Zasedání centrálních bank v zemích euroatlantské zóny včetně ČR
Fed minulý týden ve středu dle očekávání zvýšil úrokové sazby o 0,5 %. Trhy z počátku reagovali v době velké nervozity na trzích relativně optimisticky a přibližně o 3 % narostly, tento optimismus jim ale dlouho nevydržel a po třech hodinách se rychle nabité zisky následně opět smazaly. Sestupný trend tak vládl na hlavních indexech i během čtvrtka a vydržel na trzích až do pátku. Nastalo tak hlavně kvůli rétorice guvernérů rady Fedu v čele s J. Powellem, který jasně naznačil, že při dalších zasedáních, viz blížící se červnové zasedání, Fed sazby navyšovat nejspíš bude, ale ne tak skokově, a ne tak razantně jak se doposud také předpokládalo.
Tento fakt, byť na chvilku, trhy uklidnil a ty se následně vydaly nahoru. Po pár hodinách ale stejně převážil negativní sentiment, který se nesl v duchu postupných navyšování úrokových sazeb v USA v tom roce. Trhy tak odmítaly vyšší ceny i z důvodu, že Fed na středečním zasedání zmínil, že úrokové sazby do konce roku se budou pohybovat mezi 2-3 % nehledě přímo pouze na růstu inflace, na kterou Fed oproti zemím Evropy není tak primárně zaměřen a úrokové sazby, které si představuje ke konci roku paradoxně dokázal predikovat již minulý týden. Tedy relativně nehledě na dalším eventuálním nárůstu inflace v USA. Jako úplný opak tak můžeme zmínit příklad z Evropy, a to z Velké Británie, kde také minulý týden zasedala Bank of England, která zvýšila základní úrokovou sazbu a to o 25 bazických bodů na 1 %, což je nejvíc od roku 2009. Úrokovou sazbu zvýšila také z důvodu "zkrocení" narůstající inflace. Oproti Fedu ale úrokovou sazbu zvýšila hlavně z důvodu vysoké inflace, která je pro BoE naprosto rozhodující. Na základě každoměsíčního reportu o inflaci se minimálně do konce roku bude se zvyšováním úrokových sazeb v UK a následném zpevnění GBP nejspíš počítat. O kolik bazických bodů ke konci roku BoE základní úrokovou sazbu zvedne, tak tedy není oproti americkému Fedu známo, závisí prakticky pouze na výši inflace. V USA je totiž oproti evropským zemím vedle samotné inflace taktéž velmi směrodatný report o nezaměstnanosti, který v USA za duben vyšel minulý týden v pátek tedy pár dní po zasedání FOMC (Fed). Předpovědi reportu byly 3,5 % tedy o procento optimističtější než následná skutečnost, a to 3,6 %. Nezaměstnanost tedy zůstala stejná jako v březnu tohoto roku, s čímž tedy Fed více méně mohl počítat, a tak výraznému překvapení nejspíš nedošlo.
Pokud se týká ČNB, tak ta minulý týden zvýšila poměrně překvapivě úrokovou sazbu o 0,75 % na 5,75 %, a to hlavně z důvodu vysoké inflace, která se dle dnes vydaného reportu o inflaci od Českého statistického úřadu vyšplhala na neuvěřitelných 14,2 %, což je nejvyšší inflace v našem regionu za posledních třicet let. Česká koruna reagovala posílením, které jí ale dlouho nevydrželo a po chvilce oslabila vůči Euru o přibližně 2 %. To hlavně z důvodu oznámení jména pravděpodobného budoucího guvernéra ČNB českými médii, kterým se má stát Aleš Michl.
Jelikož je ale Aleš Michl s končícím Oldřichem Dědkem jeden z mála členů sedmičlenné bankovní rady, který je od svého příchodu do ČNB znám spíš jako "holubí" člen rady ČNB, tzn., že je spíše pro nezvyšování úrokových sazeb, tak se investorská nedůvěra vůči CZK projevila zmíněným dvouprocentním propadem.
