B.I.G. news -1. března

Za minulý týden jsme v rámci ČNB a inflace zaznamenali několik velmi podstatných událostí. Nejenže pokračovaly důležité debaty některých členů bankovní rady především k inflaci, ke kondici české koruny či úrokovým sazbám, ale řešilo se i mimo jiné to, jakým způsobem se bude postupovat v kauze ohledně prověrky guvernéra A. Michla. Minulý týden byl také zveřejněn únorový ekonomický výhled ČNB.

Viceguvernérka Eva Zamrazilová v diskuzi z minulého týdne připomněla, že nevěří tomu, že dlouhodobě kumulované inflační tlaky může ČNB srazit jednou rychlou akcí, po níž se rychle budeme zase vracet po trajektorii dolů. Připomněla tak, že sazby budou muset zůstat po delší dobu vyšší než na neutrální tříprocentní úrovni. Podle druhého viceguvernéra ČNB Jana Fraita dotlačí pokles spotřeby domácností prodejce k tomu, aby si začali snižovat marže. Podle něj v nějakém horizontu vznikne poměrně významný tlak na to, aby šly marže zase dolů. „Nepůjde to ale bez boje,“ dodal viceguvernér, který se minulý týden vyjádřil také i k velmi ostře sledovaným energiím. „Nesmí se stát, že by na globálním trhu energií došlo k razantnímu obratu a ty by opět zdražily. Naše aktuální prognóza počítá s tím, že to nejhorší už máme za sebou a ceny energií budou spíše klesat,“ připomněl novopečený viceguvernér a také zmínil to, že kvůli většímu zlevnění energií by eventuálně mohla nastat deflace.

Na začátku tohoto týdne jsme se od Českého statistického úřadu také dozvěděli, jak v rámci jednotlivých sektorů vypadá složení lednového indexu spotřebitelských cen. Největší nárůst cen jsme zaznamenali u zemědělských producentů, jimž ceny zemědělských výrobků meziročně vzrostly nejvíce v rámci celého indexu spotřebitelských cen, a to meziročně o 25,5 % a meziměsíčně o 1,7 %, následovaly pak ceny průmyslových výrobců, které se dokonce meziměsíčně zvýšily o 5,8 % a meziročně byly vyšší o 19 %. Ceny stavebních prací vzrostly meziměsíčně o 0,6 % a meziročně o 11,4 %.

Věnoval bych ještě pár vět k nebývalé drahotě, kterou jsem se v článku zabýval i minulý týden. Jak bylo zmíněno, tak ta se v lednovém reportu o inflaci projevila zejména u cen potravin. Ty jsou pak největším překvapením celého indexu spotřebitelských cen. Kde se vytváří a jak se následně projevuje drahota u cen potravin, když několikátý měsíc po sobě ceny energií spíše klesají, jsem shrnul v několika faktorech, které mají na následnou cenu potravin velký vliv.

Jedná se tak tedy o výrazně dražší přepravu, která zdražila 2x až 3x, nedostatek skladů a skladovacích prostor, který žene ceny pronájmů vzhůru či nedostatek specializovaných skladů a boxů přímo na potraviny. Zdražily také obaly a vaničky, které se vyrábí převážně z ropy a které za poslední období také zdražily 2x až 3x. Velmi nezvykle suché počasí a s tím spojený zhoršený výhled letošních sklizní v hlavních pěstitelských oblastech světa (zejména pak v Africe, kterou za poslední období sužuje extrémní sucho) a stále špatná geopolitická situace ve východní Evropě mají na dlouhodobější vysokou cenu potravin také velký vliv. V ceně potravin se pak odráží i navýšení cen odpadů a odpadového hospodářství, nárůst cen krmiv, která se meziročně zvýšila o 30 až 70 % či výrazný nárůst cen hnojiv. V neposlední řadě bych zmínil daňová zvýhodnění u potravin v okolních státech, jako jsou Německo či Polsko, kde daňová zvýhodnění např. v Polsku dokáží ve srovnání s některými našimi druhy potravin stlačit cenu až o několik desítek procent. Okolní státy nám pak mohou ohledně ceny potravin silně konkurovat.

Hodnota 3M PRIBORu k pátku 24. 2. oproti předchozímu pátku mírně povyskočila, a to z hodnoty 7,20 % na 7,21 %.

