B.I.G. news - 7. listopadu

Rada ČNB ve čtvrtek 3. 11. ponechala dle očekávání základní úrokovou sazbu na stávající úrovni 7 %. Pět radních bylo pro ponechání základní úrokové sazby na 7 %, pouze dva radní, a to již dlouhodobě, byli pro zvýšení úrokových sazeb tentokrát o 75 bazických bodů. Jednalo se tak o jestřábí členy rady M. Moru a T. Holuba. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na původních 7 %, lombardní sazba zůstává na 8 % a diskontní na 6 %.

Hlavní argumenty pro ponechání sedmiprocentní úrovně dle guvernéra A. Michla jsou, že stávající základní úroková sazba dostatečně tlumí poptávkové tlaky, brzdí růst bankovních úvěrů a půjček pro domácnosti a společnosti. Relativně vysokými sazbami se tedy brzdí růst množství peněz v oběhu. Pro cenovou stabilitu jsou dle rady ČNB rovněž důležité mj. umírněné požadavky ve mzdových vyjednáváních či zodpovědná rozpočtová politika vlády.

Na dalším měnověpolitickém zasedání 21. 12. bude rada ČNB opět zohledňovat hlavně kondici HDP za třetí kvartál, růst tempa mezd, kterou rada ČNB očekává v tomto roce 6,3 %, nezaměstnanost, kterou máme v ČR stále nízkou a v neposlední řadě samotnou hodnotu inflace za říjen, kterou se od ČSÚ dozvíme nejspíš již ke konci tohoto týdne, či nejpozději na začátku týdne příštího.

Pokud by ale rada ČNB zvažovala eventuální zvýšení úrokových sazeb, tak se předpokládá, že by to mohlo být maximálně o 75 bazických bodů. Bankovní rada, vláda, ale i veřejnost, která je za poslední rok ohledně kroků v rámci monetární politiky pochopitelně velmi pozorná, se připravují na možný skok cen spotřebitelského koše za říjen opět směrem k vyšším hodnotám, než je stávající 18procentní hodnota za září. To hlavně z důvodu stále drahého bydlení a vysokých cen plynu a elektřiny, které se v růstu cen u zboží a služeb za poslední dobu projevují nejvíce. Bankovní rada dále konstatovala, že bude-li třeba, tak bude i nadále bránit kurz koruny prostřednictvím měnových intervencí.

Rada ČNB bude i nadále bojovat proti vysoké inflaci právě relativně vysokými úrokovými sazbami, které může držet poměrně dlouhou dobu na hodnotách okolo sedmi procent. Vyvstávají tak i teze, že by tento stav mohl pokračovat až do konce příštího roku. To jen ale tehdy, pokud by inflace v delší trajektorii vícekrát za sebou postupně neklesala a nenastartoval by se jakýsi evidentní sestupný trend. Jinými slovy, základní úroková sazba bude vysoko prakticky až do té doby, než se inflace bude blížit ke dvou procentnímu cíli, který ČNB predikuje již v roce 2024, aktuálně dle rady za přibližně rok a půl. Jelikož ale dle nejnovějších predikcí ČNB očekává pokles ekonomiky v příštím roce o 0,7 %, namísto ještě v letní prognóze předpokládaném růstu 1,1 %, je tedy výraznější zvyšovaní v průběhu roku velice nepravděpodobné.

Efektivní nakládání s energiemi a s tím spjaté rozumné šetření minimálně po dobu zvýšených spotřebitelských cen a z toho vyplývající snížení poptávky, je tak tedy důležitým klíčem pro spotřebitele, jak se s nejvyšším globálním nárůstem inflace převážně v Evropě a v USA co nejrychleji vypořádat, a to nejen pouze přes hlavní nástroje centrálních bank, ať už v podobě samotného zvyšování úrokových sazeb či využívání devizových intervencí. Inflace bude také nejspíš klesat i kvůli pomalu, ale jistě se blížící recesi.

Průměrnou hodnotu 3M PRIBORu dle poslední prognózy v roce 2023 ČNB předpokládá 7 %.

Aktuální hodnota 3M PRIBORu je ke čtvrtku 3. 11. stejná jako v předchozím týdnu, a to 7,31 %.

