Ochrana majetku v době krize a ekonomické nestability aneb Úloha zlata v portfoliu

Takovouto formu protikrizového aktiva a bezpečný přístav, historicky již téměř 6 tisíc let, tvoří zlato a stříbro. Zásadní událostí v této oblasti byl rok 1971, kdy 15. srpna americký prezident Nixon zrušil tzv. zlatý standard a americký dolar přestal být vázaný a krytý fyzickým zlatem. To umožnilo Spojeným státům, ale i ostatním zemím, zvyšovat peněžní zásobu prostřednictvím tisku ničím nekryté měny na úkor rostoucího zadlužení, které zásadně ovlivní náš život i život budoucích generací.

Hlavními znaky investičního zlata a stříbra jsou:

1) Ochrana kupní síly před rostoucí inflací, krizí a nestabilitou

Měnové stimuly centrálních bank v podobě bezprecedentního růstu tisku peněz a záchranné balíčky vlád sloužící na podporu firem a domácností v době pandemie COVID−19 budou mít v blízké době velmi zásadní důsledky. Ohromné navýšení peněžní zásoby výrazně znehodnocuje měnu a lidé si tak za své úspory budou moci pořídit stále méně a méně zboží a služeb. V okamžiku, kdy se situace s pandemií stabilizuje, dojde ke znovuotevření ekonomiky, lidé se budou vracet do práce a budou si chtít opět začít užívat život, nashromážděná energie nových ničím nekrytých peněz se uvolní, lidé začnou opět utrácet, cestovat, jíst v restauracích, kupovat si nová auta, nemovitosti, a peníze tak začnou v ekonomice rychleji obíhat, což spustí tzv. inflační spirálu. Už dnes se odhaduje, že inflace by mohla dosahovat hodnot min. 6−8 % ročně. Inflační cíl ČNB v podobě 2 % tak bude spíše z „říše snů“. Důsledkem toho bude, že investoři budou nuceni hledat a ukládat svůj volný kapitál v rizikovějších investicích, které by jim 6−8% znehodnocení peněz alespoň dorovnalo.

Jediným nástrojem centrálních bank ke zpomalení rozběhlé inflace pak bude pouze pozvolný růst úrokových sazeb, jelikož prudké zvýšení ze současných 0,25 % na např. 5 % by zlikvidovalo majitele hypoték, trh nemovitostí a v konečném důsledku i trh finančních aktiv, kdy růst nákladů na kapitál by se promítl do snížených marží firem, a tím i poklesu akcií, které dnes každým týdnem překonávají svá „all-time-high“.  

Zlato naopak těží z inflačního prostředí. Čím vyšší inflace je, tím více cena zlata a stříbra roste a pomáhá tak ochránit úspory a kupní sílu svých držitelů.

2) Zhodnocení v prostředí záporných reálných úrokových sazeb

V prostředí záporných reálných úrokových sazeb (nominální sazby očištěné o inflaci) historicky zlato a stříbro sloužily jako skvělý nástroj pro vyvážení portfolia a zhodnocení prostředků.

Např. pokud Vám Váš vklad 1 milion Kč v bance přinese na spořicím či termínovaném vkladu úrok 0,5 % p. a., ale peníze se Vám díky inflaci znehodnotí např. 6 % ročně, pak každý rok přicházíte reálně o 55 tisíc korun kupní síly (záporný reálný výnos −5,5 % p. a.).

Řešením je část svých volných finančních prostředků převést do fyzického zlata a stříbra.

Na níže uvedeném grafu vidíme historický vývoj vztahu reálných úrokových sazeb na cenu zlata od roku 1973 do 2013. Při poslední finanční krizi z let 2008−2011 cena zlata vyrostla při záporných reálných sazbách přes −4 % z ceny asi 780 USD/unci na 1902 USD/unci, tedy asi o +240 % v době, kdy finanční aktiva poklesla v průměru o −60 % a nemovitosti v průměru asi o −30 %. Stříbro pak zhodnotilo o téměř +500 %, kdy vyrostlo ve stejném období z 10 USD/unci na 50 USD/unci.

Naopak v době kladných reálných úrokových sazeb, tedy v době nízké inflace a vyšších nominálních sazeb, má smysl si prostředky opět přesunout do výnosnějších finančních aktiv či jiných nástrojů.

Zdroj: Golden Gate, Incrementum AG, Federal Reserve

3) Anonymita, investice „mimo systém“

V dnešním digitálním světě, kde vládnoucí autority mají přesný přehled o stavu majetku svých občanů prostřednictvím státních registrů, bankovních regulací a různých zákonů, je velkou výhodou drahých kovů jednoznačně anonymita. Oproti např. nemovitostem či finančním produktům, které jsou sjednávány na rodné číslo, nákup zlata a stříbra je evidován pouze v rámci koupě či prodeje a slitky nejsou vystavovány na jméno konkrétního majitele. Při fyzickém držení reálného kovu pak odpadá také riziko protistrany, tedy chrání své držitele před kolapsem bankovního systému, krizí likvidity či kolapsem celého finančního trhu a následkům měnové reformy.

Závěr:

Fyzické zlato či stříbro by dnes mělo být součástí každého portfolia, jelikož slouží jako udržitel kupní síly v době, kdy ničím nekryté peníze hromadným zvyšováním peněžní zásoby ztrácí svou hodnotu a kdy státy výrazně zvyšují své riziko kredibility v rámci obrovského zadlužování. Vhodně zvolenou investiční strategií tak klienti budou připraveni na časy dobré, kdy se ekonomice daří a finanční aktiva rostou, ale i na časy špatné, které jsou přirozenou a nedílnou součástí investičního života, a kdy naopak reálná a rychle likvidní aktiva poskytují stabilitu a jistotu.