Rozcestník fondů aneb Nástroj kolektivního investování

Investor může investovat do dluhopisů, do akcií, do nemovitostí (a dalších aktiv) tak, že si konkrétní dluhopis, akcii, nebo nemovitost vybere a přímo nakoupí. S tím se pojí dva parametry:

1. Každé aktivum má svou cenu, kterou ne každý může zaplatit.

Nemovitost - pořizovací cena dle stavu a lokality, zpravidla v řádech milionů Kč

Dluhopis - tzv. nominál, tedy hodnota dluhopisu vyjádřena v korunách, zpravidla v řádech desetitisíců

Akcie - hodnotu určuje trh na základě nabídky a poptávky. Když je akce na burze dlouho a je úspěšná, může být také relativně drahá

2. Koupí aktiva (konkrétní akcie, dluhopisu, nemovitosti) vsází investor na jednu kartu.

Tudíž chce-li klient rozložit svou investici do více dluhopisů/akcií/nemovitostí, nebo má menší rozpočet, než je jednotková cena aktiva, může zvolit fond. Fond je složen z více dluhopisů/akcií/nemovitostí a zároveň umožňuje investování i menšími částkami.

Dle konstrukce se můžeme potkat s následujícími formami:

Otevřené podílové fondy (OPF)- nejčastější forma a často nabízená v bankách. Fond má manažera a tým analytiků, kteří fond spravují, obvyklý náklad fondu v nižších jednotkách procent.

Exchange Traded funds (ETF) - pasivní fondy, sledují vybraný koš aktiv, není aktivní správa, tudíž jsou levnější (náklad do jednoho procenta), ale chybí možnost reakce na aktuální dění zásahem manažera

Fondy kvalifikovaných investorů (FKI)- zvláštní právní úprava, investice od 1 mil. Kč, jsou určeny pro kvalifikované investory (zkušenost, majetkové zázemí, odolnost vůči riziku)

Real Estate Investment Trust (REIT) - veřejně obchodované společnosti, které vlastní portfolio nemovitostí, klientům se pak vyplácí část zisku z jejich správy

Penzijní fondy (PF) - poskytují je penzijní společnosti, ty jsou regulovány zvláštním zákonem, cílem je tvořit zdroje pro důchod klienta, motivace v podobě státního příspěvku, horší likvidita (pro řádnou výplatu je třeba splnit řadu podmínek, především věkovou)

Dle aktiv, do kterých fond investuje:

1. Akciové fondy
2. Dluhopisové fondy (státní dluhopisy, firemní dluhopisy)
3. Nemovitostní fondy
4. Smíšené fondy

Dle zaměření:

1. Sektorové zaměření - technologické fondy, ESG fondy, vodohospodářství, energie atd.
2. Regionální zaměření - fondy zaměřené na určitý region (Amerika, Evropa, Rusko,  Japonsko, rozvinutý svět, rozvíjející se svět…)

Závěrem

Fondů je celá řada. Principiálně se dá říct, že fond je vhodným nástrojem pro začínajícího investora, který investiční rozhodování deleguje na manažera fondu. Také automaticky rozkládá riziko mezi více akcií/dluhopisů/nemovitostí, než kdyby si vybral konkrétní akci/dluhopis/nemovitost. Fondy umožňují investici i po menších částkách, či pravidelně. Zkušenější investor si zas může z množství fondů složit své vlastní investiční portfolio dle preferencí. Základním investičním principem je diverzifikace (rozložení rizika), to přesně fondy nabízí. Pokročilé diverzifikace lze pak dosáhnout skladbou fondů. Fondové řešení pak může být zas jen jednou ze složek celkového investičního portfolia, společně např. s pár konkrétními akciemi, pár dluhopisy, nemovitostí, zlatem, kryptem a dalšími. Tento článek slouží jako rozcestník a vysvětlení často používaných pojmů a zkratek. K sestavení investičního portfolia se doporučuji  poradit s odborníkem.