B.I.G. news - 6. září 2026

Cenový vývoj v Česku zůstává i nadále relativně příznivý. S tím, ale že v posledních měsících se však začínají objevovat náznaky opětovného mírného zvyšování inflačních tlaků. Meziroční růst spotřebitelských cen v srpnu dosáhl 1,9 %, což představuje zrychlení o 0,2 % oproti červencovým 1,7 %. V meziměsíčním srovnání pak spotřebitelské ceny vzrostly o 0,3 %. Hlavní vliv na srpnový výsledek mělo především zdražování energií a pohonných hmot, které bylo částečně kompenzováno pokračujícím poklesem cen potravin. Nejvýrazněji se zvýšily ceny alkoholických nápojů a tabákových výrobků, které byly meziročně dražší o 4,7 %, zatímco energie včetně pohonných hmot zdražily o 2,3 %. Opačným směrem působily zejména potraviny, jejichž ceny se v některých kategoriích výrazně snížily – nezpracované potraviny zlevnily dokonce o 4,5 %. Potraviny společně s nealkoholickými nápoji pak byly z meziročního srovnání levnější o 4,3 %. Zatímco ceny zboží rostly pouze velmi mírným tempem 0,2 %, sektor služeb zůstává nadále hlavním zdrojem cenových tlaků, když meziročně zdražil o 4,5 %. Nutno ale podotknout, že současný pozitivní vliv levnějších potravin nemusí být dlouhodobý. Jakmile tento efekt postupně odezní, může se hodnota inflace znovu zvýraznit, a to potom zejména kvůli vyšším nákladům na energie a zemědělskou produkci. Dle nedávných odhadů by se růst cen mohl do konce roku dostat nad hranici 2 % a na začátku příštího roku 2027 by při obnovení růstu cen potravin mohl směřovat až k úrovni 3 %. V průběhu letošního roku byla inflace nejnižší v únoru, kdy dosáhla 1,4 %, zatímco maximum zaznamenala v dubnu na úrovni 2,5 %. Velmi důležitým faktorem, který inflaci ovlivňuje, je i růst mezd. Ten totiž v Česku zůstal i ve druhém čtvrtletí výrazný, přestože oproti začátku roku mírně zpomalil. Po růstu nominálních mezd o 8,1 % v prvním kvartálu letošního roku se ve druhém čtvrtletí předběžně očekává zvýšení o něco více než 7 %. Díky nízké inflaci se zároveň zvyšovala i skutečná kupní síla zaměstnanců, když reálné mzdy mohly vzrůst přibližně o 5 %. Za silným růstem stojí především napjatý trh práce a snaha zaměstnanců vyrovnat ztrátu příjmů po vysoké inflaci v letech 2022 a 2023. Současně se pak ale spíše očekává, že tempo růstu mezd bude postupně zpomalovat, jelikož současná dynamika není dlouhodoběji udržitelná.

Výraznější cenové komplikace, než v Česku ale mezitím řeší eurozóna, kde inflace v srpnu znovu zrychlila a dostala se na nejvyšší hodnotu přibližně za poslední tři roky. Meziroční růst spotřebitelských cen zde dosáhl 3,3 %, zatímco v červenci činil 2,9 %. Největším faktorem stojícím za tímto vývojem byly především energie, jejichž ceny meziročně vzrostly o výrazných 14,3 %. K růstu cen energií přispívá především geopolitická nejistota a konflikt na Blízkém východě, který se promítá do vyšších cen ropy a zemního plynu. Tento vývoj zvyšuje tlak na Evropskou centrální banku (ECB), která se snaží udržet inflaci pod kontrolou a přiblížit ji ke svému cíli. ECB již v červnu přistoupila ke zvýšení depozitní sazby o 0,25 procentního bodu na 2,25 %, v červenci následně sazby ponechala beze změny a nyní se očekává další rozhodování o nastavení měnové politiky. Přestože růst celkové inflace vyvolává obavy, situaci částečně zmírňuje vývoj takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje nejvíce kolísavé položky, jako jsou energie a potraviny. Ta v srpnu dokonce zpomalila na 2,4 % z předchozích 2,5 %, což naznačuje, že se zatím vyšší energetické náklady výrazně nepřenesly do cen většiny ostatního zboží a služeb. Je ale důležité zmínit to, že rizika zůstávají stále poměrně významná. Další růst cen energií, pokračující růst mezd, narušení dodavatelských řetězců nebo nepříznivý vývoj v zemědělství totiž mohou v dalších měsících znovu zesílit inflační tlaky.

Spotřebitelská nálada v Česku se zlepšuje a maloobchod pokračuje v růstu 

Pozitivnější zprávy naopak přicházejí z oblasti spotřeby domácností, která ukazuje na pokračující oživení české ekonomiky. Maloobchodní tržby bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v červenci meziročně vzrostly o 4,8 %, což představuje zrychlení oproti červnovému růstu po revizi na úrovni 3,4 %. Meziměsíčně se maloobchodní aktivita zvýšila o 0,6 % a podle Českého statistického úřadu se jednalo již o 32. měsíc nepřetržitého meziročního růstu. Nejvýraznější podporu poskytly internetové a zásilkové obchody, jejichž tržby meziročně vzrostly o 12,4 %. Dařilo se také dalším segmentům maloobchodu – prodej nepotravinářského zboží vzrostl o 6,6 %, potravin o 2,7 % a pohonných hmot o 4 %. Výrazný růst zaznamenaly například obchody s oblečením a obuví (+8,8 %) nebo prodejci farmaceutického a zdravotnického zboží (+7,8 %). Jedinou významnější kategorií, která vykázala pokles, zůstaly výrobky pro domácnost. Za onou vyšší ochotou domácností utrácet potom stojí především již zmíněný růst mezd, který v posledním období převyšuje růst cen, a také sezónní vlivy spojené s letními dovolenými. Spotřebitelé tak více utráceli například za cestování, pohonné hmoty, kosmetiku nebo vybavení spojené s letními aktivitami. Předběžně se pak očekává, že maloobchodní tržby za celý rok 2026 porostou přibližně o 3,5 až 4 %. V následujícím roce 2027 by potom tempo růstu mohlo mírně zpomalit ke 3 %, a to kvůli očekávanému vyššímu růstu cen a pomalejšímu zvyšování reálných příjmů domácností. Přesto současná data naznačují, že český spotřebitel zůstává i nadále velice důležitým stabilizačním prvkem tuzemské ekonomiky.