B.I.G. news - 24. dubna 2026
Poměr veřejného dluhu k HDP v EU na konci minulého roku mírně klesl na 81,7 %, přesto jeho absolutní výše vzrostla na 15,37 bilionu eur. Česká republika se od tohoto trendu odchýlila, když její zadlužení stouplo na 44,3 % HDP a dál roste i zdejší deficit veřejných financí. Nejzadluženější zemí EU pak zůstává Řecko, zatímco nejnižší dluh vykazují státy jako Estonsko či Lucembursko. Český dluh se po sériích poklesů do roku 2019 znovu zvýšil, a to zejména po pandemii covidu – v letošním roce tak dosáhl historického maxima přesahující 3,7 bilionu korun. Hlavním důvodem tohoto růstu je vydávání státních dluhopisů na financování schodku i splácení starších závazků. Vláda přitom v letošním roce počítá s dalším navýšením dluhu i jeho podílu na HDP. Náklady na obsluhu dluhu sice krátkodobě klesly, za celý rok ale mají výrazněji vzrůst. Více se dozvíte v novém díle B.I.G. news.
Z nedávno zveřejněných dat a údajů od Eurostatu vyplývá, že poměr veřejného dluhu k HDP v EU na konci čtvrtého čtvrtletí mírně poklesl na 81,7 %, a to z předchozích 82 %. Přesto se absolutní výše dluhu zvýšila z 15,26 na 15,37 bilionu eur, což činí přibližně 374,2 bilionu korun. Naproti tomu v České republice se ale trend naopak citelněji lišil, jelikož zde zadlužení totiž stouplo z 43,1 % na 44,3 % HDP a celkový dluh zde tedy vzrostl z více než 3 623 bilionů korun na více než 3 786 bilionů korun. Schodek veřejných financí se pak v Česku zvýšil na 2,1 % HDP z předchozích 2 %, zatímco v celé EU setrval na 3,1 %. Nejvyšší zadlužení v rámci všech států EU potom vykázalo Řecko (146,1 % HDP), následované Itálií (137,1 %), Francií (115,6 %), Belgií (107,9 %) a Španělskem (100,7 %). Naopak nejnižší podíl státního dluhu zaznamenalo Estonsko (24,1 %), dále Lucembursko (26,5 %), Dánsko (27,9 %) a Bulharsko (29,9 %). Pokud bychom nahlédly do historie, tak Česká republika měla nejnižší zadlužení mezi lety 1996–1998. To tehdy okolo 9 % HDP. Následně ale až do roku 2013 postupně vzrostlo, a to postupně až na 41 %. Do roku 2019 pak ale zadlužení naší země pokleslo na zhruba 29 %. Po roce 2020, kdy udeřila pandemie covidu-19, ale opětovně citelněji narostlo, a to nad 37 %. V následujících letech pak zadlužení Česka pokračovalo v trendu růstu, a tedy to až na 43,3 % HDP, což jsme zaznamenali v roce 2024. Pravidla Evropské unie známá jako tzv. Pakt stability a růstu určují, že dluh by neměl překročit 60 % HDP a deficit 3 % HDP. Tato omezení ale byla právě kvůli zmiňované globální pandemii covidu-19 dočasně uvolněna. To ale pouze až do roku 2024, kdy se ekonomiky nejen v Evropě z dnešního pohledu poměrně náhlého, a nejen silně ekonomicky ochromujícího covidového období již začaly opět postupně zotavovat.
Důležitou zprávou rovněž je a čili i tématem tím pádem zůstaneme stále u fiskálního dluhu, že státní dluh České republiky se během prvních tří měsíců roku zvýšil o 42,3 miliardy korun a dosáhl tak svého historického maxima 3,72 bilionu korun. Přesto se jeho podíl na HDP nezměnil a zůstává na úrovni 43 %. V přepočtu připadá na jednoho obyvatele částka 340 771 korun. Hlavním důvodem růstu je podle ministerstva financí (MF) vydávání státních dluhopisů, které slouží jak na splácení starších závazků, tak na pokrytí průběžného schodku rozpočtu. Ten ke konci března činil 27,6 miliardy korun. Plán na letošní rok počítá s dalším navýšením dluhu až na 3,991 bilionu korun, přičemž zadlužení by mělo vzrůst na 44,6 % HDP. Během prvního čtvrtletí stát prodal na primárním trhu dluhopisy za 73,1 miliardy korun a na sekundárním trhu další emise dluhopisů za 57,2 miliardy korun. Krátkodobé pokladniční poukázky přinesly 26,5 miliardy korun. Současně byly na konci února splaceny dluhopisy v celkovém objemu 67,9 miliardy korun, zatímco poukázky v tomto období splatné nebyly. Náklady na obsluhu státního dluhu dosáhly 15,7 miliardy korun, což je z meziročního srovnání o 4 % méně. Za celý rok se však očekává nárůst těchto výdajů na 110 miliard korun oproti loňským 98,1 miliardy. Průměrná splatnost státních dluhopisů potom činí 6,2 roku, což se blíží cílové hodnotě 6,5 roku. Největší podíl těchto cenných papírů drží komerční banky provozující svou činnost na území Česka. S tím, že přibližně čtvrtinu českých státních dluhopisů pak vlastní zahraniční investoři. Státní dluh v podstatě vzniká především kvůli opakovaným rozpočtovým deficitům a je financován prostřednictvím dluhopisů, pokladničních poukázek, přímých úvěrů nebo půjček - jako například od Evropské investiční banky.
