B.I.G. news - 4. května

Pražská burza zakončila minulý týden v červených číslech na hodnotě 1378,1 bodu. Propad na pražském parketu o 2,7 % z minulého týdne navázal na předchozí týden, kdy pražská burza také zakončila obchodních týden v mírných mínusových hodnotách, a to o 0,1 %. Nastalo tak po téměř měsíci, kdy se naopak pražskému indexu PX nebývale dařilo. Pražskou burzu minulý týden do červených čísel stáhly především akcie bank, a to hlavně zejména z důvodu reportovaných slabších výsledků hospodaření za první kvartál právě některých bankovních titulů, které jsou na PX veřejně obchodovány. Jedná se především o Erste bank, Moneta Money bank či Komerční banku. Komerční banka minulý obchodní týden, kdy byla se zveřejněna právě data o hospodaření jednotlivých bankovních domů, skončila ve ztrátě o 9,23 % na 688,5 korunách za akcii. Akcie Moneta Money bank pak minulý týden klesly o 7,12 % na konečných 78,3 korun za akcii. Nejvýraznější nárůst minulý týden pak zaznamenala společnost Pilulka, kterou na konci obchodního týdne investoři a obchodníci ocenili na konečných 499 korun a během týdne tak svými nákupy vytáhly lékárenský obchod o výrazných 16,59 %. Investoři tak svými prodeji bankovních akcií obchodovaných na pražském parketu reagovali na zmiňovaná zveřejněná čísla o hospodaření bankovních institucí, kterým dle reportovaných čísel výrazně klesly zisky. Za výraznými propady zisků bankovních institucí pak můžeme hledat hlavně vyšší provozní náklady versus nižší provozní zisky.

Česká koruna za poslední týden po mírné korekci z předchozího týdne opět mírně posiluje. Naše měna je tak vůči koši měn stále poměrně silná. Českou korunu mohl v růstu podpořit i ten fakt, že se zvýšila pravděpodobnost možného navýšení úrokových sazeb. Tato teze, o které se za poslední týdny často diskutovalo, tak mohla být ještě posílena jak zprávou od ČSÚ ze začátku týdne ohledně již lepší kondici české ekonomiky za první kvartál tohoto roku, tak také menší nezaměstnaností, která postupně klesá, a to již od letošního ledna. Samotné středeční zasedání bankovní rady nakonec dopadlo opravdu velmi těsně, jelikož se po velmi dlouhé době hlasovalo tak, že tři radní byli pro navýšení úrokových sazeb o 25 baz. bodů a „pouze“ čtyři radní byli pro zachování sedmiprocentní úrovně. 

Pokud by tedy rada ČNB držela úrokové sazby na stále relativně vysokých úrovních, tj. minimálně na sedmi procentech po dobu valné většiny měsíců v tomto roce, může se pak tento efekt projevit v dalším posilování koruny i v následujících měsících, či by tento fakt mohl korunu držet na obdobných úrovních, jako je tomu za poslední týdny. Naše měna by tak mohla krátkodobém až střednědobém horizontu stále mírně sílit, a to až ke hranici 23 korun za euro či i mírně pod tuto úroveň.

V horizontu jednoho roku se již dá přibližně odhadnout, že díky stále se snižující inflaci by mohla v průběhu druhé poloviny roku či na sklonku roku rada ČNB (u většiny radních záleží na několika velmi podstatných faktorech, jako je růst mezd, samotná hodnota inflace, míra nezaměstnanosti, vývoj HDP) začít úrokové sazby postupně snižovat. Tím pádem by následně mohla začít oslabovat i naše měna, a to až i ke dvěma procentům zpět k úrovni 24 korun za euro. Záležet bude také, jak vysoko budou v horizontu jednoho roku nastaveny úrokové sazby zejména v eurozóně, USA či v Británii. Jinými slovy, jak tedy bude vypadat tzv. úrokový diferenciál, jelikož sazby ČNB jsou aktuálně nastaveny na sedmi procentech a jsou tak na vyšších hodnotách, než na jaké hodnoty je zvýšila ECB, BoE či Fed.

Výhody a nevýhody silné koruny

Aktuální síla koruny nám tak zlevňuje nejen dovážené zboží z USA a ze všech okolních států platících eurem, ale také nám výrazně zlevňuje zahraniční zájezdy. Rodinám s dětmi až i o několik tisíc korun. Poslední dobu se zvyšuje i dovoz automobilů hlavně z Německa, Francie či Itálie a v neposlední řadě se nám v ČR citelně zlevňují pohonné hmoty. Již dlouhodoběji silná koruna naopak hatí prodeje českým exportérům.