Dneškem vyhlášená hodnota červnové inflace je po dlouhé době jednociferná, ale česká ekonomika stále nemá vyhráno, protože na podzim nás s největší pravděpodobností čeká její růst. Kdy můžeme očekávat snížení základních úrokových sazeb a co snížilo zmiňovanou inflace pod 10 %, se dozvíte na následujících řádcích našeho investičního analytika Petra Špirita.
Bankovní rada ČNB na svém dalším zasedání, které proběhne již 3. srpna, nejspíš znovu ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Zvýšení úrokové sazby v této etapě v boji proti inflaci se již nejspíš neuskuteční a překvapivý těsný poměr bankovních radních 3:4 pro zvýšení úrokové sazby na květnovém měnově-politickém zasedání se již s velkou pravděpodobností opakovat nebude. Dle vyjádření guvernéra A. Michla by se ale inflace mohla ukázat jako více perzistentní (trvalá), než si teď myslíme, a pokud by k tomu ještě ožila poptávka, tak pak by v takovém případě rada ČNB navrhla zvýšení sazeb. Jelikož ale spotřeba obyvatelstva delší dobu, a to již několikátý měsíc po sobě klesá, tak se bankovní rada pro zvýšení úrokových sazeb s velkou pravděpodobností nechystá. Dle dalšího vyjádření guvernéra A. Michla by se inflace měla do pár měsíců nacházet pod desetiprocentní hranicí, proto zatím není větší důvod, proč sazby zvyšovat. To ale také i z důvodu, že když není rozpočtová politika v době krocení vysoké inflace dostatečně restriktivní, pak rychlé zvedání sazeb může paradoxně vést ke zvýšení inflace. Bez snížení zadlužování totiž vládě raketově rostou náklady na dluh, a tak to řeší půjčkami, což může znamenat další roztočené peníze v ekonomice. Subjekty tak začnou očekávat, že to tak půjde dál a dál a z toho všeho pak plyne vyšší inflace. Autorem této zajímavé myšlenky je světový ekonom ze Stanfordské univerzity a vědecká špička v oblasti makroekonomie a finanční ekonomie prof. John H. Cochrane, jehož anabázi k inflačnímu cíli právě A. Michl nedávno zmínil. Poukázal na ni jako na velmi zajímavou a přínosnou myšlenku, jakým způsobem co možná nejrychleji, ale zároveň pokud možno i co nejšetrněji k chodu naší ekonomiky inflaci porazit.
Naopak brzké snížení úrokových sazeb se na dohledných zasedáních bankovní rady, minimálně nejspíš na blížících se dvou zasedáních 3. 8. a 27. 9. také nejspíš neuskuteční. Zde je jasným argumentem zase ta myšlenka, že ač inflace již několik měsíců v řadě postupně klesá, tak ale stále nemáme vyhráno. Navíc říjnová hodnota inflace nás nejspíš ještě překvapí, jelikož s velkou pravděpodobností nejspíš povyskočí. Proto je dobré o tento momentu hovořit už dnes.
Bude to tak nejspíš ale z důvodu, že z meziročního srovnání byla říjnová inflace z minulého roku „odlehčena“ o započítání úsporného tarifu, který je ale zrušen a říjnová inflace tak nejspíš z klesajícího trendu spotřebitelských cen mírně vystřelí vzhůru. Citelnější snížení se dá naopak očekávat na přelomu roku, potažmo v lednu příštího roku. Bude ale velmi záležet zejména na evropských zásobách plynu a také na tom, jaké budou v nadcházející zimě teploty. Minulá zima byla v Evropě jedna z nejmírnějších za poslední léta, proto je dobré počítat se spíše mírně horšími variantami. Přes zimu tak hojně poptávané energetické komodity mohou eventuálně zapůsobit po kratší dobu mírně proinflačně. Na měnově-politickém zasedání ze závěru roku 21. 12., či v lednu příštího roku by už ale s největší pravděpodobností měla bankovní rada začít úrokové sazby postupně snižovat.
Dnes vyhlášená hodnota červnové inflace je po dlouhých 17 měsících opět jednociferná. Na snížení červnové inflace se nejspíš podílí nižší cena pohonných hmot, energií, a to jak elektřiny, tak i plynu. Podílela se na ní také i stále poměrně silná CZK, která výrazně zlevňuje dovážené zboží a komodity, zejména pak velmi výrazně pohonné hmoty, což se na cenách pohonných hmot také projevilo. Za nižší inflací můžeme také najít i v červnu opět velmi nízké maloobchodní tržby, které klesají již třináctý měsíc v řadě. Spotřeba se odrazila i ve stále slabých maloobchodních tržbách, které se za květen z meziročního pohledu snížily reálně na 6,1 %. Naopak výraznějším proinflačním faktorem tak nejspíš nepřekvapivě budou i nadále ceny potravin.
Důležitou a zároveň aktuální zprávou jsou zveřejněná data ohledně hospodaření ČNB. Ta dle předběžných údajů v červnu hospodařila s necelými 130 miliardami euro, což bylo meziměsíčně s květnovou bilancí o 2,7 miliardy euro více. Meziročně ale letošní červnové rezervy v porovnání s loňským červnem klesly, a to o 18,9 miliardy euro. Státní rezervy pod patronátem ČNB tak ke konci června byly v naší měně na hodnotě 3,08 bilionu korun. Tato červnová bilance je tak z meziročního pohledu nižší přibližně o 599,6 miliardy CZK. Je to tak hlavně z důvodu, že za sebou máme nejspíš jedno z nejnáročnějších období, ovlivněné hlavně vysokou inflací a nečekanou a zároveň nedalekou válkou, kdy převážně v minulém roce ČNB musela prostřednictvím devizových intervencí velmi intenzivně bránit a posilovat českou korunu. Manko v rámci rezerv je tak z velké části způsobeno právě využíváním devizových rezerv ČNB v boji proti náhlému oslabování koruny, konkrétně pak hlavně odprodejem eurových rezerv. Z meziměsíčního pohledu se ale devizové rezervy opět doplnily a oproti v květnu se tak do rezerv ČNB naakumulovalo o 62,4 miliardy Kč více.
Válka, snížená poptávka a narušení dodavatelsko-odběratelského řetězce se s velkou pravděpodobností promítla i do investorského sentimentu zahraničních subjektů v rámci jejich investičních aktivit v ČR. Dle nedávné výroční zprávy státní agentury CzechInvest totiž za minulý rok o investice projevilo zájem 252 zahraničních investorů, tím pádem to z meziročního pohledu bylo o 224 investorů méně. V porovnání s rokem 2021 tak v roce 2022, který byl velmi postižen důsledky války, klesl i počet dojednaných investičních záměrů, a to z 53 na 24. Co se týče investičních pobídek, tak těch bylo v roce 2021 podáno 36, naopak ve srovnání s rokem minulým to bylo pouze 23 pobídek.
Aktuální hodnota 3M PRIBORu k 11. červenci byla 7,13 %, což je z meziměsíčního srovnání oproti 12. červnu mírný pokles, a to o 0,2 %.