B.I.G. news - 4. května 2026
ČNB na květnovém zasedání pravděpodobně ponechá úrokové sazby beze změny a zvolí tak vyčkávací přístup kvůli geopolitické nejistotě i dopadům na ceny energií. Inflace v Česku zůstává nízká (1,4 % v únoru), přičemž se ale očekává její návrat nad 2 %. Proinflační rizika představují zejména vyšší ceny bydlení, služeb a rostoucí ceny paliv. S tím, že vyšší ceny paliv částečně kompenzují levnější ceny potravin. V eurozóně dle Eurostatu inflace v dubnu vzrostla na 3 %, a to právě především vlivem dražších energií. Hospodářský růst v EU i eurozóně zpomaluje. I česká ekonomika pak vykazuje mírné ochlazení dynamiky hospodářského růstu. Česko si ale zároveň udržuje nejnižší nezaměstnanost v celé EU s 3,1 %. Další vývoj úrokových sazeb tak bude záviset především na délce energetického šoku a jeho dopadech na inflaci a na celkovou ekonomickou aktivitu. Více se dozvíte v novém díle B.I.G. news.
Na blížícím se zasedání ČNB zvolí členové bankovní rady velmi pravděpodobně spíše vyčkávací přístup ovlivněný zejména geopolitickou nejistotou, silnými dopady na trh s ropou a plynem i rostoucími cenami bydlení. Úrokové sazby tak nejspíš setrvají na stávajících úrovních. Míra inflace byla v únoru je 1,4 %, tedy nejníže za dekádu, což tím pádem dává ekonomice prostor aktuální cenové tlaky lépe vstřebat. V dubnu se sice očekává návrat inflace nad 2 %, bez další eskalace na Blízkém východě by se ale inflace mohla držet v tolerančním pásmu dvouprocentního inflačního cíle čili do 3 %. Vyšší ceny paliv pak částečně tlumí levnější elektřina, ale i pokles cen potravin. Navíc úrokové sazby na úrovni 3,5 % působí i nadále protiinflačně čili stále restriktivně a koruna zároveň zůstává i přes trvající konflikt relativně stabilní a vůči euru a dolaru výrazněji neoslabuje, a to ani v prvních dnech intervence USA a Izraele do Íránu. Koruna tak markantněji nezdražuje dovážené zboží a nemá tedy většího vlivu na tzv. Nákladovou část inflace neboli na dovozovou inflaci. Největší nejistotou je tudíž délka a síla energetického šoku a jeho případné dopady na celou ekonomiku. Rizikem tedy zůstává možné přelití zdražování cen u pohonných hmot, které jsme zaznamenali u primárního šoku do celkové inflace. To by až následně mohlo v dohledných měsících vést k mírnému nárůstu úrokových sazeb. Případnou debatu o možnosti mírného navýšení sazeb, nikoli však tedy na aktuálním květnovém zasedání ČNB, podporují i rostoucí ceny bydlení, a to zejména ceny nemovitostí a ceny nájemného z bytu. Dalším proinflačním faktorem pak jsou stále vyšší ceny v sektoru služeb, a to velmi signifikantně ceny v ubytovacích a stravovacích službách. Dalším poměrně významným proinflačním činitelem je poměrně rychlé tempo růstu mezd. Svižnější tempo růstu reálných mezd se potom odráží ve vyšší celkové spotřebě, kdy se zvyšuje poptávka a následně se tím pádem mohou opět nezanedbatelně navyšovat i ceny zboží a služeb.
Nejen u tématu inflace zůstaneme, jelikož tomu není dlouho, co byla zveřejněna důležitá data od Eurostatu ohledně ekonomické bilance Evropské unie a eurozóny. V případně eurozóny pak již i s jejím novopečeným členem - Bulharskem - vstupujícího do paktu zemí platících eurem teprve od ledna letošního roku. Meziroční růst spotřebitelských cen tak v eurozóně v dubnu dosáhl 3 %, zatímco v březnu činil 2,6 %. Inflace se tak nadále drží nad dvouprocentním cílem Evropská centrální banka. Největší vliv na její růst měly ceny energií, které meziročně vzrostly o 10,9 % (oproti 5,1 % v březnu). Následovaly služby s růstem 3 % a potraviny, alkohol a tabák s růstem 2,5 %. Nejvyšší inflaci v eurozóně zaznamenalo právě Bulharsko (6,2 %), které se ale momentálně stále “sžívá” s eurem a tamější měnová situace si tak přeneseně řečeno stále sedá, což se na tamějším cenových hladinách mimo jiné může i projevovat. S počáteční cenovou volatilitou a mírnější nestabilitou se pak ale s přijetím eura do jisté míry potýkala valná část menších evropských ekonomik. Naproti tomu ze všech zemí eurozóny zaznamenalo v březnu nejnižší hodnotu inflace Finsko (2,3 %). Hospodářský růst v Evropské unii v prvním čtvrtletí zpomalil na 0,1 % z 0,2 % ve čtvrtém čtvrtletí. Stejné zpomalení nastalo i v eurozóně. Meziročně růst ekonomiky EU klesl na 1 % z předchozích 1,4 %, zatímco v eurozóně zpomalil na 0,8 % z 1,3 %. Česká ekonomika vykázala mezičtvrtletní růst 0,2 %, což je pokles oproti 0,7 % v předchozím období. Nejvyšší růst mezi sledovanými zeměmi mělo Finsko (0,9 %). Následované Maďarskem (0,8 %) a Estonskem se Španělskem (oba 0,6 %). Naopak největší pokles zaznamenalo Irsko (−2 %), dále Litva (−0,4 %) a Švédsko (−0,2 %). Míra nezaměstnanosti v EU v březnu zůstala na 6 %, zatímco v eurozóně klesla na 6,2 % z .norových 6,3 %. Česká republika si udržela nejnižší nezaměstnanost v EU, která činila 3,1 % (oproti 3,2 % v únoru). Následovalo Bulharsko s 3,2 % a Polsko s 3,3 %. Nejvyšší nezaměstnanost byla ve Finsku (10,4 %), Španělsku (10,3 %) a Řecku (9 %). Podle Eurostat bylo v březnu v EU bez práce 13,226 milionu lidí, z toho 10,984 milionu v eurozóně. Oproti únoru se počet nezaměstnaných snížil o 25 000 v EU a o 63 000 v eurozóně. U mladých lidí do 25 let vzrostla nezaměstnanost v EU na 15,4 % z 15,3 %, zatímco v České republice klesla na 10 % z 10,4 %.
