B.I.G. news - 24. února

Dle jednotlivých diskuzí či rozhovorů z předminulého týdne některých členů již nově zvolené bankovní rady můžeme usoudit, že valná část bankovní rady je povětšinou toho názoru, že lednová míra inflace, která se vyšplhala na opět poměrně závratných 17,5 %, je prakticky na vrcholu. Pokud by se tedy v dohledné době výrazně nezvýšily ceny energií na globálních trzích, a to konkrétně u elektřiny, plynu a pohonných hmot v rámci nákladové inflace a po současné inkriminované období si Česká koruna udrží silnější hodnotu výrazněji pod 24 korunami za euro, jako tomu bylo doposud a pokud by již tak velmi slabou poptávkovou inflaci (domácí inflaci) podpořila také oslabující inflace nákladová, pak je poměrně pravděpodobné, že by se hodnota inflace v dohledných měsících mohla skutečně začít svižněji snižovat. Velmi důležité také pro dlouhodobější snižující se trend cenové hladiny zboží a služeb bude, aby centrální banky zejména v euroatlantické zóně ještě pár měsíců udržely úrokové sazby v restriktivním pásmu, tj. poměrně vysoko a nepouštěly se již tak masivně jako v letech minulých do tzv. programu kvantitativního uvolňování. Jinými slovy do mohutného pouštění peněz do oběhu.

Podstatné bude i to, aby především evropské státy včetně nás, i kvůli nedaleké a stále pokračující válce na Ukrajině, udržely, a to nejen po kratší dobu, přísnou rozpočtovou politiku a aby se také co možná nejefektivněji pokusily snižovat deficit státního rozpočtu. V neposlední řadě bude pro stlačení cenové hladiny velmi důležité, jak bude vypadat trh práce, u kterého se minimálně v tomto pololetí počítá s mírnou korekcí v rámci nezaměstnanosti, kterou máme v EU dlouhodobě nejnižší. S tím, že minulý rok nebyl výjimkou. Pokud se tedy předpokládané mírné ochlazení trhu práce skutečně projeví, pak by mělo následně zapůsobit citelně protiinflačně. Kdyby se ale nezaměstnanost mírně nezvýšila, mohl by tento efekt vést ke mzdově-inflační spirále, která by naopak v rámci poptávkové inflace mohla vést k dlouhodoběji vysokým cenám spotřebního koše.

Síla samotné koruny, která již za posledních pár měsíců výrazně posílila vůči koši měn, velice efektivně napomáhá snižovat inflaci tím, že zlevňuje nákladovou, nebo-li dovozovou inflaci. Ta je utvářena především dováženými energetickými komoditami. Týká se to zejména plynu a pohonných hmot, ale i stavebních materiálů, krmných směsí, či hnojiv, které se mj. výrazně promítají i do cen potravin. A ceny potravin jsou prakticky, jak jsem tvrdil již minulý týden, samostatnou kapitolou, jelikož právě ceny základních a zároveň velmi těžce nahraditelných potravin začaly od začátku roku nekontrolovatelně růst. Tento růst cen se týká hlavně většiny druhů masa, mouky, vajec či cukru. Tato skutečnost tak rozvířila velmi vášnivou diskusi mezi všemi participujícími subjekty v rámci v potravinářského sektoru, a to od distribuce až po následný prodej koncovému zákazníkovi. Skokové navýšení cen potravin tak zavdalo otázku, zda-li nejsou v rámci celého řetězce od výroby až po samotný prodej neúměrně navyšovány marže. Do celé věci se tak minulý týden vložila vláda prostřednictvím ministerstva zemědělství, které vyzvalo jak stranu zemědělců, tak i stranu obchodníků, aby ohledně cen a s nimi spojenými náklady „vyložily karty“ a prokázalo se tak, která ze stran si marže spíše navyšuje. Celý proces tak pokračuje i tento týden, jelikož si veřejnost, ale i příslušné úřady a také vláda stále pokládají otázku, jestli je trend zvýšených cen právě hlavně u potravin na svém vrcholu, či jestli bude i nadále minimálně v tomto pololetí pokračovat.  

Hodnota 3M PRIBORu je k pátku minulého týdne stále na 7,20 %. Hodnota 3M PRIBORu je tedy na stejné úrovni jako tomu bylo k předchozímu pátku 10. 2.

Jak si v minulém týdnu vedly světové trhy?

