B.I.G. news - 23. ledna

Prozatím to dle všech tezí a rozhovorů vypadá, že by rada měla opět hlasovat v nepřekvapivém poměru 5:2, a to pro zanechání sedmiprocentní úrovně, byť tedy bankovní rada v den hlasování nebude znát přesnou hodnotu inflace. Bankovní rada tak s velkou pravděpodobností ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech (2T repo sazba), lombardní sazbu na 8 % a diskontní na 6 %, a to i navzdory doporučení některých zahraničních bankovních domů jako je Deutsche Bank, centrálních bank, či světových organizací, jako jsou OECD či MMF, aby úrokové sazby ČNB zvýšila třeba jen po kratší časový úsek. Rada se tak nejspíš bude rozhodovat na základě své předběžné predikce a aktuálního ekonomického výhledu, který dokresluje, jak by mohla nejen lednová, ale i hodnota inflace v dohledných měsících pravděpodobně vypadat. Členové rady tak počítají hlavně s tradičním novoročním a v těchto dobách obávaným přeceňováním cen obchodníků u jednotlivých produktů spotřebního koše, které může spolu s již do celkové inflace od nového roku nezapočítaným vládním opatřením na omezení cen energií, tzv. úsporným tarifem, přispět k dalšímu skokovému nárůstu spotřebitelských cen.

Předpokládá se tedy, že tyto faktory přispějí k nárůstu cen spotřebního koše pouze na začátku roku, kdy se predikuje, že bude inflace na vrcholu. V lednu se tak tedy inflace nejspíš zvýší, otázkou je, jestli až k poměrně často zmiňovaným dvaceti procentům. Pokud ano, tak by se pak inflace měla v následných měsících opět postupně propadat ke hranici 15, 16 procentům a již v průběhu druhé poloviny roku by měla začít výrazněji klesat, a to až ke hranici 10 %. Pokud se týká lednové inflace, tak protiváhou ke zmiňovanému proinflačnímu zrušení úsporného tarifu a obchodnímu přecenění cen může být naopak stále nízká spotřeba domácností, oproti minulému roku poměrně nízká cena pohonných hmot, plynu a i elektřiny a v neposlední řadě velmi silná koruna, která minulý týden atakovala hranici 23,90 vůči euru a která nám dovoz energetických komodit výrazně zlevňuje. Zmíněná silná koruna ale zase naopak nepomáhá našemu exportu, který tak krátkodobě přichází o konkurenceschopnost zejména mezi ostatními tradičními evropskými vývozci.

Co se týče zveřejněných cen indexů výrobců potravin z minulého týdne, tak v posledním kvartálu z minulého roku výrazně narostly. U zemědělských výrobců, kteří produkují základní kategorie spotřebního koše, jako jsou mléčné výrobky, masné výrobky a obilné produkty, jejichž cena za poslední rok narostla poměrově nejvíce. V prosinci meziročně dokonce o více jak 27,3 %, což oproti mírně zlevňujícím energiím a energetickým komoditám dělá z cen produktů zemědělských výrobců pro průběh inflace v tomto roce poměrně velkou hrozbu. Na tento fakt, že by v tomto roce mohly ještě stále výrazně narůstat ceny potravin, poukazoval jak odborový svaz potravinářů, tak představitelé potravinářské komory, kteří na vládu již ve druhé polovině minulého roku apelovali hlavně kvůli zastropování cen energií i u potravinářů a zemědělských podniků. Volali také po eventuálním projednání ohledně snížení DPH u potravin z 15 % na nižší sazbu, která se v parlamentu aktuálně řeší. Ceny průmyslových výrobců se v ČR v prosinci snížily meziměsíčně o 1,1 %. Meziročně tak ale byly stále vyšší, a to o 20,1 %.

Hodnota 3M PRIBORU nám za poslední týdny mírně poklesla, k pátku 20. 1. z minulého týdne tak 3M PRIBOR zůstává na 7,21 %.

Světové trhy ve 4. týdnu roku 2023

Na začátku minulého týdne se na Wall Street neobchodovalo, hlavní benchmarkové indexy a akciové tituly zakončily úterní seanci v červených číslech. A to hlavně proto, že banka Goldman Sachs zklamala v rámci očekávání investorů ohledně zisku za čtvrtý kvartál z minulého roku. Během úterního obchodování tak index S&P 500 klesl o 8,1 bodu neboli o 0,2 % na 3 991 bodů. Nasdaq Composite přidal 16 bodů a vzrost tak o 0,1 % na 11 095,1 bodů. Na dluhopisových trzích byly výnosy na desetiletých amerických státních dluhopisech na 3,549 %.

Před středečním zasedáním členů Fedu Bostice, Bullarda a Harkera se obchodníci a investoři zaměřili převážně na údaje ohledně cen výrobců, na maloobchodní tržby, na obchodní zásoby a na údaje ohledně průmyslové výroby.

Ve středu indexy S&P 500 a Dow Jones ztratily téměř 2 %, což jsou jejich největší denní propady za více jak měsíc, a to hlavně z důvodu zveřejněných ekonomických dat, která se nakonec ukázala velmi slabá. Ekonomické údaje totiž ve středu ukázaly, že maloobchodní tržby a ceny výrobců v prosinci klesly více, než se očekávalo, výroba v amerických továrnách klesla také více, než se očekávalo, a listopadová produkce byla slabší, než se v rámci investorského sentimentu předpokládalo. Slabá ekonomická data tak nakonec podpořila obavy z recese a následně již tak negativní sentiment obchodníků ještě podtrhl jestřábí tón představitelů Federálního rezervního systému, který tak účastníkům středeční seance definitivně zkazil nákupní náladu. Indexy S&P 500 a Dow tak tedy ve středu ztratily téměř 2 %, což jsou jejich největší denní propady za více než měsíc.

Ve čtvrtek americké akciové indexy uzavřely v červených číslech poté, co makroekonomické údaje poukazující na napjatý trh práce v USA obnovily obavy, že Fed bude pokračovat ve své agresivní cestě v podobě zvyšování úrokových sazeb, která by mohla ekonomiku v USA uspíšit do recese. Zpráva ministerstva práce nakonec ukázala, že týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti byly nižší, než se očekávalo. Tento fakt tedy naznačuje, že trh práce zůstává v USA relativně stabilní.

V pátek akciové tituly a rozšířené indexy posílily a na konci seance uzavřely v zelených číslech, a tak se indexu S&P 500 a Dow Jones podařilo přerušit tři po sobě jdoucí ztrátové seance. Technologickému indexu Nasdaq se také dařilo, za celý obchodní den vzrostl o více než 2 %. V růstu mu tak pomohly hlavně Netflix a Alphabet, jelikož tyto společnosti za poslední kvartál vygenerovaly větší zisky, než bylo investory očekáváno. Zatímco matka společnosti Google - Alphabet rostla hlavně po oznámení zrušení pracovních míst, tak akcie Netflixu vyrostly hlavně poté, co čtvrtletní výsledky streamovacího kolosu ukázaly oživení v růstu počtu předplatitelů. Dow Jones tak za páteční seanci vyrostl o 1 %, neboli o 330 bodů, byť obchodní týden zakončil v červených číslech. Index S&P 500 v pátek vzrostl o 1,89 % a Nasdaq Composite o 2,7 %.

Zlato se minulý týden obchodovalo v pásmu 1899 až 1934 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 20 675 až 23 283 dolarů za BTC.