B.I.G. news - 4. října

Minulý týden ve čtvrtek proběhlo další ostře sledované zasedání rady ČNB. Radní ČNB hlasovali dle prognóz v poměru 5:2 k ponechání úrokových sazeb na již stávajících 7 %. Pouze dva radní byli pro zvýšení úrokové sazby, a to o 75 bazických bodů. Jednalo se s největší pravděpodobností o viceguvernéra Marka Moru a Tomáše Holuba, kteří jsou jediní pozůstalí z dob jestřábí éry bankovní rady pod vedením guvernéra J. Rusnoka. Dvoutýdenní repo sazba tak tedy zůstává na 7 %, diskontní sazba na 6 % a lombardní sazba na 8 %.

Bankovní rada se tak minulý týden shodla, že pro dlouhodobou cenovou stabilitu jsou velmi podstatné umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních, ať už ve státním či v privátním sektoru, a zodpovědná rozpočtová politika. Ta by měla hlavně v dobách ekonomického růstu, pokud možno postupně umořovat veřejný dluh, který se za posledních pár let z důvodu několika velmi neočekávaných a nekomfortních období neúměrně navyšoval. Ať už tedy šlo o dobu covidovou či o letošní důsledky války na Ukrajině, které se projevily hlavně raketovým zvýšením cen hlavně energetických a průmyslových komodit.

Česká národní banka se také jasně vyjádřila, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny, a to především přes odpovídající odprodej devizových rezerv. Česká koruna se vůči euru od půlky srpna pohybovala po celé září až do dnešních dnů v pásmu mezi 24,47 a 24,68 koruny za euro, a to navzdory skokovému zvýšení úrokových sazeb v eurozóně o 75 bazických bodů. Byť na úkor zmiňovaných masivních devizových intervencí, kterými ČNB brání kurz koruny již od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Odhad kurzu EUR versus CZK je dle ČNB do budoucna takový, že do poloviny září příštího roku bude koruna dále oslabovat a překoná tak psychologickou hranici 25 CZK za EUR, tudíž se bude nacházet okolo hodnoty 25,03 CZK za EUR. Důležité je také připomenout, že se v celkovém oslabování CZK bude nejspíš projevovat i snižující se úrokový diferenciál vůči pravděpodobnému trendu zvyšujících se úrokových sazeb velkých centrálních bank, především Fedu a ECB. Tyto dvě centrální banky se již oproti ČNB rozhodly jít spíše cestou zvyšování úrokových sazeb, což může mít za následek posilování vlastní měny oproti koši měn, tudíž i CZK. Tento fakt je již několik měsíců zřetelný hlavně u USD, který se nachází na nejvyšších hodnotách za poslední dvě dekády. Proto se může udržení na avizovaných úrovních v rámci prodeje devizových rezerv mírně prodražovat, respektive se mohou po nějakou dobu zvýšit objemy prodejů hlavně eura pro udržení zmiňovaných úrovní. Předpokládá se, že kdyby ČNB neintervenovala, tak by se aktuálně hodnota koruny nacházela na slabších úrovních, a to nad hladinou 25 CZK za EUR. Některé teze dokonce hovoří i oslabení kurzu koruny vůči euru ke 30 CZK.

Rada zároveň potvrdila své odhodlání pokračovat v boji proti růstu spotřebitelských cen, dokud nebude opět plně pod kontrolou. Tj. stabilita růstu cen na dvouprocentním cíli, což je právě hlavní argument pro zachování základní úrokové sazby na sedmi procentech po delší období. Na příštím měnověpolitickém zasedání, které proběhne 3. 11., bankovní rada opět rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní či se zvýší. Můžeme ale s velkou pravděpodobností očekávat, že bankovní rada právě na obou zasedání i 21. 12. ponechá stávající úrokovou sazbu na sedmi procentech. Byť bude také záležet na jednotlivých měsíčních výhledech analytické divize ČNB, na růstu HDP a s ním spojené ekonomické kondici, aktuální hodnotě koruny a v neposlední řadě zmíněné inflaci, která se paradoxně ze všech ekonomických neznámých odhaduje prakticky nejobtížněji. Rada tak na zmíněná data vyčká a následně je vyhodnotí. Sedm procent zákl. úrok. sazby se tak většině bankovní rady v tuto chvíli jeví jako nejadekvátnější a nejefektivnější úroveň. To hlavně z důvodu jakéhosi kompromisu mezi silným protiinflačním činitelem, kterým je stále vyšší pravděpodobnost globální recese a výrazný pokles spotřeby domácností i investiční poptávky, a mezi proinflačním činitelem, kterým je potenciálně rychlejší růst mezd, jenž by letos neměl překročit 4,5 %. Pokud by se tempo růstu zvyšovalo, což se nepředpokládá a dozvíme se nejspíš v průběhu října od ČSÚ, pak by mohla tato skutečnost některé radní přesvědčit ohledně hlasování o mírném zvýšení úrokových sazeb o několik bazických bodů. 

Aktuální hodnota 3M PRIBORU ke 30. 9. je 7,25 %.

Jak si vedly světové trhy v minulém týdnu

Minulý týden byl na světových finančních trzích opět velmi turbulentní. Všechny hlavní indexy jak S&P 500, Dow Jones, tak i technologický index Nasdaq si za celý obchodní týden odepsaly téměř tři procenta. Šlo tak tedy o další navázání na medvědí trh, jelikož se jednalo o již šestý týden ze sedmi, kdy byly akciové trhy poměrně výrazně ztrátové. Americké akcie až na středu klesaly prakticky celý minulý týden především z důvodu opětovných obav z jestřábích kroků centrálních bank Fedu a ECB v boji proti stále vysoké inflaci. Po středečním nadýchnutí tak byly akcie ve čtvrtek opět pod tlakem obchodníků a investorů, kteří se dlouhodobě obávají globálního zpomalení. Technologické akcie, které jsou součástí indexu Nasdaq, klesly nejvíce, a to ve chvíli, kdy opět rostly výnosy státních dluhopisů.

Meta Platforms (Facebook) se v úterý podíval pod hranici 135 USD za akcii, což je pro představu o více jak 40 USD méně než při globálním poklesu trhů v covidovém roce z půlky března 2020, kdy byla hodnota Facebooku v pásmu 175-177 USD za akcii.

Alphabet (GOOGLE) se v pátek propadl k hranici 95 USD. Amazon se v pátek obchodoval u úrovně 112 USD za akcii a Microsoft v pátek poklesl na úrovně z půlky března 2021, a to tedy až k hranici 232 USD za akcii. S&P 500 v pátek poklesl k úrovni 3576 bodů.

Zlato se celý minulý týden pohybovalo v pásmu 1628 až 1681 dolarů za trojskou unci.

Bitcoin v úterní seanci přibližně po týdnu opět překonal hranici 20 000 USD a vzrostl tak o více jak 5 % na 20 286 USD.

Velké překvapení minulý týden také čekalo akcie leteckých společností, které byly minulý týden pod obrovským tlakem, a to hlavně kvůli hurikánu Ian, který si ve čtvrtek na Floridě vynutil zrušení tisíců letů ve velkých floridských městech. Akcie United Airlines Holdings tak na tuto čtvrteční událost ve reagovaly poklesem o 3 %, akcie Southwest Airlines Company také poklesly o 1,9 % a akcie American Airlines na tuto událost reagovaly dokonce ztrátou 3,6 %.