Akciovým trhům se v uplynulém obchodním týdnu dařilo prakticky po celém světě. Trhy tak dosáhly historických maxim, byť situace ale zůstává stále křehká, a to především kvůli dalšímu napětí kolem Hormuzského průlivu. Naděje na jeho opětovné otevření totiž rychle zmizela poté, co Írán o víkendu oznámil, že námořní trasa zůstává uzavřená, a dokonce donutil dvě indické lodě k návratu. D. Trump označil tento krok za porušení příměří a zároveň uvedl, že USA zadržely íránskou loď v Ománském zálivu kvůli podezření z obcházení sankcí. Írán naopak tvrdí, že průliv neotevře, dokud USA nezruší blokádu jeho přístavů. Diplomatické jednání má pokračovat v Islámábádu, kam se vrací americká delegace s cílem prodloužit dvoutýdenní příměří. Írán však účast nepotvrdil a Trump zároveň pohrozil útoky na civilní infrastrukturu, pokud nedojde k dohodě. Index S&P 500 tedy i přes to za celý uplynulý týden vzrostl o 4,54 % a poprvé v historii tak překonal hranici 7 000 bodů, konkrétně uzavřel na 7 126 bodech. Technologický index Nasdaq za celý uplynulý obchodní týden posílil dokonce o 6,84 % a dosáhl 26 589 bodů a zaznamenal již 13 růstových dní v řadě čili nejvíce od roku 2009. Index Dow Jones pak vzrostl na 49 447 bodů, když posílil o 3,19 %. Tahounem růstu potom byly především technologické společnosti. Nové zprávy o pokračujícím uzavření průlivu ale mohou tento pokles rychle otočit. V dalších dnech budou investoři bedlivě sledovat hlavně výsledky velkých společností v čele se společnostmi Tesla, Boeing, Intel, IBM, United Airlines, ale rovněž také vývoj kolem Fedu. Klíčová bude debata o jmenování nového předsedy Fedu K. Warshe, od kterého se očekává tlak na rychlejší snižování úrokových sazeb v USA. Americké akciové trhy pak zakončily páteční obchodování výrazným růstem, zatímco ropa prudce oslabila. Hlavním důvodem byla lepší nálada investorů a obchodníků, kterou podpořily signály právě ohledně zmírnění napětí na Blízkém východě a dočasné obnovení provozu v Hormuzský průliv. Hlavní akciový index S&P 500 v pátek posílil o 1,2 % na konečných 7 125,36 bodu. Technologický index Nasdaq Composite v pátek vzrostl o 1,5 % na 24 468,48 bodu a průmyslový Dow Jones ke své hodnotě ke konci obchodního týdne přidal 1,8 % na konečných 49 447,92 bodu. Indexy S&P 500 i Nasdaq se dostaly na svá nová historická maxima. Pokud bychom se přesunuly na evropské a asijské akciové trhy, tak i zde jsme zaznamenaly poměrně silný nárůst zisků.

Německý index DAX za celý uplynulý obchodní týden posílil o 3,77 %. Rovněž i britský index FTSE 100 za celý minulý obchodní týden svou hodnotu zvýšil, a to o 0,63 %. Hlavní akciový index eurozóny Euro Stoxx 50 za celý minulý obchodní týden vzrostl o 2,22 %. Zisky si ke své hodnotě za celý minulý obchodní týden přičetl i francouzský index CAC 40, a to ve výši 2 %. Akciovým trhům se v uplynulém týdnu dařilo i na asijských burzovních parketech. Japonský index Nikkei za celý minulý obchodní týden vzrostl o výrazných 4,14 % a hongkongský akciový index Hang Seng za celý uplynulý obchodní týden zaznamenal nárůst hodnoty o 2,63 %. Na komoditních trzích byl vývoj opačný. Severomořská ropa Brent, považovaná za globální benchmark, zlevnila o 8,7 % na 90,71 dolarů za barel. Americká ropa WTI zaznamenala ještě výraznější pokles, když ze své hodnoty odepsala dokonce 10,6 % a uzavřela tak na 84,69 dolarech za barel. Zprávy o plném znovuotevření klíčové námořní trasy totiž vedly k prudkému propadu cen ropy a zároveň podpořily růst akcií. Íránský ministr zahraničí minulý týden tedy oznámil, že průliv bude po dobu trvání příměří plně přístupný pro obchodní lodě. Tento krok následoval krátce po oznámení amerického prezidenta D. Trumpa o desetidenním příměří mezi Izraelem a Libanonem. Trump následně uvedl, že trasa je „zcela otevřená“, zároveň ale zdůraznil, že americká omezení vůči íránské námořní dopravě zůstávají nadále v platnosti, dokud nedojde k úplnému uzavření dohody. Předchozí omezení této úžiny totiž vedlo k historicky mimořádnému narušení trhu s energetickými komoditami a následně k prudkému růstu cen energií. Situace tak pro trhy vyzněla velmi pozitivně, a to především kvůli následnému poklesu cen ropy. Ten totiž snižuje inflační tlaky, což podporuje nejen akcie a kryptoměny, ale i dluhopisy. Zároveň je ale důležité mít na paměti, že část optimismu už byla na trzích v důsledku očekávání dohody započítaná. Proto sice byla reakce pozitivní, ale ne nikterak výrazně. Pokles cen ropy zároveň zmírnil obavy z inflace a z nutnosti dalšího zvyšování úrokových sazeb. Naopak vzrostla očekávání, že americký Federální rezervní systém (Fed) by mohl do konce roku sazby snížit — pravděpodobnost tohoto scénáře se nyní pohybuje kolem 60 %. Bitcoin se na konci týdne obchodoval okolo úrovně 74 000 dolarů za BTC.