Světové trhy

Po pondělním svátku prezidentů v USA z minulého týdne započaly akciové tituly obchodování ze začátku týdne růstem, a to i přes to, že údaje o jádrové inflaci zvýšily riziko, že by Fed na dalším zasedání FOMC mohl zvýšit úrokové sazby na vyšší úroveň. Rozšířené indexy S&P 500 a Nasdaq nakonec klesly o 0,2 až 0,3 % a index S&P se v pátek předminulého týdne dostal dokonce na dvoutýdenní minimum. Růst amerického dolaru, který je tento měsíc na cestě k největšímu měsíčnímu posílení od září minulého roku, se zmírnil.

Jak si v minulém týdnu vedly indexy?

Vzhledem k tomu, že americké trhy byly kvůli svátku prezidentů zavřené, tak si neamerická aktiva zejména na evropských a asijských trzích mohla mírně „oddechnout“ od neúnavného tlaku na Wall Street z předchozího týdne. Po úterní seanci indexy a akciové tituly uzavřely v červených číslech, a to hlavně z důvodu narůstajících obav z dalšího zvyšování sazeb Fedu, které tak přispěly k vyšším výnosům na amerických státních dluhopisech. Index Dow Jones klesl o 2,1 %, neboli 697 bodů, a S&P 500 klesl o 2 %, zatímco Nasdaq se propadl o 2,5 %. Obava z nárůstu úrokových sazeb se mezitím začala projevovat také do jednotlivých sektorů včetně technologií, a tak Apple, Alphabet (Google) a Microsoft uzavřely o více než 2 % níže.

Ve středu akciové tituly na Wall Street po volatilní seanci uzavřely opět v poklesu. Dow Jones klesl o 0,26 % na 33 045,09 bodů, S&P 500 ztratil ze své hodnoty 0,16 % na 3 991,05 bodů a Nasdaq přidal 0,13 % na 11 507,07 b. Ceny zlata začaly klesat hlavně z důvodu růstu amerického dolaru. Spotové zlato tak ve středu kleslo o 0,01 % na 1 824,86 dolarů za unci a futures na americké zlato klesly o 0,43 % na 1 832 dolarů za unci. Výnosy na akciových titulech tak ve středu byly nižší, protože nedávno zveřejněná silná ekonomická data přiměla obchodníky a investory se opět obávat z možného agresivnějšího zvyšování úrokových sazeb Fedem. Indexy ve čtvrtek uzavřely v zelených číslech, a to i po velmi dobrých čtvrtletních výsledcích společnosti Nvidia, které hodnota akcií ve čtvrtek povyskočila o velmi výrazných 14 %. Index S&P 500 si připsal 0,53 %, Dow Jones přidal 0,33 % neboli 108 bodů a Nasdaq Composite vzrostl o 0,72 %.

V pátek hlavní indexy na newyorském parketu uzavřely v červených číslech a zaznamenaly tak po několika ztrátách největší týdenní pokles hodnoty od začátku letošního roku. Investoři se totiž dále připravovali na možnost agresivnějšího zvyšování sazeb ze strany americké centrální banky, jelikož ekonomická data USA poukazovala na relativně rezistentní americké spotřebitele. Blue-chips (což jsou akcie největších a nejziskovějších společností, které jsou na dané burze obchodovány a které také mají stabilní růst a pravidelně vyplácí dividendu) a i index Dow Jones, který ve středu poklesl o 3 %, tak zaznamenaly největší týdenní pokles od září minulého roku. Byl to také čtvrtý týdenní pokles pro Dow Jones za sebou, takže se tedy jednalo o jeho nejdelší sérii ztrát za téměř 10 měsíců. Indexy S&P 500 a Nasdaq taktéž vyklesaly, a to o 2,7 % a 3,3 %.

Současně se minulý týden v pátek stal dle žebříčku agentury Bloomberg nejbohatším člověkem na světě opět E. Musk, který tak v závěru minulého týdne vystřídal na pomyslném trůnu nejbohatšího člověka Francouze B. Arnaulta (LVHM), který E. Muska v žebříčku přeskočil v prosinci minulého roku. Akcie Tesly totiž v pátek stouply o 5,5 %, což generálnímu řediteli této společnosti Muskovi navýšilo jmění na závratných 187,1 miliardy dolarů. Hodnota majetku B. Arnaulta tak zůstává na přibližných 185,3 miliardách dolarů.

Zlato se minulý týden obchodovalo v pásmu 1816 až 1855 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 23 049 až 25 024 dolarů za BTC.