačují pokračující postupné oživování sektoru služeb a stabilizaci domácí poptávky.