B.I.G. news - 16. září 2026
Akciové trhy během uplynulého týdne opět převážně oslabovaly, kdy americký index S&P 500 klesl o 1,17 %, technologický Nasdaq ztratil 0,94 % a Dow Jones oslabil o 2,07 %. Investoři nadále řeší především vývoj měnové politiky centrálních bank, přetrvávající inflační rizika, růst dluhopisových výnosů a nejistotu kolem dalšího směřování investic do umělé inteligence. Výnos desetiletých amerických státních dluhopisů v průběhu uplynulého týdne překročil hranici 5 %, konkrétně vzrostl na 5,01 %, což zvýšilo tlak zejména na technologické akcie s vysokým oceněním. Naopak se dařilo společnostem spojeným s rozvojem datových center a AI infrastruktury, které zaznamenaly poměrně výrazné růsty. Do konce roku tedy budou finanční trhy sledovat především kroky Fedu, ECB a BoJ, vývoj inflace, výsledkovou sezónu technologických společností, ceny energií, geopolitická dění ve světě a volby do amerického Kongresu. Více se dočtete v novém díle B.I.G. news.
Za celý uplynulý obchodní týden se akciovým trhům prakticky po celém světě, obdobně jako i v předchozím obchodním týdnu (S&P 500 −0,80 %, Nasdaq Composite −0,66 % a Dow Jones −1,57 %) opětovně nedařilo. Za celý uplynulý obchodní týden si tak index S&P 500 ze své hodnoty odečet 1,17 %, technologický index Nasdaq poklesl o 0,94 % a index Dow Jones ze své hodnoty ztratil 2,07 %. Pokud bychom se podívali na evropské akciové trhy, tak zde se nedařilo prakticky všem akciovým indexům, a to až na milánský akciový index FTSE MIB, který si jako jediný evropský index ke své hodnotě připsal 0,79 %. Nejvíce se tak v Evropě nedařilo německému indexu DAX, který si ze své hodnoty odečetl na 1,83 %, následovaný britským indexem FTSE 100, který ze své hodnoty ztratil 1,67 %. Francouzský index CAC 40 pak poklesl o 1,20 % a hlavní index eurozóny Euro Stoxx 50 za celý uplynulý obchodní týden poklesl o 1,06 %. Nedařilo se ale ani akciovým trhům v Asii, kde hongkongský index Hang Seng zaznamenal ztrátu 2,05 % a japonský index Nikkei za celý uplynulý obchodní týden poklesl dokonce o 4,56 %. Páteční seanci potom americké akcie zakončily v růstu, když index Dow Jones posílil o 0,98 %, širší index S&P 500 vzrostl o 0,86 % a technologický index Nasdaq Composite ke své hodnotě přidal 0,96 %. Růst táhly především sektory telekomunikací, průmyslu a spotřebitelských služeb.
Kterým společnostem se tedy dařilo a kterým naopak nikoli?
Nejvýraznější růsty v rámci indexu Dow Jones zaznamenaly akcie společnosti Cisco Systems, které vzrostly o 4,37 % na 112,13 dolarů, akcie společnosti IBM posílily o 3,96 % na konečných 243,29 dolarů a vlajková loď amerického průmyslu společnost Boeing ke své hodnotě přidala 2,76 % na konečných 210,45 dolarů za akcii. Naopak největší pokles zaznamenaly zdravotnické a farmaceutické společnosti UnitedHealth Group (-2,37 % na konečných 379,09 dolarů), Amgen (-1,34 % na konečných 377,35 dolarů) a Merck (-0,54 % na konečných 143,93 dolarů). V indexu S&P 500 se nejvíce dařilo technologickým a infrastrukturním společnostem spojeným s rozvojem datových center. Hewlett Packard Enterprise (HPE) vzrostla o 12,44 % na 62,09 dolarů, Dell Technologies přidala 11,98 % na 567,29 dolarů a NetApp posílil o 8,56 % na 199,31 dolarů. Akcie společností HPE a Dell zároveň dosáhly historických maxim. Nejhorší výkon naopak předvedly FMC (-5,63 % na 11,40 dolarů), těžařská společnost Albemarle zaměřená především na těžbu lithia, která ke konci týdne poklesla o 3,76 % na konečných 117,52 dolarů a Seagate Technology (-3,73 % na konečných 830,17 dolarů). Vývoj akciových trhů pak bude do konce roku ovlivňovat především směřování měnové politiky centrálních bank, vývoj inflace, dluhopisových výnosů a obavy z vysokého zadlužení velkých ekonomik. Novým významným tématem se rovněž stává i možné zpomalení investic do umělé inteligence (AI), kdy se technologický sektor rozdělil mezi zastánce pokračování masivních kapitálových výdajů a investory upozorňující na riziko přehnaných očekávání. Trhy proto budou sledovat nejen další vývoj AI sektoru, polovodičů, datových center a technologické infrastruktury, ale také kroky amerického Fedu, ECB či v poslední době více podrobněji i kroky Bank of Japan (BoJ).
