B.I.G. news - 14. února

Minulý týden v pátek jsme se od ČSÚ dozvěděli hodnotu inflace za leden, která po pár měsících mírné stagnace opět povyskočila, a to na hodnotu 17,5 %. Za výrazným nárůstem spotřebitelských cen můžeme hledat hlavně obávané, ale zároveň předpovídané přecenění cen obchodníků v rámci spotřebního koše a vyjmutí tzv. úsporného tarifu z výpočtu míry inflace. Úsporný tarif, nebo-li mimořádnou vládní dotaci státu, tak do svých reportů ohledně hodnoty inflace ČSÚ započítával ve všech měsících čtvrtého kvartálu minulého roku a snižoval tak poměrně citelně ceny spotřebitelského koše. V lednu jsme největší nárůst u základních potravin spotřebního koše zaznamenali u vajec, která meziročně zdražila o dramatických 85 %, to ale i z důvodu mohutného vybíjení chovů slepic kvůli ptačí chřipce z přelomu a začátku tohoto roku. Výrazné navýšení cen jsme zaznamenali také u cukru, a to o 84,4 %, a u mouky a z ní vyráběných produktů, a to o 44,2 %. Mimo potraviny nepřekvapivě zdražily i energie, zejména elektřina a plyn. Cena u první zmíněné energetické komodity se zvýšila o více než o třetinu a u druhé komodity se cena zvýšila dokonce o 87 %. Velmi výrazně zdražilo stočné, a to jak meziročně, tak i meziměsíčně, a to na 30,3 % (v prosinci bylo na 6,4 %) a teplo a teplá voda na 44,7 % (v prosinci na 28,8 %). Byť cena elektřiny v lednu zdražila o více než třetinu, tak i tak se její cena nacházela pod vládním stropem, tj. na v lednu průměrné ceně 3230 Kč/MWh. Vládní strop pro cenu elektřiny je až do konce letošního roku stanoven na hodnotě 6000 Kč/MWh. 

ČSÚ minulý týden také zveřejnil i data ohledně hodnoty inflace bez započítání státem zavedeného úsporného tarifu a odpuštění poplatků za podporované energetické zdroje. Data ukázala, že kdyby byly tyto dva faktory do inflace nezapočítány, tak by inflace v prosinci meziročně vzrostla za poslední období k obávané úrovni dvaceti procent, a to na hodnotu 19,8 %.

Co se týče poptávkové inflace, tak ta za více než rok (konkrétně již pátý kvartál v řadě) výrazně klesá a lednové údaje tedy nejsou výjimkou. Spotřeba domácností výrazně klesá i z důvodu citelného poklesu reálných mezd. Efekt se projevuje i tím, že čím dál více lidí se v rámci nákupů zaměřuje sic na obdobnou kvalitu potravin jako před začátkem svižného zvyšování cen potravin, ale v poměrně sníženém množství. Za poslední měsíce tak u nás jsou čím dál více oblíbené pověstné slevové akce převážně u základních potravin spotřebního koše. Spotřebu domácností také snižuje výrazný nárůst cen energií, které jsou v rámci rodinných rozpočtů stále velmi citelnou a nezanedbatelnou složkou a také za posledních několik měsíců zvýšené náklady na bydlení, které se v dohledných pár měsících na svých hodnotách nejspíš příliš měnit nebudou. Pozitivní zprávou tak zůstává alespoň to, že zveřejněná hodnota inflace za leden by měla být svém na vrcholu a v dohledných měsících by již měla klesat. A v nejbližších reportech, tj. únorová či březnová hodnota inflace, by tak dle prognóz měl započít klesající trend cen zboží a služeb a již v průběhu druhé poloviny tohoto roku by míra inflace měla postupně vyklesat až pod deset procent.

Personální obměna v ČNB

V pondělí 13. února proběhla očekávaná personální obměna části rady ČNB, jelikož holubičímu členovi rady O. Dědkovi a jestřábímu členovi M. Morovi skončil po šesti letech mandát. Nahradili je tak J. Procházka a J. Kubíček. Druhým viceguvernérem se od pondělka, vedle stávající viceguvernérky E. Zamrazilové a po M. Morovi stal J. Frait. Na dalším zasedání rady, které proběhne již ke konci března, je tedy velmi pravděpodobné, že noví dva členové rady budou spíše holubičího tónu, poněvadž byli dosazeni ještě stávajícím prezidentem republiky, který nepatřil mezi podporovatele zvyšování úrokových sazeb. Viz jím již minulý rok dosazená trojice radních, kteří jsou od nástupu do funkce spíše holubičího tónu. Proto pokud by se tedy skokově nezvýšila poptávková inflace, či by se naopak překvapivě velmi výrazně nesnížila únorová hodnota inflace, což se ani u jedné z tezí nepředpokládá, tak se dá předběžně očekávat, že březnové hlasování rady dopadne v pravděpodobném poměru 6:1 pro zachování základní úrokové sazby na stávající úrovni 7 %.    

