B.I.G. news - 2. července 2024

Minulý čtvrtek hlasovala bankovní rada ČNB na svém letošním už čtvrtém měnově-politickém zasedání o dalším snížení úrokových sazeb a ze dvou předpokládaných variant ohledně snížení nakonec v očích většiny radních již počtvrté v řadě  zvítězila varianta pro snížení úrokových a sazeb v naší zemi o 0,5 %. Pro tuto variantu hlasovalo pět z celkových sedmi radních, zbylí dva členové hlasovali pro snížení o 0,25 %. Dvoutýdenní repo sazba se tak snížila na 4,75 %, diskontní sazba tedy poklesla na 3,75 % a lombardní sazba se snížila na 5,75 %. Základní úroková sazba tudíž klesla po dlouhých dvaceti sedmi měsících pod pěti procentní úroveň. Sám guvernér A. Michl pak na následné tiskové konferenci uvedl, že je zde velká pravděpodobnost, že sice bankovní rada ČNB na nynějším měnově-politickém zasedání hlasovala pro snížení úrokových sazeb o výraznějších 0,5 %, ale na dalším blížícím se srpnovém zasedání může bankovní rada úrokové sazby již snížit o mírnějších 0,25 %, či dokonce úrokové sazby ponechat beze změny. Za plánovaným zmírněním snížení úrokových sazeb na následujícím zasedání stojí především pravděpodobná slabší kondice české koruny, stále vyšší ceny v sektoru služeb, a to zejména v pohostinství a ubytovacích službách či potažmo případná hrozba v podobě vyšší míry růstu mezd. Další měnově-politické zasedání by tak mělo být první v letošním roce, na kterém se s velkou pravděpodobností odhlasuje snížení úrokových sazeb, které bude nižší než 0,5 %. Toto zmiňované zasedání bankovní rady ČNB proběhne již záhy, a to 1. srpna.

Další velice důležitou zprávou uplynulého týdne je, že hospodářství naší země dle ČSÚ meziročně vzrostlo. V prvním čtvrtletí tohoto roku podle zpřesněných odhadů rostlo o 0,3 %. Vývoj českého hospodářství byl tedy mírně lepší než dle předchozích odhadů. Původně totiž Český statistický úřad predikoval meziroční růst českého hrubého domácího produktu (HDP) na 0,2 %. Odhad růstu z mezičtvrtletního srovnání tedy Český statistický úřad snížil, a to z 0,3 % na 0,2 %. ČSÚ v průběhu minulého týdne také zpřesnil roční národní účty za roky 2021, 2022 a 2023 a zveřejnil tak kompletní revizi údajů o HDP od roku 1990. Podle zpřesněných údajů pokleslo HDP naší země v minulém roce o 0,1 %. Naopak naproti tomu v roce 2022 HDP stoupl o 2,8 % a v roce 2021 dokonce vzrostl český hrubý domácí produkt o 4 %.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu dařilo již druhý týden v řadě. Index PX si za celý minulý obchodní týden do plusu připsal 0,9 % na závěrečných 1545,9 bodů a ke konci minulého obchodního týdne v pátek pak pražská burza dokonce uzavřela na nejvyšší hodnotě za poslední tři týdny. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo pojišťovací skupině VIG, jejíž akcie si za celý minulý obchodní týden připsaly do zisku 7,22 % na konečných 757 korun za akcii. Naopak za celý minulý obchodní týden si ze své hodnoty odečetla společnost Pilulka, která tak za celý minulý obchodní týden klesla o výraznějších 9,51 % na konečných 128,5 korun za akcii. Česká koruna v závěru minulého týdne vůči euru i dolaru s ohledem k předchozí čtvrteční seanci oslabila. V pátek odpoledne minulého týdne se tedy česká měna obchodovala za 25,06 korun za euro a za 23,38 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 28. 6. 2024 oproti pátku 21. 6. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 5 % na hodnotu 4,71 %. Naproti tomu hodnota 3M EURIBORu se za stejné období po delší době zvýšila, a to z hodnoty 3,68 % na úroveň 3,71 %.

Světové trhy 

Za celý minulý obchodní týden se akciovým indexům v čele s S&P 500 dařilo poměrně smíšeně. Index S&P 500 si tak za celý minulý obchodní týden ze své hodnoty odepsal 0,08 %, technologický index Nasadaq si za celý minulý obchodní týden do zisku připsal 0,24 % a index Dow Jones za celý minulý obchodní týden také poklesl o 0,8 %. Za celý uplynulý půlrok si pak index S&P 500 do zisku připsal 14,48 %, index Nasdaq si za šest měsíců přičetl úctyhodných 18,13 % a index Dow Jones si za celý předešlý půl rok připsal do zisku “pouhých” 3,79 %. Výnosy amerických 10letých státních dluhopisů v duchu obav a nejistoty ohledně prezidentských v USA a parlamentních voleb ve Francii v pátek ke konci minulého obchodního týdne vzrostly o 4,9 bazických bodů na 4,337 %. A to oproti 4,288 % ze závěru čtvrteční seance. Dolarový index, který měří dolar vůči koši měn, poklesl ke konci minulého obchodního týdne o 0,07 % na 105,82. Naproti tomu euro ke konci minulého týdne vůči dolaru posílilo, a to o 0,12 % na konečných 1,0714. Zmíněné obavy z výsledku dvoufázových francouzských parlamentních voleb, které započaly již minulou neděli, posunuly tzv. rizikovou prémii francouzských státních dluhopisů oproti německým státním dluhopisům na nejvyšší hodnotu od dluhové krize eurozóny v roce 2012.

V průběhu minulého týdne byla Evropskou komisí zveřejněna Konvergenční zpráva pro rok 2024. Ta mimo jiné zohledňuje tzv. Maastrichtská kritéria, která musí pro přijetí eura splňovat jednotlivé uchazečské země. ČR tedy dle EK aktuálně plní pouze jedno ze čtyř kritérií nutných pro vstup do eurozóny, a to pouze kritérium konvergence dlouhodobých úrokových sazeb. Naopak ČR neplní kritéria cenové stability, zdravých veřejných financí a stability směnného kurzu. Evropská komise ale i tak očekává, že kritérium ohledně zdravých veřejných financí začne naše země plnit už v dohledných letech. Futures zlata pro srpnové dodání pak ke konci minulého obchodního týdne klesly o 0,04 % na 2 335,6 dolarů za trojskou unci. Futures na americkou ropu WTI s dodáním v srpnu ke konci minulého obchodního týdne poklesly o 0,27 % na konečných 81,52 dolarů za barel. Zářijový kontrakt na severomořskou ropu Brent ke konci minulého obchodního týdne také klesl, a to o 0,38 % na 84,94 dolarů za barel černého zlata. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 62 000 dolarů za BTC.