Minulý čtvrtek proběhlo již sedmé měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB. Rozhodnutí o sazbách nakonec dopadlo v poměru 5:2 pro snížení úrokových sazeb o 0,25 %, tím pádem stejně jako na předchozím zářijovém a srpnovém zasedání. Dvoutýdenní repo sazba se tudíž snížila na rovná 4 %, diskontní sazba poklesla na 3 % a lombardní sazba poklesla na 5 %. Dva radní tedy hlasovali pro jinou variantu než pro snížení o 25 baz. bodů. E. Zamrazilová hlasovala pro ponechání základní úrokové sazby na stávající úrovni, a to na 4,25 %. Druhým radním, který také hlasoval pro jinou variantu, byl T. Holub. Ten hlasoval pro snížení úrokových sazeb rovnou o 0,50 %. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne již 19. prosince. I na tomto posledním měnově-politickém zasedání ČNB v tomto roce, ale můžeme s velkou pravděpodobností očekávat, že bankovní rada ČNB buď úrokové sazby sníží opět o 0,25 %, či sazby dokonce ponechá na stávajících úrovních. Čímž by v rámci procesu snižovaní sazeb učinila v posledních měsících relativně často skloňovanou pauzu. Kontinuální proces snižování úrokových sazeb v naší zemi, který trvá prakticky již téměř rok, by se tak mohl nakrátko pozastavit. To právě zejména kvůli opět nezanedbatelně se zvyšující inflaci. Na dalším zasedání bankovní rady tedy bude opětovně velice podstatná nejnovější prognóza ohledně možné výše inflace v příštím roce. Také ale bude velice podstatný stav růstu mezd a současně i kondice naší ekonomiky. Zároveň bude hrát na dalším měnově-politickém zasedání nemalou roli i silněji slábnoucí koruna. A ani samotné směřování ohledně dalšího možného snižování úrokových sazeb velkými centrálními bankami, hlavně Fedu a ECB, nezůstane bez povšimnutí. Už v půlce příštího roku by se pak úrokové sazby měly dostat přibližně na úroveň okolo 3 %.
Velice důležitou zprávou posledních dní je současně i zveřejnění hodnoty inflace za říjen. Ta totiž svou hodnotou v říjnu z meziročního srovnání vzrostla o 2,8 %, což bylo o 0,2 % více než v září. Spotřebitelské ceny v ČR z meziměsíčního pohledu vzrostly o 0,3 %. Vývoj říjnové inflace byl ovlivněn především vyššími cenami v oddíle bydlení, a to jak z meziměsíčního, tak i z meziročního srovnání. Vývoj říjnové hodnoty inflace byl ale ovlivněn i poměrně náhlým růstem cen některých základních potravin. Ceny zboží pak z meziročního srovnání vzrostly o 1,3 % a ceny služeb o 5,3 %. Ceny služeb jsou tedy se svým setrvačným růstem stále perzistentní. Jejich růst v tomto roce tudíž odpovídá průměru lehce převyšující 5 % růst. Což je v porovnání s růstem cen zboží přibližně čtyřikrát více. Spolu s několika dalšími proinflačními faktory jsou ceny ve službách právě jedním z argumentů, proč úrokové sazby držet i nadále na dohledných zasedáních na vyšších úrovních. Vyšší ceny služeb jsou pak vidět zejména ve stravovacích a ubytovacích službách. Zároveň se ale v rámci zveřejňovaných hodnot inflace dostaly již do fáze, kdy jednotlivé hodnoty inflace jsou a budou ve všech třech měsících čtvrtého kvartálu zvýšeny i z důvodu nižší srovnávací základny z minulého roku. V minulém roce totiž spotřebitelské ceny v ČR už ve čtvrtém kvartálu začaly výrazněji klesat. Proto aktuálně ve výpočtech hodnoty inflace v těchto měsících dochází k tomuto rapidnějšímu nárůstu. Hodnota inflace za listopad i za prosinec by se mohla ještě více přiblížit 3 %, či je svou hodnotou dokonce i mírně převýšit. Lednová míra inflace by se ale již po doznění tohoto efektu, tedy snížení srovnávací základny z minulého roku, měla začít snižovat opět k inflačnímu cíli ČNB čili ke dvou procentům. To však ale nejspíš pomaleji, než jak se ještě před několika málo týdny předpokládalo.
