B.I.G. news - 16. března 2026
Inflace v Evropské unii v březnu meziročně zrychlila na 2,8 %, zatímco v Česku vzrostla na 1,5 % a setrvala tak výrazně pod unijním průměrem. ČR se tím pádem řadí mezi země s nejnižší inflací v EU a v rámci V4 má tedy nejpříznivější cenový vývoj. Mezinárodní měnový fond pak ve svém jarním výhledu zlepšil odhad růstu české ekonomiky na 2,2 %, a to shodně pro letošní i příští rok. Ministerstvo financí zároveň očekává růst HDP o 2,1 %, inflaci kolem 2,4 % a stabilně nízkou nezaměstnanost okolo 3 %. Obě instituce však upozorňují na rizika spojená s geopolitickým vývojem na Blízkém východě, který by mohl i nadále výrazněji zvyšovat ceny energií. V takovém scénáři by se potom zpomalil růst světové ekonomiky a výrazně by vzrostla i globální inflace. Česká ekonomika si tak podle aktuálních prognóz vede stabilně, ale zůstává stále citlivá na vnější šoky. Více se dozvíte v novém díle B.I.G. news.
V březnu se v Evropské unii zvýšilo tempo růstu spotřebitelských cen. Z meziročního srovnání tedy míra inflace v březnu vzrostla na 2,8 %. S tím, že ještě v únoru se nacházela na úrovni 2,1 %. V Česku byl ale růst cenových hladin výrazně slabší, jelikož dosáhl 1,5 %, přičemž v únoru byla míra inflace v ČR dle Eurostatu dokonce na úrovni 1 %. V rámci srovnání se státy EU se tím Česká republika řadí mezi země s nejnižší inflací, konkrétně na druhé místo spolu se Švédskem a Kyprem. Ještě o něco nižší hodnotu zaznamenalo v EU už pouze Dánsko, kde inflace činila 1 %. Na opačném konci žebříčku stojí Rumunsko, kde ceny meziročně vyskočily o 9 %. Výrazně vyšší hodnotu inflace, než jaký byl průměr EU, měly také Chorvatsko s hodnotou 4,6 % a Litva s 4,4 %. Ze zveřejněných údajů vyplývá, že Česká republika si v rámci Visegrádské čtyřky vedla stále nejlépe. V Polsku byla inflace na úrovni 3,2 %, na Slovensku dosahovala 3,7 % a v Maďarsku činila 2,1 %. Český statistický úřad zároveň uvádí jiná data než Eurostat, protože používá odlišnou metodiku ve svých výpočtech. Podle ČSÚ se totiž spotřebitelské ceny v ČR v prosinci z meziročního srovnání zvýšily o 1,9 %, zatímco předchozí únorová hodnota inflace se nacházela na úrovni 1,4 %.
Další podstatnou zprávou posledních dní pak je, že Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém jarním výhledu upravil odhad výkonu české ekonomiky směrem nahoru. Podle nové prognózy by měl hrubý domácí produkt ČR v letošním roce vzrůst o 2,2 %, zatímco ještě na podzim fond očekával růst pouze o dvě procenta. Stejnou dynamiku, tedy zvýšení o 2,2 %, předpokládá i pro následující rok 2027. Zároveň však upozorňuje na možná rizika, především pokud by konflikt na Blízkém východě trval déle nebo se zhoršil. Podle fondu by výrazné komplikace nastaly zejména tehdy, pokud by došlo k poškození energetické infrastruktury v důsledku tohoto konfliktu. Takový vývoj by měl negativní dopad i na české hospodářství. Také ministerstvo financí nedávno upravilo svůj výhled směrem dolů právě kvůli situaci na Blízkém východě. Nově počítá s růstem HDP o 2,1 %, zatímco v lednu očekávalo 2,4 %. Inflace by měla letos v Česku mírně zpomalit na 2,4 % a v příštím roce dále klesnout na 2,2 %. Připomeňme, že v loňském roce činila průměrná roční inflace 2,5 %. Nezaměstnanost by měla zůstat velmi nízká, a to kolem tří procent, přičemž příští rok by mohla ještě nepatrně klesnout na 2,9 %. Schodek běžného účtu platební bilance se letos podle těchto odhadů dostane na 1,5 % HDP a v roce následujícím na 1,3 %. V rámci zemí Visegrádské čtyřky si Česko drží nejlepší pozici zejména z hlediska nízké inflace a nezaměstnanosti. Naopak v tempu ekonomického růstu ji předstihuje Polsko, jehož hospodářství má letos vzrůst o 3,3 % a příští rok o 2,4 %.
Slovensko by mělo letos dosáhnout růstu pouze 0,6 % a v roce následujícím 1,6 %. Maďarská ekonomika, která loni rostla o 0,4 %, by měla letos zrychlit na 1,7 % a příští rok na 2 %. V ostatních zemích regionu se očekává vyšší inflace než v Česku. V Polsku by měla dosáhnout 3,3 % jak letos, tak příští rok. V Maďarsku se letos očekává 3,8 % a příští rok 3,5 %. Na Slovensku by inflace měla činit 4,2 % letos a 3,3 % v následujícím roce. Základní scénář MMF potom vychází z předpokladu, že konflikt na Blízkém východě zůstane omezený jak rozsahem, tak délkou. Pokud by se však situace zhoršila, mohly by ceny ropy ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrůst v průměru o 80 % oproti lednu a držet se okolo 100 dolarů za barel. Ceny zemního plynu v Evropě by zároveň mohly být o 160 % vyšší než před začátkem konfliktu. Takový vývoj by měl pro Českou republiku, která je čistým dovozcem energií, citelné důsledky. V případě nepříznivého scénáře by se růst vyspělých ekonomik snížil přibližně o 0,6 procentního bodu, tedy zhruba z 1,8 % na 1,2 %. Globální inflace by se naopak zvýšila o 1,5 procentního bodu a dosáhla by 5,4 %. Centrální banky v čele s Fedem a ECB by pak pravděpodobně reagovaly dalším zvyšováním úrokových sazeb, což by vedlo k dalšímu zpomalení ekonomiky. Ještě závažnější varianta počítá s výrazným poškozením klíčové energetické infrastruktury. V takovém případě by globální ekonomika rostla jen pouze okolo 2 %, což je tedy hranice recese a světová inflace by mohla v roce 2027 překročit 6 %.
