B.I.G. news - 9. dubna 2024

Již tento týden ve středu zveřejní Český statistický úřad hodnotu inflace za březen. Dle předběžných predikcí by se míra inflace mohla udržet na hodnotách poblíž dvouprocentního inflačního cíle. Dle některých očekávání by dokonce mohla hodnota inflace klesnout právě i pod zmiňovaná únorová dvě procenta. Za nízkou hodnotou inflace tak tudíž můžeme hledat zejména snižující se ceny energií a také nižší ceny potravin a nealkoholických nápojů. Těm hrají do karet snižující se ceny průmyslových výrobců, snížené DPH u potravin z 15 % na 12 % a v neposlední řadě také i jakýsi konkurenční boj o každého zákazníka. Ten má pak tendenci zvláště za poslední období ceny potravin také výrazněji stlačovat. Naopak i nadále proinflačně by v březnu měly zapůsobit pohonné hmoty, zejména benzin a také některé složky v kategorii bydlení, zejména pak nájemné z bytu. Mírně proinflačně se v březnové hodnotě inflace s větší pravděpodobností také projeví slabá koruna či v jakési setrvačnosti vyšší ceny služeb. To pak konkrétně v kategorii pohostinství, gastro a ubytování.

Další důležitou zprávou posledních dní je zveřejnění dat od ČSÚ ohledně maloobchodních tržeb v ČR. Ty v ČR totiž v únoru již třetí měsíc po sobě z meziročního pohledu vzrostly. I tak ale růst zpomalil na 1,6 %, zatímco v lednu ještě růst činil 3,2 %. Z meziměsíčního srovnání se pak maloobchodní tržby bez započítání prodejů a oprav motorových vozidel snížily o 0,8 %. Únorové maloobchodní tržby tak i nadále ukazují hlavně to, že Češi jsou v nákupech stále opatrní a že české domácnosti tedy stále šetří. V únoru z meziročního srovnání rostly maloobchodní tržby obchodníků za nepotravinářské zboží, potraviny, ale i za pohonné hmoty. K celkovému růstu maloobchodních tržeb tak již poměrně nepřekvapivě nejvíce přispěl internetový a zásilkový prodej. Tržby za nepotravinářské zboží v únoru z meziročního pohledu vzrostly o 2,4 %. Za potraviny pak zákazníci v ČR v meziročním srovnání utratili o 1,1 % více než před rokem. Tržby za pohonné hmoty stouply oproti stejnému období minulého roku o 0,3 %.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se v minulém obchodním týdnu oproti velkým americkým a evropským burzám poměrně dobře dařilo. Index PX tak za čtyři dny zkráceného obchodního týdne po velikonočních svátcích posílil o 0,68 % na závěrečných 1525,51 bodů. Nejvíce se v minulém obchodním týdnu dařilo společnosti Erste Group, která si za minulý týden připsala 1,2 % na konečných 1054,5 korun za akcii. Naopak největší ztrátu v minulém obchodním týdnu zaznamenala společnost Pilulka. Ta si tak ze své hodnoty v minulém týdnu odepsala 4,65 % na konečných 205 korun za akcii.

Česká koruna v závěru minulého týdne vůči euru s ohledem k předchozí seanci stagnovala a k americkému dolaru dokonce oslabila. V pátek odpoledne minulého týdne se tak tedy česká měna obchodovala za 25,30 korun za euro a za 23,38 korun za dolar. Vůči euru ve srovnání se čtvrtkem tak naše měna ztratila jeden haléř. K americkému dolaru česká koruna pak v pátek minulého týdne oproti čtvrtku oslabila dokonce o 11 haléřů.

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 5. 4. 2024 oproti čtvrtku 28. 3. 2024 z týdne předchozího snížila z úrovně 5,61 % na hodnotu 5,56 %. I hodnota 3M EURIBORu se za stejné období snížila, a to z úrovně 3,89 % na hodnotu 3.88 %.

Světové trhy

Akciovým indexům se v minulém obchodním týdnu nedařilo jak v USA, tak ani v Evropě. Americký index SP500 si tak za celý minulý obchodní týden své hodnoty odepsal 0,95 %, index Dow Jones si za celý minulý obchodní týden odečetl 2,27 % a technologický index Nasdaq pak za celý uplynulý týden ztratil 0,8 %. Pokud se tedy přesuneme do zmíněné Evropy, tak i zde se v minulém obchodním týdnu nedařilo většině ze známých velkých indexů. Například německý index DAX 40 si v minulém obchodním týdnu ze své hodnoty odečetl 1,63 %, britský index FTSE 100 za celý uplynulý týden klesl o 0,26 % a francouzský index CAC 40 si za celý minulý týden ze své hodnoty odepsal dokonce 1,75 %.

Americká centrální banka (Fed) ponechala v březnu svou základní úrokovou sazbu v pásmu 5,25 až 5,50 %, což je tedy nejvyšší úroveň za posledních 22 let. Fed v čele se svým předsedou J. Powellem ale v březnu zároveň naznačil, že v tomto roce Fed počítá s trojím snížením základní sazby, a to tedy celkem o 0,75 %. Cena zlata se minulý týden ve čtvrtek vyšplhala na svůj další rekord, jelikož zdolala 2300 dolarů za trojskou unci. Cena zlata v minulém obchodním týdnu tedy vystoupala až na nové historické maximum, a to na konkrétních 2304,77 dolarů za trojskou unci. S tím ale, že po chvilce o tyto zisky následně opět přišla. Pro zajímavost, na nová rekordní maxima se cena zlata vyšplhala na každé jednotlivé obchodních seanci, a to již od předminulého čtvrtku. Za jejím růstem stojí především vyhlídky na snižování úrokových sazeb Fedem v USA. Nižší úrokové sazby jsou pro cenu zlata příznivé, jelikož snižují jeho nevýhodu oproti investicím, kterým naopak vyšší úrokové sazby přináší výnos. To se týká především vládních dluhopisů či i samotného amerického dolaru. Očekávání ohledně snížení úrokových sazeb v USA pak také podrývá právě sílu dolaru. Tento efekt pak následně snižuje cenu zlata z pohledu držitelů ostatních měn. Tento týden v pondělí odpoledne SELČ si bitcoin za jeden den připisoval 3,8 % a obchodoval se tak okolo hranice 72,050 dolarů za BTC. Jen pro představu, od počátku letošního roku si bitcoin připsal přes 70 % své hodnoty. K jeho růstu přispívá především zájem o nově schválené bitcoinové fondy obchodované na světových burzách. Velkým faktorem je také ale i očekávání, že velké centrální banky v euroatlantské zóně velmi brzy započnou postupné snižování svých úrokových sazeb. Již v březnu se k tomuto kroku „po vzoru“ ČNB poměrně nečekaně rozhodla i Švýcarská centrální banka (SNB), která tak snížila základní úrokovou sazbu.