Pražské burze se za celý uplynulý týden poměrně dobře dařilo a rostla tudíž již pátý týden po sobě. Index PX za celý minulý obchodní týden vzrostl o 1 % na závěrečných 1665,1 bodů. Nejvíce se za celý minulý obchodní týden dařilo společnosti Gevorkyan, jejíž akcie si za celý uplynulý týden do zisku připsaly 5,38 % na konečných 274 korun za akcii. Naopak za celý minulý týden se nejvíce nedařilo společnosti Pilulka, která za celý uplynulý týden oslabila o 10,34 % na konečných 130 korun za akcii. Česká koruna se v pátek odpoledne obchodovala za 25,24 korun za euro a za 23,48 korun za dolar. K euru tak naše měna oproti předchozímu čtvrtečnímu závěru setrvala na stejné hodnotě. K dolaru pak koruna oproti čtvrtečnímu závěru oslabila, a to o 13 haléřů.
Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 8. 11. 2024 oproti pátku 1. 11. 2024 z týdne předchozího snížila z hodnoty 4,06 % na úroveň 3,95 %. I hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila, a to z hodnoty 3,08 % na úroveň 3,03 %.
Akciovým trhům se za celý minulý obchodní týden nebývale dobře dařilo. Po vítězství D. Trumpa v prezidentské volbě, kterému byly akciové trhy i mírně nakloněny, tak všechny tři hlavní americké indexy velmi výrazně rostly. Za celý minulý obchodní týden si index S&P 500 připsal 4,66 %, technologický index Nasdaq vzrostl o 5,74 % a index Dow Jones za celý uplynulý týden posílil o 4,61 %. Index S&P 500 pak ke konci obchodního týdne překonal hranici 6 000 a uzavřel s největším týdenním procentuálním ziskem v tomto roce. To zejména z důvodu, že volební vítězství D. Trumpa podpořilo očekávání ohledně tamější potenciálně příznivější obchodní politiky, které reflektovaly právě všechny tři tyto hlavní indexy. V minulém obchodním týdnu akcie také podpořilo čtvrteční snížení úrokových sazeb v USA o 0,25 % ze strany Fedu. Indexy S&P 500 a Dow Jones zaznamenaly svůj nejlepší týdenní procentní nárůst od listopadu 2023. I index Nasdaq pak zaznamenal svůj nejlepší týden za poslední dva měsíce a druhý nejvýkonnější týden v letošním roce. Očekávání nižších korporátních daní a deregulace totiž zvedly ke konci minulého obchodního týdne index Nasdaq na rekordní závěrečná maxima, a to po tři seance v řadě. Index S&P 500 ke konci minulého obchodního týdne dokonce uzavřel nad hranicí 6000 bodů a dotáhl se tak na své už 50. rekordní uzavření v tomto roce. Index Dow Jones pak ke konci minulého obchodního týdne poprvé v historii vystoupal nad hranici 44 000 bodů.
I Index Russell 2000 za celý minulý týden posílil, a to o 8,51 %. Tento index zaznamenal svůj největší týdenní procentní zisk od dubna 2020, jelikož akcie koncentrované na domácím trhu budou pravděpodobně těžit hlavně z menších regulací a nižších daní. Akcie společnosti Airbnb pak v průběhu minulého obchodního týdne poklesly o citelnějších 8,66 % poté, co tato společnost nedosáhla na odhady ohledně jejích zisků za třetí čtvrtletí. Výnosy desetiletých státních dluhopisů ke konci minulého obchodního týdne klesly o 8,3 bazických bodů na konečných 4,343 %, čímž mírně umazaly prudký procentuální nárůst po výsledku prezidentských voleb. Index dolaru měřený vůči šesti hlavním měnám ke konci minulého týdnu vzrostl na hodnotu 104,91, a to po čtvrtečním poklesu o 0,7 %. Zlato naopak po delších době růstu ke konci minulého obchodního týdne pokleslo o 0,9 % na konečných 2 683,87 dolarů za trojskou unci. S tím, že v den prezidentských voleb v USA se zlato propadlo dokonce o více než 3 %. Naopak bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel na své doposud rekordní hodnotě, a to přibližně okolo hranice 80 400 dolarů za btc. Bitcoin tak za celý uplynulý týden vzrostl o více než 16 %.