B.I.G. news - 18. května 2026
Proč dle nedávno zveřejněného záznamu ze zasedání ponechala ČNB základní úrokovou sazbu na 3,5 %, kde zůstává už od loňského května? Bankovní rada v záznamu zároveň upozorňuje, že další vývoj měnové politiky může být méně stabilní kvůli přetrvávajícímu konfliktu na Blízkém východě. Samotné zdražení ropy ČNB prozatím nepovažuje za důvod k okamžité reakci, sleduje ale možné přelévání nákladových tlaků do širší inflace. V bankovní radě také zaznívá, že dlouhodobější nejistota může zvýšit tlak na případné zpřísnění politiky, i když se zatím se snižováním sazeb nepočítá. Bankovní sektor pak v Česku v prvním čtvrtletí vykázal zisk 21,8 miliardy korun, meziročně tedy o 8 % více. Na trhu práce v dubnu nezaměstnanost mírně klesla na 4,9 %, zůstává tak ale stále vyšší než loni a regionálně nerovnoměrná. Celkově tak česká ekonomika vykazuje mírné oživení, zároveň však zde i nadále přetrvává nejistota spojená s inflací a geopolitikou.
Bankovní rada ČNB se na posledním zasedání shodla, že základní úroková sazba zůstane beze změny na úrovni 3,5 %, kde se drží už od loňského května čili tedy už sedmé zasedání bankovní rady v řadě. Současně ale z bankovní rady zaznívá, že další vývoj může být méně stabilní, pokud se bude dál protahovat konflikt na Blízkém východě. Rada zatím vyhodnocuje, že samotné zdražení ropy – které konflikt vyvolal – není důvodem k okamžité reakci měnové politiky. V Česku se tento šok projevil hlavně v důsledku vyšších cen pohonných hmot. ČNB tak tím pádem chce spíše sledovat, jestli se nákladové tlaky následně nepřelijí i do dalších částí ekonomiky, například do cen služeb nebo potravin. V zápisu pak také zaznělo několik varování ohledně budoucího vývoje. Člen bankovní rady ČNB Jakub Seidler upozornil, že čím déle konflikt trvá, tím víc se snižuje šance, že cenový šok „ustojí“ ekonomika bez nutnosti zvýšit sazby. Viceguvernérka Eva Zamrazilová podobně uvedla, že pokud nepřijde uklidnění situace, může být zvýšení sazeb na stole. Další člen bankovní rady Jan Procházka zdůraznil, že centrální banka musí být připravená reagovat zpřísněním politiky, pokud by se kvůli sekundárním dopadům geopolitického napětí zhoršil výhled inflace. Zároveň ale dodal, že s delším konfliktem roste i riziko horší globální ekonomické situace a delšího návratu k normálu po jeho skončení. I přesto si v tuto chvíli neumí představit, že by ČNB kvůli zpomalení ekonomiky přistoupila ke snižování sazeb. Další člen bankovní rady Jan Kubíček se v debatě mírně odlišil s tím, že případné úpravy sazeb by měly vycházet spíše z domácích ekonomických faktorů, protože samotné krátkodobé cenové výkyvy způsobené konfliktem by měnová politika neměla přeceňovat. S tím, že další zasedání bankovní rady ČNB nás čeká již 18. června.
zdroj foto: https://bit.ly/3RNOKdx
Jak se v prvním kvartálu letošního roku dařilo šesti největším bankám v Česku?
Bankovnímu sektoru v Česku se vstup do roku 2026 velmi vydařil. Šest největších bank totiž dohromady vydělalo za první tři měsíce roku na 21,8 miliardy korun čistého zisku, což představuje meziroční zvýšení o 8 %. K lepším výsledkům přispělo hlavně pokračující oživení ekonomiky. Domácnosti i společnosti si více půjčují, zájem roste zejména o hypotéky, spotřebitelské úvěry a investiční produkty. Současně bankám zároveň dál přibývají vklady klientů. Nižší úrokové sazby navíc podpořily větší aktivitu na trhu. Dopady konfliktu v Íránu se ale během prvního čtvrtletí zatím výrazněji neprojevily. Nejvyšší zisk pak vykázala Česká spořitelna, které meziročně zisk vzrostl o 23,4 % na celkových téměř 7,1 miliardy korun. ČSOB zůstala přibližně na stejné úrovni jako v minulém roce se ziskem 4,4 miliardy korun. Komerční banka si naopak pohoršila o 4,2 % a její čistý zisk tak dosáhl čtyř miliard korun. Moneta Money Bank zvýšila zisk o 8 % na 1,6 miliardy korun. Italské banka UniCredit Bank potom v Česku dosáhla zisku ve výši téměř tří miliard korun, konkrétně 2,97 miliardy. Což znamená meziroční nárůst o 9,1 %. Rakouská Raiffeisenbank zaznamenala mírný pokles, a to o 0,6 % na výsledných 1,68 miliardy korun. Banky působící v Česku sice zůstávají velmi ziskové, ale tempo růstu už není tak výrazné jako v období vysokých úrokových sazeb. V dalších měsících tudíž bude pro banky a spořitelny velmi důležitý hlavně další vývoj české ekonomiky, a právě i již v prvním tématu blíže rozebírané rozhodování České národní banky ohledně úrokových sazeb.
Jaká opadla dubnová bilance ohledně (ne)zaměstnanosti v ČR?
Podíl lidí bez zaměstnání v Česku během dubna mírně klesl. Zatímco v březnu činila nezaměstnanost 5 %, o měsíc později dosáhla 4,9 %. Přesto je situace horší než před rokem — v dubnu 2025 byl podíl nezaměstnaných o 0,6 procentního bodu nižší. Podle dat Úřadu práce jde zároveň o nejvyšší dubnovou hodnotu od roku 2016 čili prakticky za posledních deset let. Nabídka pracovních pozic se současně rozšířila z 91 545 na 94 483 míst. Ve stejném období loňského roku hledalo zaměstnání 318 540 osob a společnosti nabízely na 95 798 volných pozic. Dubnové zlepšení na tuzemském trhu práce se tak dá připsat zejména jarním sezonním pracím. Společnosti v některých oborech tradičně přijímají více pracovníků například ve stavebnictví, zemědělství nebo službách. Letošní pokles nezaměstnanosti ale není tak výrazný jako právě v předchozích letech. Zatímco běžně v dubnu klesala nezaměstnanost zhruba o 0,3 procentního bodu, letos se snížila jen o 0,1 bodu. Významné rozdíly pak přetrvávají mezi jednotlivými regiony. Nejvyšší nezaměstnanost zaznamenal Ústecký kraj se 7,4 %, následovaný Moravskoslezským krajem s hodnotou 6,9 %. Nejlépe si naopak vedla Praha, kde podíl nezaměstnaných dosáhl 3,8 %. Právě v hlavním městě bylo zároveň nejvíce pracovních nabídek — zaměstnavatelé zde nabízeli na 24 117 volných míst. Další budoucí vývoj na českém trhu práce potom může ovlivnit především pokračující konflikt na Blízkém východě. Pokud by se totiž situace zhoršovala, mohla by česká ekonomika čelit pomalejšímu růstu HDP a vyšší inflaci, což by následně mohlo zpomalit i další snižování nezaměstnanosti.