Hodnota 3M PRIBORu po několika týdnech, kdy se držela na úrovni 7,21 %, poklesla k pátku 10. února na hodnotu 7,20 %.

Jak si v minulém týdnu vedly světové trhy

Na začátku minulého týdne akciové trhy uzavřely v červených číslech, a to zejména z důvodu skokového navýšení výnosů amerických státních dluhopisů a také kvůli obavám z opětovné jestřábí politiky Fedu, tedy možného zvýšení úrokových sazeb, vycházející z reportu ohledně pracovních míst v USA, které se po nedávném zveřejnění ukázaly jako napjaté. Index Dow Jones tak klesl o 0,10 %, Nasdaq o 1 % a S&P 500 o 0,62 %. Výnos u desetiletých amerických dluhopisů stoupl nad 3,6 % a dosáhl tak tím pádem více než měsíčního maxima. Vzhledem k tomu, že se očekává, že trh práce zůstane napjatý delší dobu, než se očekávalo, je tedy opravdu velmi pravděpodobné, že Fed na svém dalším zasedání FOMC bude muset být nejspíš opět nucen zůstávat stále agresivnější. Tato skutečnost tak může tlačit výnosy amerických státních dluhopisů ještě na vyšší hodnoty. 

Po úterní velmi volatilní seanci zakončily americké indexy obchodování na newyorském parketu oproti pondělku v plusu. A to paradoxně navzdory proslovu předsedy Fedu J. Powella, který skutečně hovořil o dalším možném zvýšení úrokových sazeb v pokračujícím boji proti stále poměrně vysoké inflaci. „Jak jsme již řekli na únorovém zasedání, tak si myslíme, že budeme muset provést další zvýšení sazeb. Také se domníváme, že budeme muset po určitou dobu držet měnovou politiku v restriktivním pásmu, tj. držet úrokové sazby stále poměrně vysoko,“pronesl v úterý předseda Fedu J. Powell v ekonomickém klubu ve Washingtonu a poukázal tak na potřebu pokračujícího zvyšování úrokových sazeb. 

Ve středu rozšířené indexy obchodní seanci zakončily v červených číslech. Index Dow Jones tak ve středu uzavřel v poklesu, jelikož propad společnosti Alphabet (Google) oslabil technologický sektor, a to z důvodu, že Google uspořádal akci propagující spuštění svého nového chatbota s umělou inteligencí - Bard, která se ale Googlu nikterak nevydařila. Chatbot s umělou inteligencí totiž k velkému překvapení uživatelů a investorů údajně poskytl nepřesné odpovědi v online reklamě těsně před pořádanou akcí. Google tak ve své následné reakci na tuto závadu uvedl, že použije externí zpětnou vazbu a vlastní hlubší testování, aby již následně zajistil, že odpovědi chatbotu Bard budou splňovat očekávanou vysokou míru kvality. Dow Jones Industrial Average tak tedy ve středu klesl o 0,61 %, Nasdaq klesl o 1,7 % a S&P 500 klesl o 1,1 %. 

Ve čtvrtek indexy uzavřely opět v červených číslech hlavně kvůli pokračujícímu poklesu akcií Alphabetu a také kvůli výnosové křivce mezi dvouletými a desetiletými státními dluhopisy, která se obrátila o 85 bazických bodů, což je v USA největší rozdíl od počátku 80. let. Tato událost tak vyvolala nové obavy z ekonomických problémů, protože inverze mají tendenci předcházet recesi. Většímu poklesu akcií a indexů a s ním spojených obav z eventuální recese v USA ale nakonec zabránil silný trh práce. S&P 500 tak ve čtvrtek klesl o 0,18 %, Dow Jones klesl o 0,23 %, Nasdaq klesl o 0,15 %. 

V pátek index Dow Jones zakončil seanci o 169,52 bodů neboli o 0,5 % výše než předchozí den, a to na 33 869,4 bodu. S&P 500 si v pátek připsal 8,98 bodů neboli o 0,22 % na 4 090,48 bodu a Nasdaq Composite klesl o 71,46 bodů. Za celý obchodní týden tak index Nasdaq vykázal svůj první letošní týdenní pokles, a to o 2,41 %. S&P 500 zakončil obchodní týden o 1,11 % níže a Dow Jones za celý týden ztratil 0,17 %.

Analýzu minulého týdnu zakončíme, jak již bývá zvykem, zlatem a bitcoinem. Zlato se minulý týden obchodovalo v pásmu 1864 až 1901 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 21 535 až 23 320 dolarů za BTC.