B.I.G. news - 1. listopadu

Měnověpolitické zasedání rady ČNB proběhne již tento týden ve čtvrtek. V odpoledních hodinách se dozvíme, jak rada hlasovala ohledně zvýšení či ponechání základní úrokové sazby. Všichni členové rady již minulý čtvrtek potvrdili svou účast na blížícím se zasedání. Zatím vše nasvědčuje, že by rada mohla úrokové sazby ponechat na základní úrovni, tj. 7 % v nejpravděpodobnějším poměru opět 5:2, pět radních pro ponechání sazeb a dva radní pro zvýšení (M. Mora, T. Holub). Mírné zvýšení, a to o eventuálně mezi 25 až 75 bazickými body, bychom od většiny radních mohli pochopitelně dle aktuálních ekonomických ukazatelů za čtvrtý kvartál očekávat na posledním měnověpolitickém zasedání 21. 12. Obzvlášť bude záležet na tempu růstu mezd ve třetím a čtvrtém kvartálu, jelikož ale bylo tempo růstu mezd ve druhém kvartálu meziročně „pouhých“ 4,4 %, tak se nepředpokládá, že by se v celkovém součtu ke konci roku neměla meziročně vyšplhat přes 9 až 10 procentní hranici, byť by mohla být dynamika růstu mezd ve druhé polovině roku vyšší než v první. Pokud by se tak skutečně stalo, byl by to následně s možnou stále rostoucí inflací nezanedbatelný proinflační faktor i pro doposud spíše holubičí členy rady proto, aby na následných zasedáních hlasovali spíše jestřábím způsobem.

Jednalo by se tak spíše o další zasedání rady v příštím roce, pokud by se tak většina nerozhodla již v prosinci.

Jelikož se ale stále více hovoří o inflačním vrcholu, či o blížícím se bodu obratu rostoucího trendu inflace, tak je poměrně pravděpodobné, že by mohl růst mezd setrvat na nižších hodnotách, a to do šesti sedmi procent, byť nejen státní zaměstnanci prostřednictvím odborů, ale i zaměstnanci v privátním sektoru doposud poměrně hlasitě volali po navýšení mezd. V některých případech dokonce až i o hodnotu samotné inflace, což by mohlo roztočit tzv. mzdově inflační spirálu neboli jakýsi pomyslný začarovaný kruh. Tento fakt by následně mohl mít neblahý vliv na zaměstnanost, kterou máme již několik let po sobě nejvyšší v EU. Další důležitý faktor bude, o kolik bude navýšen státní schodek a celkové zadlužení země, byť by mohli být některé výdaje státu kompenzovány finanční záplatou v podobě tzv. windfall tax.

Důležité také bude v době zasedání sledovat hodnotu CZK, poněvadž pokud by se sazby nezvyšovaly, tak je poměrně pravděpodobné, že bude třeba CZK úměrně podpořit v rámci devizových intervencí tak, jako se učinilo na zářijovém zasedání, kdy CZK oslabila po nezvýšení sazeb na obávanou hranici 24,70 korun za euro. To i s ohledem na snižující se úrokový diferenciál vůči úrokovým sazbám v eurozóně a USA, jelikož ECB minulý týden zvýšila základní úrokovou sazbu o 75 bazických bodů a Fed se na zvýšení sazeb o obdobnou hodnotu chystá již tento týden ve středu. Což tedy je a bude další posilující faktor jak pro euro, tak i pro dolar.

Hodnota 3M PRIBORu opět stoupla. Ve čtvrtek 27. 10. tak byl 3M PRIBOR na hodnotě 7,31 %.

Jak jsou na tom světové trhy

Minulý týden jsme na trzích zaznamenali poměrně velkou volatilitu, která byla vyvolána převážně z důvodu zveřejňování jednotlivých výsledků velkých amerických firem za třetí kvartál a také kvůli blížícímu se zasedání FOMC. Hned na začátku minulého týdne byly akciové tituly a s nimi spjaté burzovní indexy posíleny nadějí, že Fed po svém zasedání, které proběhne již tento týden ve středu, zmírní agresivní zvyšování úrokových sazeb. Předběžně se očekává, že zvýší základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 %. Šlo by tedy o čtvrtý takový krok v řadě. Pokud se týká reportovaných výsledků největších amerických společností za třetí kvartál, tak v průměru dopadly překvapivě velmi dobře, a to až nad očekávání investorů, tedy až na výjimky, kterými paradoxně byly některé z velkých společností zastupující technologický sektor. V úterý tak v rámci earnings svými velice dobrými hospodářskými výsledky za třetí kvartál překonaly očekávání investorů společnosti Coca-Cola a General Motors. Jedné z nejstarších společností v USA, Coca-Cole, tak po zveřejnění výsledků akcie vzrostly o 0,6 % a akcie GM dokonce o 2,8 %.

Tato euforie však v přibližně v polovině obchodního týdne skončila, a to hlavně kvůli zveřejnění velmi slabých výsledků hospodaření společností Alphabet (Google) a Microsoft reportovaných ke konci úterní seance, které tak neblaze navázali na katastrofální výhled společnosti Snap (Snapchat) z předchozího týdne. Reportovaná tristní čísla těchto dvou technologických hegemonů tak vyvolala rozsáhlý výprodej v sektoru technologických akcií. Tento velký výplach na amerických technologických akciích pokračoval i ve čtvrtek, jelikož akcie společnosti Meta Platforms klesly během čtvrtečního obchodování o neuvěřitelných 20 %.

Meta tak ve čtvrtek ztrácela zhruba 78 miliard dolarů na tržní hodnotě. Tato náhlá ztráta se tak přičte k dalším miliardám dolarů, o které tento gigant kvůli rostoucím úrokovým sazbám a silnějšímu dolaru letos přišel. Navíc se stále více řeší otázka, zda Meta Plat. nenainvestoval příliš moc brzy obrovské prostředky do projektů v rámci tzv. metaverse, které se mu mohou vracet pomalu a výrazně později, než kalifornská společnost očekávala. Meta tak jenom za letošní rok ztratila více než půl bilionu dolarů na tržní hodnotě. Její akcie se obchodovaly za 100,55 USD, což je nejnižší hodnota od února 2016.

V pátek na výrazné poklesy navázal Amazon, který si po ukončení páteční seance odepsal 6 %, naopak Apple si připsal během pátečního obchodování 7,5 % a stal se tak vítězem velké pětky, která jinak byla největším překvapením celého earnings za třetí kvartál.

Index Dow Jones si za minulý týden připsal 5,7 % do plusu a index S&P 500 si připsal zisky blížící se 4 %. Bitcoin se minulý týden nacházel v pásmu 19295 dolarů až 20950 dolarů za BTC. Zlato se minulý týden obchodovalo v oblasti 1643 až 1672 dolarů za unci.