Investiční trojúhelník v praxi. Analýza vybraných investičních nástrojů – díl I.

Dluhopisy

Základní rozdělení dluhopisů může vypadat následovně: státní dluhopisy vs. firemní dluhopisy (high-yield), zerobond vs. dluhopis s fixním (variabilním) kuponem. Já se budu zabývat společnými znaky a rysy dluhopisů z pohledu veličin riziko, výnos, likvidita. Jak se jednotlivé formy dluhopisů liší, si nechám na samostatnou esej.

Rizika

1) kreditní riziko (= riziko úpadku emitenta dluhopisu) – pravděpodobnost, že emitent dluhopisu nedostojí svým závazkům (vrácení jistiny klientovi v určeném termínu splatnosti) z důvodu jeho krachu. Zde je potřeba správně vyhodnotit, jak stabilní emitent dluhopisu je (stát, korporace, firma, jedinec).

2) tržní riziko – pokud má klient domluven s emitentem fixní výnos na určité úrovni, může se změnou situace na kapitálových trzích stát to, že tento fixní výnos bude najednou relativně reálně nižší (za předpokladu vyšší inflace), při růstu úrokových sazeb v ekonomice tržní cena dluhopisu s fixním výnosem klesá, když v ekonomice úrokové sazby klesají, tak tržní cena dluhopisu s fixním výnosem naopak roste, toto ovšem investora nemusí trápit v případě, kdy drží dluhopis do splatnosti.

Výnos – spíše nižší blízký inflaci u státních dluhopisů (protože kreditní riziko státu je nižší než u firmy, 2-4 %), střední u firemních dluhopisů (firmy musí nabídnout určitou prémii pro investora za podstoupení kreditního rizika, zpravidla pár procent nad úroveň očekávané inflace, čím stabilnější firma, tím nižší je prémie, 4-8 %).

Likvidita – u dluhopisů s pevným datem splatnosti je částečně omezená, nikoli však neřešitelně. Investor jen musí najít kupce pro svůj dluhopis na sekundárním trhu (jiného investora, cena dle tržních souvislostí a schopnosti vyjednávání).

Akcie

Rizika

 1) kreditní riziko – úpadek emitenta je také možný, nicméně technická analýza by měla toto riziko umět indikovat a cena akcie vyjádřit finančně

2) tržní riziko – kolísání hodnoty akcie může být způsobeno implicitně změnou výkonosti firmy, nebo explicitně změnou poptávky po akciích dané společnosti, kolísání může být i v řádu desítek, či stovek procent v relativně krátkém čase

Výnos – zpravidla vyšší než u dluhopisů, dle charakteru společnosti lze očekávat vyšší jednotky až nižší desítky procent ročně, limitně to ale závisí na výběru společnosti, může dopadnout násobně lépe, anebo skončit absolutní ztrátou téměř instantně, správný výběr je tedy alfou i omegou investování do konkrétních akciových titulů

Likvidita – technické vypořádání probíhá rychle, zpravidla v řádech jednotek dnů, někdy dokonce ihned (záleží na konkrétní investiční platformě), oproti dluhopisům tedy méně omezující, nicméně je nutné brát do úvahy správné načasování (vysoká a rychlá volatilita)

Nemovitosti

Riziko -  investice do nemovitostí je veřejností vnímána jako „ta bezpečná“, vidí totiž fyzickou hodnotu (u dluhopisů a akcií je v podstatě taky, ale není vidět na první pohled), svou roli zde hraje vzácnost (zvláště u pozemků), rizikem naopak může být nesprávná údržba (vybydlení) a u investičních bytů výpadek nájmu, či jiné problémy s nájemníky, v současné tržní realitě je také důležité správně propočítat návratnost z důvodu vysokých pořizovacích cen nemovitostí a brát do úvahy náklad obětované příležitosti (co bych za svůj kapitál mohl dostat jinde)

Výnos - záleží na pořizovací ceně a návratnosti kapitálu, velmi se liší lokálně, výnos nemovitosti je složen ze dvou částí – běžný výnos a kapitálový výnos.

Běžný výnos = nájemné, které mi někdo platí (investiční byt), případně nájemné, které nemusím platit (vlastní bydlení).

Kapitálový výnos = rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou (tržní hodnotou). Celkově se dá očekávat výnos mezi 5 a 20 % ročně.

Likvidita – značně omezená, případný prodej za adekvátní cenu může trvat řádově měsíce

Zlato

Riziko – nenadálý pokles tržní hodnoty z důvodu ztráty důvěry v tuto investiční komoditu, hodnota zlata je založena především na důvěře v uchování hodnoty na základě historické zkušenosti trvající 6 tisíc let, v různých časech je poptávka po zlatě různá, souvisí s ekonomickými cykly, přičemž hodnota investičního zlata je zpravidla proticyklická k ostatním třídám aktiv (akcie, dluhopisy), rizikem může být i spread, tedy rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou, u fyzického zlata je třeba brát do úvahy náklady na uskladnění nebo úschovu (trezor, bezpečnostní schránky…)

Výnos – ve velmi dlouhém časovém horizontu pár jednotek procent nad úrovní inflace, v krátkých horizontech může být výnos i ztráta v řádech nižších desítek procent, je zde prostor pro spekulaci, spíše ale funguje jako dlouhodobý udržitel hodnoty

Likvidita – u indexů závisí finanční vypořádání na konkrétní investiční platformě, může být okamžité, případně jednotky dnů, u fyzické zlata je to složitější, někteří obchodníci garantují zpětný výkup, jiní nikoli, investiční zlato je standardizovaná komodita, takže najít protistranu k obchodu není nijak neřešitelné, ovšem je třeba počítat s marží obchodníka

Stříbro

   Velmi podobné vlastnosti jako zlato s pár odlišnostmi.

1. U stříbra vyšší volatilita v čase
2. Stříbro je definováno jako průmyslová komodita (nikoli primárně investiční), tudíž je třeba počítat s DPH
3. Oproti zlatu je tu i jakási vnitřní hodnota než jen vzácnost a důvěra. Má velmi široké a často nezastupitelné uplatnění v průmyslu (čipy, telefony, baterie…)

Závěrem

Tento článek měl ambici zanalyzovat 4 nejběžnější třídy investičních aktiv na základě dříve představené teorie. Mým cílem bylo ukázat potenciálním investorům plusy a mínusy, rizika a výnosy. Konečné rozhodnutí, do čeho investovat, by mělo vycházet z této analýzy, zkušeností a znalostí investora, jeho vztahu k riziku a aktuálních tržních souvislostí. Doposud nepřekonaným principem však zůstává DIVERZIFIKACE, tedy rozložení do více směrů, nevsázet na jednu kartu.