Světové trhy – Nasdaq zaznamenal nejvyšší pokles od letošního ledna

Minulý týden na světových trzích rezonovaly dva velmi důležité fundamenty. Jednalo se o zasedání FOMC (Fed) a o páteční report o nezaměstnanosti, tzv. NFP report. Na začátku minulého týdne v pondělí a úterý americké akcie uzavřely v červených číslech, přičemž hlavní indexy uzavřely po poměrně silném měsíci výrazných zisků po delší době ve ztrátě, protože pozornost investorů se tento týden soustředila na měnověpolitické zasedání Federálního rezervního systému, které proběhlo ve středu. Dle očekávání na závěr dvoudenního zasedání ve středu večer SEČ zvýšil Fed úrokové sazby o 75 bazických bodů. Minulý týden mj. pokračovala výsledková sezóna, na začátku obchodního týdne reportovaly své výsledky za třetí kvartál dva energetičtí giganti Chevron a Exxon Mobil. Tyto dvě společnosti pohodlně překonaly očekávání investorů ohledně zisků na rozdíl od velkých technologických firem, které minulý týden investory svými reportovanými výsledky do značné míry zklamaly. Energetické společnosti těžily z prudce rostoucích cen energií, obdobně jako energetické společnosti v Evropě.

Investoři minulý týden věnovali velkou pozornost také zmiňovaným údajům z trhu práce, a to, zda trh práce nenaznačuje známky oslabení, jelikož snížení mzdových tlaků a zmírnění poptávky by pomohlo snížit inflaci. Zpráva za říjen ukázala nárůst míry nezaměstnanosti, což naznačuje, že se na trhu práce konečně mohou začít objevovat určité známky ochabnutí, a tím tak dát Fedu prostor ke snížení zvyšování sazeb na prosincovém zasedání FOMC.

V půlce týdne reportovala své výsledky hospodaření společnost Uber Technologies, která výrazně vzrostla, a to o 11,97 %. To z důvodu zveřejnění pozitivního výhledu ohledně zisků ve čtvrtém čtvrtletí. V úterý vzrostla i farmaceutická společnost Pfizer o 3,14 % poté, co výrobce léků zvýšil celoroční odhady prodeje své vakcíny proti COVIDu-19.

Po středeční seanci zakončily americké akcie obchodování opět výrazně níže, jelikož komentář předsedy Fedu J. Powella po očekávaném zvýšení sazeb o tom, že by bylo „velmi předčasné“ uvažovat o pozastavení zvyšování sazeb, tak narušily počáteční optimismus v ranné fázi středeční seance. Zvýšení o 75 bazických bodů je tak čtvrtý nárůst v řadě o stejnou hodnotu. Základní sazba tak byla Fedem posunuta na rozmezí mezi 3,75 % a 4,00 %. Ve čtvrtek americké akcie zakončily již čtvrtou seanci v řadě v červených číslech, protože ekonomická data jen minimálně změnila očekávání, že by Fed pokračoval ve zvyšování úrokových sazeb déle, než se původně předpokládalo. Americké akcie tak v pátek po předchozích čtyřech ztrátových seancích uzavřely v minulém týdnu poprvé v ziscích.

Největší zpracovatel kávy na světě, společnost Starbucks, vyskočil o 8,48 % poté, co překonala odhady Wall Street ohledně čtvrtletních tržeb a zisku, zatímco tržby společnosti DoorDash zvýšily akcie společnosti dodávající jídlo o 8,32 %.

Za minulý týden tak tedy Dow Jones klesl o 1,39 % a přerušil čtyřtýdenní vítěznou sérii, S&P 500 klesl o 3,34 % a Nasdaq klesl o 5,65 %, což je největší týdenní procentní pokles od ledna tohoto roku. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu mezi 20,110 až 21,229 BTC/USD. Zlato se ve středu propadlo na týdenní minima, a to na úroveň 1625 dolarů za unci. Za celý týden se tak obchodovalo v pásmu 1625 až 1685 dolarů za unci.

Velmi důležitá a mimořádná událost v tomto týdnu jsou bezesporu volby v USA do Kongresu, které proběhnou již v úterý 8. 11.