B.I.G. news - 6. září

Dle zveřejněných dat od ČSÚ poskočila průměrná hrubá měsíční nominální mzda ve druhém kvartálu z tohoto roku oproti stejnému období z minulého roku o 7,7 %. Reálně ale mzda v ČR klesla, a to o 3,1 %. Oproti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí tohoto roku po očištění od sezónních vlivů 1,5 %. Reálná mzda tak dle statistiků klesla již posedmé za sebou. Růst mezd se drží pod hranicí deseti procent. Její eventuální překročení by tak mohl být pro některé z členů bankovní rady ČNB jakýsi signál pro případné zvýšení úrokových sazeb, aby se zabránilo tzv. mzdově-inflační spirále. Ta ale za poslední kvartály nehrozí a stále poměrné nízká spotřeba domácností ceny spotřebního koše dál pomáhá tlačit dolů. Inflace se již tedy bude dle předběžných scénářů postupně ubírat, až na velice pravděpodobný říjnový nárůst, opět do tolerančního pásma ke třem procentům. Následně by se mohla začít přibližovat byť již pomalejším tempem k inflačnímu cíli. Což je tedy ke dvěma procentům. Co se týče spotřeby domácností, tak výdaje domácností v ČR dosáhly v minulém roce hodnoty 180 773 Kč na osobu v rámci celého roku. Dle měsíčního vyjádření tak výdaje byly na osobu v minulém roce 15 064 Kč. Oproti výdajům z roku 2021 tedy došlo k nárůstu, a to o 13,7 %. 

Prakticky již delší dobu jsou nejvýznamnějšími kategoriemi, kde se výdaje domácností nejvíce markantně projevují, asi nejspíš nepřekvapivě, výdaje za bydlení a energie. Ty pak v minulém roce tvořily přibližně 23,4 % z celkových výdajů domácností, následované potravinami a nealkoholickými nápoji, na které byly výdaje domácností z celkového „koláče“ ve výši 19,4 %. Do výdajů domácností se tím pádem velmi významně propsal vliv růstu cen zboží a služeb. Například za zmíněné energie tak domácnosti v minulém roce zaplatily o 15,5 % více než o rok dříve. Což bylo ovlivněno zejména vyššími platbami za elektřinu, plyn a také uhlí. Výdaje za pohonné hmoty pak byly v minulém roce vyšší o 33,5 %.

Kondice CZK a pražská burza

Česká koruna v pátek ke konci týdne oslabila jak vůči evropské měně, tak i vůči americkému dolaru. České měna tak v pátek k páté hodině odpolední oproti čtvrteční seanci klesla vůči euru o pět haléřů, a to na 24,15 Kč/EUR. K dolaru koruna klesla o 14 haléřů na hodnotu 22,34 CZK/USD. Pražský index PX v minulém obchodním týdnu uzavřel na hodnotě 1340,7 bodů. A oproti předchozímu obchodnímu týdnu oslabil o 0,8 %. Ze všech titulů indexu PX se v minulém týdnu, jako v týdnu předchozím, opět nejvíc dařilo společnosti Kofola. Ta si po čtvrtečním zveřejněních svých výsledků hospodaření za druhý kvartál tak v minulém týdnu polepšila o poměrně výrazných 4,51 %, a to na 278 korun za akcii. Naopak v minulém týdnu se nedařilo společnosti Moneta Money bank. Ta tedy ze své hodnoty akcií ztratila 2,67 % na konečných 83,70 korun za akcii.  

Hodnota 3M PRIBORu k pondělí 4. 9. z tohoto týdne je oproti pondělku 28. 8. na stejné hodnotě, a to tedy na 7,10 %

Světové trhy

Všechny tři hlavní rozšířené indexy v týdnu zaznamenaly zisk. Index S&P 500 tak vzrostl o 2,50 %, index Dow Jones si připsal 1,43 % do plusu a technologický index Nasdaq vzrostl o 3,25 %. Akcie a indexy tak v minulém týdnu reagovaly hlavně na zprávy ministerstva práce v USA o mzdách, které ukázaly, že americká ekonomika minulý měsíc přidala více pracovních míst, než se předpokládalo. Rostoucí míra nezaměstnanosti ale upevnila očekávání investorů a obchodníků, že Fed nejspíš ponechá na dalším zasedání FOMC, které se uskuteční již ke konci září, úrokové sazby beze změny. Ceny ropy jak WTI, tak i Severomořské ropy Brent ke konci minulého obchodního týdne povyskočily a dosáhly tak nejvyšších hodnot za více než sedm měsíců. Oba benchmarky ropy tak byly taženy zejména očekáváním ohledně snížené těžby velkými producenty právě černého zlata. Americká ropa v pátek vzrostla o 2,3 % a ustálila se na 85,55 dolaru za barel, zatímco ropa Brent zakončila obchodní týden na 88,55 dolaru za barel a vzrostla tak v pátek o 1,98 %. V průběhu páteční seance se velmi výrazně zvýšila hodnota výrobce osobních počítačů a výpočetní techniky společnosti Dell, amerického miliardáře a zakladatele společnosti Michaela Della. Akcie této společnosti totiž vzrostly o velmi výrazných 21 % poté, co tento výrobce počítačů zvýšil své roční prognózy tržeb a zisku. Což se následně odrazilo i na Dellově jmění, které je aktuálně na závratných 71,3 miliardách dolarů a M. Dell tak zaujímá šestnáctou příčku nejbohatších lidí světa.