Finanční trhy na rozcestí - jak dopadne blížící se zasedání Fedu?
Pokud se tedy centrálním bankám podaří udržet cenovou stabilitu a postupně uvolňovat měnové podmínky, akciové trhy mohou získat další podporu. Naopak vyšší inflace, růst výnosů dluhopisů nebo výraznější zpomalení AI investic by mohly zvýšit volatilitu. Současně velmi výrazně rostou výnosy desetiletých amerických státních dluhopisů v pondělí překročily hranici 5 %, což je nejvyšší úroveň od října 2023 a zároveň důležitý psychologický milník pro finanční trhy. Výnos vzrostl o 3,51 bazického bodu na 5,01 %, přičemž růst podpořily obavy, že americký Fed bude muset kvůli opětovnému růstu cen ropy a přetrvávajícím inflačním tlakům ponechat úrokové sazby na vyšších úrovních delší dobu. K růstu přispěla také vysoká nabídka nových dluhopisů, mimo jiné kvůli financování rekordních investic spojených s umělou inteligencí, a zároveň zhoršující se fiskální situace USA v podobě rostoucích rozpočtových deficitů a státního dluhu. Hranice 5 % u desetiletých dluhopisů je investory sledována velmi pozorně, protože vyšší výnosy mohou snížit atraktivitu akcií, zejména technologických společností s vysokým oceněním. Zároveň zdražují financování v celé ekonomice prostřednictvím vyšších hypotečních sazeb, úvěrů na automobily, spotřebitelských půjček i firemního financování. Pokud budou výnosy dál růst, mohou vytvářet tlak na akciové trhy a zvýšit jejich volatilitu. Důležitými faktory budou rovněž výsledková sezóna velkých technologických firem, vývoj cen energií, politika amerického prezidenta D. Trumpa a volby do Kongresu USA. Investoři budou sledovat především vývoj úrokových sazeb, jelikož případné delší období vyšších sazeb by mohlo vytvářet tlak zejména na technologické společnosti s vysokým oceněním. Klíčové budou také ekonomické údaje, jako inflace, trh práce nebo spotřebitelská nálada. Kombinace příznivější měnové politiky, pokračujícího technologického rozvoje a stabilizace ekonomiky by mohla podpořit další růst akciových trhů, zatímco přetrvávající inflační tlaky, vysoké zadlužení nebo nejistota kolem AI sektoru mohou přinést opatrnější náladu investorů. Současně se blížící zářiové zasedání Fedu čili tzv. FOMC, které by mohlo dle předběžných odhadů dopadnout z 85 % až 90 % zvýšením úrokových sazeb v USA o 25 baz. bodů.
A jak se dařilo i ostatním aktivům v čele se zlatem a ropou?
Index volatility VIX pak ke konci uplynulého obchodního týdne klesl o 11,21 % na 15,84 bodu, což naznačilo mírný pokles nervozity investorů. Futures kontrakt na zlato s dodáním v prosinci ke konci uplynulého obchodního týdne klesl o 0,38 % na 4 390,62 dolarů za trojskou unci. Americká ropa WTI ke konci minulého obchodního týdne oslabila o 2,13 % na 100,30 dolarů za barel a severomořská ropa Brent poklesla o 2,66 % na 104,77 dolarů za barel černého zlata. Kurz EUR/USD ke konci uplynulého obchodního týdne naopak vzrostl, a to o 0,14 % na 1,16, zatímco USD/JPY klesl o 0,48 % na 153,68. Index amerického dolaru pak mírně posílil o 0,08 % na 99,12 bodu. Bitcoin se v neděli 13. září v 18:00 (SELČ) obchodoval přibližně okolo úrovně 77 200 dolarů za BTC.
