B.I.G. news - 15. srpna

Minulý týden vyšel důležitý výhled ČNB ohledně pravděpodobného ekonomického vývoje, který predikuje, jakým směrem a způsobem se v dohledné době bude vyvíjet ekonomika nejen u nás v ČR. Velmi podstatným faktorem, o kterém se velice často hovoří a který má nepochybně velký vliv na hodnotu inflace, je spotřeba domácností. Ta by se dle aktuálních predikcí měla začít z mezičtvrtletního srovnání mírně zvyšovat, a to hlavně z důvodu opětovného zvýšení růstu reálných mezd obyvatelstva. Jelikož by měl mírný růst reálných mezd pokračovat i ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku, lze předpokládat, že se může projevovat i zvýšením kupní síly. Ta by pak v následujících měsících mohla začít opětovně stimulovat dosavadně slábnoucí spotřebu obyvatel a navyšovat tak i mírně poptávku. Tento stav by tak měl setrvat až do příštího roku, kdy by se měla markantněji i díky zvyšující se spotřebě a již lepší kondici našeho průmyslu zotavovat ekonomika. A to jak u nás, tak i v EU. Zvláště pak v Německu, kterému by po velmi slabé průmyslové výrobě a především po citelně snížené výrobě v automobilovém průmyslu měla oživující se globální ekonomika a s ní související poptávka výrazně pomoci. Tento jev by se pak měl viditelněji projevit i v rámci našeho exportu, který už beztak za poslední měsíce mírné ožívá. Jelikož je pro nás největší ekonomika Evropy Německo tradičně největším odběratelem, tak nám jeho již v příštím roce lepší ekonomická kondice může v rámci našeho exportu ekonomicky výrazně pomoci. Navíc citelné problémy v globálních výrobních a dodavatelsko-odběratelských řetězcích rychle odeznívají. Také v budoucnu slabší koruna, která již nejspíš nedosáhne své síly z první poloviny tohoto roku, by náš vývoz měla výrazně podpořit. Dle aktuálních predikcí by měla česká ekonomika v roce 2024 růst o 2,3 %, s tím, že s největší pravděpodobností bude její oživení tlumeno tzv. fiskálním konsolidačním balíčkem. Ten totiž bude velmi pravděpodobně zmírňovat růst spotřeby domácností a v menší míře také i investic.

Co se týče zaměstnanosti v ČR v dohledných měsících, tak trh práce by se již neměl více zchlazovat, ba naopak by se měl v dohledných měsících začít opět znovu znatelněji přehřívat. Nezaměstnanost by se u nás měla pozvolna zvyšovat, to ale při poměrně stabilní a udržitelné zaměstnanosti. Meziroční růst nominálních mezd se i nadále zrychluje a již začátkem příštího roku tak velmi pravděpodobně překoná inflaci. Následně by však své tempo růstu měl začít postupně zvolňovat.

Kondice CZK a pražská burza

Česká měna ke konci minulého týdne k euru posílila o 15 haléřů, a to na 24,06 Kč/EUR. Pro českou korunu to tak byl nejsilnější závěr od minulé středy, a to ještě před čtvrtečním zasedáním bankovní rady ČNB, na kterém se rada rozhodla ukončit po více než roce tzv. intervenční režim. K dolaru si česká koruna od čtvrtečního pozdního odpoledne připsala čtyři haléře do plusu, tím pádem se v pátek dostala na hodnotu 21,93 Kč/USD.

Pražský index PX v pátek smazal své zisky nabité z posledních dvou dnů a klesl na 1359,56 bodu. Ztratil tak ze své hodnoty 0,48 %. Ke konci týdne výrazněji poklesly akcie Erste Bank. Ta ze své hodnoty ztratila 2,73 % a zakončila obchodní týden na 811 Kč za akcii. Minulý týden se nedařilo také společnosti Pilulka, která minulý týden zakončila se ztrátou 1,14 %, na konečných 435 Kč za akcii. Za celý týden naopak nejvýrazněji rostly akcie společnosti Photon Energy, která minulý týden povyskočila na 64,40 Kč za akcii a posílila tak o 3,21 %.

Hodnota 3M PRIBORu je k pondělí 14. 8. z tohoto týdne na stejné hodnotě, jako tomu bylo k pondělí 7. 8., a to na 7,10 %.

Světové trhy 

Rozšířené indexy S&P 500 a Nasdaq Composite po ukončení páteční seanci poklesly, tím pádem tak zaznamenaly druhou týdenní ztrátu za sebou. Index S&P 500 zakončil týden v poklesu o 0,3 % a index Nasdaq si za celý týden z vlastní hodnoty odepsal 1,9 %. To zejména z důvodu, že zveřejněné údaje ohledně hospodaření významných producentů v USA byly vyšší, než účastníci trhu očekávali. Mezitím začaly v průběhu minulého týdne poměrně výrazně stoupat výnosy státních dluhopisů, tento fakt měl ale naopak negativní vliv na akciové tituly, které se tak následně začaly propadat. Naopak třetí nejznámější index Dow Jones v průběhu páteční seance povyrostl a zakončil obchodní týden s nárůstem o 0,6 %. Dow Jones tak v pátek uzavřel v zelených číslech, a to i když byl jeho růst omezen opětovnými obavami z inflace. 

Zmíněné výnosy amerických státních dluhopisů vzrostly, jelikož se zmírnily předpovědi investorů ohledně úrokových sazeb Fedu na dalších zasedáních FOMC. Na zasedáních se totiž očekává, že Fed vyšší úroveň úrokových sazeb ponechá po delší období, než se doposud očekávalo. Tento sentiment tak následně měl na americké státní bondy výrazný vliv. 10letý výnos se tedy přiblížil ke svému říjnovému maximu z minulého roku, a to k hodnotě 5,12 %. Výnos u dvouletého státního dluhopisu se vyšplhal na 4,88 %. Tato skutečnost ze závěru minulého týdne také vyvolala krátkodobější výprodeje na trzích se zlatem, jelikož na zmínky ohledně možného ponechání vyšších úrokových sazeb Fedem po delší časový horizont reaguje většinou zlato markantním poklesem. V úterý tohoto týdne tak zlato krátkodobě kleslo dokonce až pod hranici 1895 USD za trojskou unci. Dostalo se tak svou hodnotou na nejnižší úroveň od letošního června, již během několika hodin se ale jeho hodnota opět vrátila nad hranici 1900 USD za unci.