Po minulém týdnu, kdy se nedařilo hlavně technologickému sektoru, se na začátku minulého týdne technologickým akciím opět zadařilo. Společnosti Meta a Microsoft tak v pondělí minulého týdne přilákaly většinu investic do nákupů účastníků trhu v oblasti technologií, a to právě po výrazném propadu v rámci technologického sektoru z minulého týdne. Naproti tomu dobrou obchodní náladu ze začátku týdne ale tlumily rostoucí výnosy státních dluhopisů a poměrně velké obavy obchodníků z agresivnějších kroků Fedu ohledně úrokových sazeb. Společnost Meta Platforms v pondělí vyskočila o více než 3 %, což se zdálo jako jeden z dalších signálů, že společnost zabývající se sociálními sítěmi začala plnit svůj slib v tom, že zahájí tento rok jako „rok efektivity“. S ním je ale paradoxně spojené velké propouštění napříč společností, jelikož aktuální zprávy naznačují, že Meta počítá s dalším propouštěním pracovních míst, a to jen několik měsíců po masivním propuštění 11 000 zaměstnanců. Oživení technologických titulů tak přišlo jen den před zveřejněním reportu o inflaci v USA za leden, kdy se mnozí investoři a obchodníci obávali, že po prosincové zprávě, kdy inflace mírně povyskočila, by mohlo dojít k obdobnému scénáři, a to ke zrychlení cenových tlaků. 

Index Dow Jones v úterý uzavřel v červených číslech, jelikož se investoři obávali z ochlazení ekonomiky, z jestřábí politiky Fedu z důvodu dalšího eventuálního zvyšovaní úrokových sazeb v boji proti inflaci a také kvůli růstu výnosů státních dluhopisů. V úterý zveřejněný index spotřebitelských cen (CPI) za minulý měsíc vzrostl o 0,5 %, což bylo v souladu s očekáváním, ale za 12 měsíců do ledna činil 6,4 %, což už ale bylo nad očekáváním obchodníků, to bylo 6,2 %. Jádrová inflace, do které se nezahrnují ceny energií a potravin, v lednu zpomalila na 5,6 %, i když to bylo méně než investory očekávaný pokles o 5,5 %. Dow Jones tak v úterý klesl o 0,46 % neboli o 156 bodů, naproti tomu Nasdaq vzrostl o 0,57 %.

Ve středu byly zveřejněny maloobchodní tržby v USA za minulý měsíc, které vzrostly o 3 %, čímž překonaly prognózu ekonomů o nárůstu pouze o 1,8 %. Apple a Alphabet (Google) byly ve středu velkými tahouny v ziskovosti v oblasti technologií, zatímco v oblasti polovodičů jsme zaznamenali výrazný pokles, a to hlavně u tchajwanské společnosti Taiwan Semiconductor, ve které výrazně snížil svůj podíl investiční fond W. Buffetta Berkshire Hathaway, a to o 86 %. Čaroděj z Omahy, jak se ostatně W. Buffettovi přezdívá, tak svým odprodejem podílu napomohl poslat hodnotu akcií tchajwanského hegemonu o více než 5 % dolů. Co se týče zásob ropy, tak ty v USA minulý týden vzrostly o 16,3 milionu barelů na 471,4 milionu barelů, což je výrazně nad očekáváním. S&P 500 ve středu vzrostl o 0,1 %, Dow Jones klesl o 0,03 % neboli o 89 bodů, Nasdaq vzrostl o 0,69 %.

Ve čtvrtek rozšířené indexy v čele s S&P 500 uzavřely v mínusových hodnotách, jelikož údaje poukazující na možné pokračující inflační tlaky a napjatý trh práce podnítily investory z dalších obav z eventuálního zvýšení úrokových sazeb Federálním rezervním systémem. Index S&P 500 tak klesl o 0,74 %, Dow Jones klesl o 0,60 % neboli 206 bodů a Nasdaq klesl o 0,90 %.

Páteční seanci index S&P 500 zakončil opět v červených číslech, a to zejména kvůli ztrátovým společnostem Microsoft a Nvidia, ale také kvůli tomu, že se investoři obávali, že by mohla čísla ohledně inflace a údaje o relativně silné americké ekonomice přimět Fed k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Pokud se týká zmiňovaného a investory velmi obávaného zvyšovaní úrokových sazeb Fedem, tak bankovní domy Goldman Sachs a Bank of America v minulém týdnu předpovídaly, že by Fed mohl v letošním roce uskutečnit další tři zvýšení úrokových sazeb, a to každé o 25 bazických bodů. Oproti jejich předchozích odhadech, kdy tito giganti předpokládali pouze dvě zvýšení úrokových sazeb v tomto roce.

Zlato se minulý týden obchodovalo v pásmu 1830 až 1872 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 21 444 až 25 026 dolarů za BTC.