B.I.G. news - 23. ledna 2024

Velmi důležitou zprávou uplynulých dní je, že v prosinci minulého roku se ceny průmyslových výrobců z meziročního pohledu zvýšily o 1,4 % a ceny stavebních prací meziročně zdražily o 2,6 %. Naopak ceny zemědělských výrobců se z meziročního srovnání snížily, a to o 19 %. Z meziměsíčního srovnání s předchozím měsícem pak ceny ve všech segmentech zemědělské výroby klesaly či stagnovaly. Tento fakt tak poukazuje na to, že inflační vlna v České republice již odeznívá a dá se tedy předpokládat, že je zde prostor pro další zlevňování potravin. Za celý loňský rok pak ceny průmyslových výrobců vzrostly o 5 % a ceny stavebních prací o 6 %. Ceny zemědělských výrobců se za celý rok 2023 snížily o 6 % s tím, že pro představu ještě v roce 2022 z meziročního pohledu ceny zemědělských výrobců stouply o 31,8 %.

Dále pak byla v minulém týdnu dle Eurostatu zveřejněna míra inflace v zemích Evropské unie. Ta totiž z meziročního srovnání v prosinci minulého roku zrychlila na 3,4 %, a to o 0,3 % z listopadovým 3,1 %. Nejvyšší inflaci ze všech dvacetisedmi států Evropské unie má Česká republika. To hlavně ale kvůli ještě v prosinci započítanému úspornému tarifu, bez něhož by již inflace v ČR byla na výrazně nižších úrovních. Tím pádem tak ceny v naší zemi dle Eurostatu z meziročního pohledu stouply o 7,6 %, s tím, že v listopadu to bylo dle evropského statistického úřadu 8 %. Nižší míru inflace, než jaká byla v prosinci v České republice, už má třeba i Maďarsko, a to 5,5 %. S tím, že to není ani tak dlouho, co mělo právě Maďarsko nejvyšší inflaci v EU. Na Slovensku míra inflace klesla, a to z 6,9 % na prosincových 6,6 %. U naší další sousední země, Polska se pak míra inflace v prosinci také mírně snížila, a to z listopadových 6,3 % na prosincových 6,2 %. Naopak nejnižší inflace v EU je dle Eurostatu v Dánsku, a to 0,4 %. V prosinci 2022 pak byla míra inflace v eurozóně 9,2 % a v celé Evropské unii byla hodnota inflace 10,4 %. V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 %, a to z listopadové hodnoty 2,4 %. S tím, že Evropská centrální banka (ECB) by pak podle její šéfky Ch. Lagardeové měla snížit úrokové sazby nejspíš již v létě letošního roku. CH. Lagardeová se totiž o možném snížení úrokových sazeb v eurozóně minulý týden zmínila v rozhovoru s médii na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.

Pražská burza

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu poprvé za poslední čtyři předchozí týdny růstu nedařilo, jelikož index PX v minulém obchodním týdnu klesal čtyři z pěti obchodních dní. Index PX tak snížil svou hodnotu o 1,1 % na závěrečných 1442,2 bodů. Největší ztrátu tak v minulém obchodním týdnu zaznamenaly již delší dobu velmi volatilní akcie společnosti Pilulka. Její hodnota v minulém obchodním týdnu klesla o 6,69 % na konečných 265 korun za akcii. Následovala ji energetická společnost ČEZ, jejíž akcie v minulém obchodním týdnu ztratily 3,56 % a uzavřely minulý obchodní týden na hodnotě 920 korun za akcii. Naopak v minulém obchodním týdnu se opět dařilo zbrojařské společnosti Colt, která v minulém týdnu opět vzrostla, a to o 1,88 %, a zakončila tak minulý týden na hodnotě 596 korun za akcii. Tato zbrojařská společnost je tak od začátku roku nejúspěšnější společností obchodovanou na pražské burze, jelikož od začátku roku posílila o výrazných 12,24 %.

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 19. 1. 2024 z minulého týdne oproti pátku 12. 1. 2023 z týdne předchozího snížila z úrovně 6,62 % na hodnotu 6,60 %. Naopak hodnota 3M EURIBORu se za stejné období zvýšila, a to z úrovně 3,93 na hodnotu 3,95 %.

Světové trhy

Akciový index S&P 500 ke konci minulého obchodního týdne v pátek poprvé za "dlouhé" dva roky uzavřel na historickém maximu. Index S&P 500 totiž ke konci minulého týdne stoupl o 1,2 % a zakončil tak minulý týden na zmiňovaných rekordních 4 839,81 bodech. Bylo to dáno zejména z důvodu, že byl tento index opětovně podpořen růstem akcií výrobců čipů a dalšími technologickými společnostmi, jejímž akciím se v minulém obchodním týdnu opět velice dařilo. A to především na základě přetrvávajícího optimismu vyplývajícího z boomu umělé inteligence (AI), který stále pokračuje. Index S&P 500 tak ke konci minulého týdne potvrdil, že je na býčím trhu již od října 2022, jelikož poprvé za dva roky uzavřel právě na takto rekordně vysoké úrovni. Tím pádem tak překonal svůj předchozí rekord, a to závěr na 4 796,56 bodech z 3. 1. z roku 2022. Dalším velmi klíčovým faktorem pohánějícím za poslední dobu akciový trh, kterému se na začátku letošního roku i nadále nebývale daří, je také očekávání, že přísnější měnová politika Fedu bude schopna inflaci snížit, aniž by vážně poškodila ekonomický růst v USA. Americká ekonomika se ale zatím ukazuje jako poměrně odolná, což nedávno zveřejněné zprávy jenom potvrzují, jelikož poukazují na sílu a poměrně velkou odolnost v oblastech, jako jsou maloobchodní tržby či i s nimi spojenou a již pozitivnější náladou amerických spotřebitelů.

Další akciový index Nasdaq Composite, který v minulém roce vzrostl o výraznějších 43 %, by k překonání vlastního maxima a tedy historického rekordu po vzoru indexu S&P 500 potřeboval posílit ještě o dalších 4,8 %. Následně by tak tím pádem svou hodnotou pokořil hranici 16 057,4437 bodů, což je tedy maximum a zároveň rekord tohoto indexu z listopadu z roku 2021. Pokud by se ale i nadále i v tomto roce dařilo zejména komunikačním technologiím, které jsou pro tento index velice klíčové, pak je docela možné, že tento rekord může být po několika letech dříve či později atakován. Spotové zlato v minulém obchodním týdnu kleslo o přibližných 1,4 % na závěrečnou hodnotu 2 020,91 dolarů za trojskou unci.