B.I.G. news - 13. září

V pondělí tohoto týdne jsme se od ČSÚ dozvěděli hodnotu inflace za srpen, která u nás meziročně klesla na hodnotu 8,5 %. Oproti červenci tak z meziročního pohledu klesla o 0,3 %. Z meziměsíčního srovnání ale spotřebitelské ceny v ČR klesly 0,2 %. Hodnota inflace tak byla v srpnu nejvíce ovlivněna především vyššími cenami pohonných hmot, které meziměsíčně vzrostly o 7,7 %. Naopak z meziměsíčního pohledu velmi výrazně klesly ceny potravin a nealkoholických nápojů. Z meziročního pohledu tak v srpnu zpomalila svůj růst cen většina kategorií spotřebního koše s výjimkou zmíněných pohonných hmot, které by v dohledných několika málo měsících měly po delší době opětovně růst. Ceny pohonných hmot by se tak mohly držet spíše na vyšších hodnotách, a to nejspíš až do konce roku, kdy se předpokládá, že bude ještě stále poměrně silná spotřeba, která by tak ceny ropy mohla držet na vyšších úrovních. Jelikož se také mimo jiné leadeři tzv. OPECu + dohodli, že budou minimálně do konce roku dobrovolně snižovat produkci ropy, bude tak tento efekt snižovat i nabídku černého zlata na trzích. Což tento fakt velmi pravděpodobně může hnát se stále poměrně silnou spotřebou ceny ropy a potažmo následné ceny pohonných hmot výše. Ceny pohonných hmot tak mohou být v rámci zveřejňování hodnoty inflace v ČR do konce roku v rámci jednotlivých kategorií spotřebitelských cen stále poměrně vysoko, a to pak zejména v meziměsíčním srovnání hodnoty inflace. Může to tak být spolu s opětovným pozvolným růstem mezd jeden z nejvýraznějších proinflačních faktorů až do konce roku. A to i když by se měla inflace opět již postupně až na říjnové zvýšení spotřebitelských cen snižovat.

Ke konci minulého týdne byl v rámci monetární politiky proveden poměrně zásadní krok. ČNB totiž zrušila tzv. úročení povinných minimálních rezerv právě ze strany České národní banky. ČNB tak tento svůj krok odůvodnila snahou snížit náklady na provádění měnové politiky, zároveň ale při zachování její efektivity. O konci úročení povinných minimálních rezerv tak k 5. říjnu tohoto roku rozhodla bankovní rada ČNB minulý týden ve čtvrtek. Povinné minimální rezervy totiž u ČNB musí ukládat všechny bankovní instituce, a to i pobočky zahraničních bank, ale i družstevní záložny. Jejich objem je stanoven na dvou procentech primárních závazků jednotlivých finančních institucí. Další podstatnou zprávou je, že bankovní instituce za poslední období půjčují společnostem nejméně financí za poslední dvě dekády. Poměrně velká část podniků začala v minulém roce masivněji přecházet na úvěrování v eurech, kterých ale také v tomto roce do dnešních dnů výrazněji kleslo. Paradoxně ještě na začátku minulého roku byl ale počet poskytnutých úvěrů a výší objemů úvěrů sjednaných bankami pro podniky rekordní. 

Kondice CZK a pražská burza

Česká měna k euru za celý minulý týden oslabila o 1,3 %, a to až ke hranici 24,40 korun za euro. Česká koruna tak zůstává k euru za poslední období slabší a hodnotou 24,38 z pátečního odpoledne je tak k euru vůbec nejslabší od listopadu minulého roku. Naopak k americkému dolaru koruna v pátek odpoledne zpevnila na 22,75 korun za dolar. Pražská burza minulý týden opět klesla, a to o 1,4 % na konečných 1321,7 bodů. Minulý týden v rámci indexu PX klesla většina titulů. S nejvyšším ziskem minulý obchodní týden zakončily akcie pojišťovací skupiny VIG, a to s mírným nárůstem o 0,33 %. Následovaly je akcie skupiny ČEZ, které minulý týden vzrosty o 0,22 %. Naopak nejvíce se nedařilo akcím bank. Nejvýraznější propad pak zaznamenala společnost Moneta Money Bank, která v minulém týdnu klesla ze své hodnoty o 2,48 % na konečných 82,60 Kč za akcii. Následovala ji Komerční banka, která ze své hodnoty klesla o 2,3 %, a to na závěrečných 679,50 Kč za akcii. Třetí titul, který minulý týden výrazněji oslabil byla Erste Bank. Ta klesla o 1,5 procenta na 781,20 Kč za akcii. Valná většina akcií bank tak poklesem zareagovala především na výše zmíněný krok ČNB ohledně zrušení úročení povinných minimálních rezerv.

Hodnota 3M PRIBORu nám k pondělí 11. 9. z tohoto týdne oproti pondělku z minulého týdne klesla o 0,1 %, a to tedy na 7,9 %.

Světové trhy

Za minulý týden, který byl zkrácen pondělním svátkem práce v USA, klesl index S&P 500 o 1,3 %, technologický index Nasdaq poklesl o 1,9 % a třetí nejznámější index Dow Jones ztratil v minulém obchodním týdnu 0,8 %. Americká ministryně financí a bývalá šéfka Fedu J. Yellenová při své účasti na summitu G20 v Indii predikovala, že „poplašné“ oživení Číny po pandemii COVID 19 si pravděpodobně nevybere vetší daň na úkor americké ekonomiky. Ba naopak by mohlo spíše tvrdě zasáhnout některé ostatní země východní Asie. V projevu na summitu světových lídrů G20 tak také ministryně financí USA v minulém týdnu zmínila, že nevidí, že by měl čínský ekonomický pokles významnějšího přímého dopadu na hospodářskou kondici USA. I když poznamenala, že kabinet J. Bidena vývoj situace bedlivě sleduje. Také v projevu dodala, že Peking má jakýsi politický prostor, aby mohl opět nastartovat růst své ekonomiky, která byla zasažena snižujícím se exportem, slábnoucím zpracovatelským průmyslem, menší výrobou a v neposlední řadě také krizí v nemovitostním sektoru. Čína totiž dosud stále nezavedla rozsáhlá stimulační opatření, i když k tomu stále opakovaně více vyzývá. Úředníci se tak místo toho rozhodli zavést opatření na podporu konkrétních průmyslových odvětví nebo na podporu místní měny Juanu. Ta ale minulý týden v pátek zakončila obchodní týden na nejslabší úrovni od světové finanční krize z roku 2008.