B.I.G. news - 29. května 2026

Evropská komise (EK) upravila aktuální očekávání ohledně letošního hospodářského růstu v EU i v České republice směrem dolů. Důvodem jsou hlavně dopady konfliktu na Blízkém východě, které vedly ke zdražení energií, vyšší inflaci a větší nejistotě na trzích. České HDP má v tomto roce dle nové prognózy stoupnout o 1,8 %, zatímco v listopadu EK počítala s růstem 1,9 %. Na rok 2027 očekává zrychlení na 2,4 %. S tím, že v roce 2025 česká ekonomika vzrostla o 2,6 %. Růst celé ekonomiky EU má v letošním roce zpomalit na 1,1 %. Oproti podzimnímu odhadu jde o snížení o 0,3 procentního bodu. Evropská komise zároveň upozornila, že pokud se konflikt s Íránem prodlouží, mohou ceny energií dál výrazně růst až do konce tohoto roku. V takovém scénáři by se hospodářské oživení v roce 2027 výrazně zpomalilo. Míra inflace v EU pak má v letošním roce dosáhnout 3,1 %, což je o jeden procentní bod více, než se dříve očekávalo. S tím ale, že v roce 2027 by ale měla poklesnout na 2,4 %. Podle EK zůstává evropská, respektive konkrétně unijní ekonomika velmi citlivá na energetické šoky, jelikož Evropská unie jakožto největší a tzv. nejčistější importér ropy na světě je stále velmi silně závislá na dovozu energií, zejména pak ropy a plynu, a to právě z oblastí boji zasaženého Blízkého východu. Jinými slovy, na takřka půl miliardový trh se v EU produkuje poměrově k velice silné evropské spotřebě včetně obrovského průmyslového sektoru prakticky mizivé procento ropy. Pro představu po odchodu Velké Británie z EU jsou momentálně největšími těžařskými zeměmi ropy v EU Itálie, Dánsko a Německo, které ale ani dohromady nepokryjí produkci ropy, kterou disponuje právě zmíněný ropný gigant Velká Británie. Do Evropské unie se tak musí téměř všechna ropa dovážet a následně i ne vždy levně zpracovávat. Proto zde situace může být z výše popsaného důvodu i o to více složitější, než jak tomu je na některých dalších trzích světa. Pokud bychom se přesunuli opět k datům o inflaci, tak v Česku by měla inflace vzrůst z loňských 2,3 % na 2,7 % v letošním roce a na 2,8 % v roce 2027. Výrazná spotřeba domácností ale dál podporuje ekonomický růst díky vyšším reálným mzdám a nižší míře úspor. Nezaměstnanost má postupně stoupnout z 2,8 % v roce 2025 na 3,2 % v roce 2027, přesto i nadále zůstane mezi nejnižšími ve srovnání se všemi zeměmi EU. Negativně na českou ekonomiku tedy působí zejména zmíněné drahé energie, americká cla i nejistota v mezinárodním obchodě. Naopak investice mají podpořit evropské fondy, růst průmyslové poptávky a oživení rezidenční výstavby. Rovněž i ČNB pro letošní rok zhoršila svůj odhad růstu českého HDP, a to z 2,9 % na 2,5 %. Ministerstvo financí očekává růst 2,1 %. Pokud by se však konflikt s Íránem prodloužil, mohl by český HDP v příštím roce 2027 dle některých předběžných odhadů vzrůst pouze do 1,5 % a hodnota inflace by naopak mohla přesáhnout dokonce 4 %, a to místo aktuálně předpokládaných 2,7 %.

Jak dopadla data ohledně dubnové inflace v EU a eurozóně?
Dubnový růst spotřebitelských cen v Evropské unii pak v dubnu opět nabral tempo. Inflace v EU se totiž zvýšila z březnových 2,8 % na 3,2 %, zatímco v zemích eurozóny vzrostla z 2,6 % na 3 %. Největší vliv na zdražování spotřebitelských cen měly především ceny služeb, ale také i ceny potravin, alkoholu a tabáku. Česká republika zaznamenala meziroční inflaci 2,1 %, v březnu přitom činila 1,5 %. I přes to se Česko zařadilo mezi státy s nejnižším růstem cen v celé EU. Nižší inflaci mělo pouze Švédsko s mírou inflace na úrovni 0,5 % a Dánsko na úrovni 1,2 %. Na opačné straně žebříčku skončilo Rumunsko, kde ceny vzrostly o 9,5 %. Následovalo Bulharsko se 6 % a Chorvatsko s 5,4 %. Oproti březnu zdražily ceny v celé EU o 0,9 %, v eurozóně dokonce o 1 %. Nejvýraznější meziměsíční růst zaznamenala Malta (+3,4 %), Kypr (+2,2 %) a Lucembursko (+2 %). Jedinou zemí s poklesem cen bylo Švédsko, kde inflace meziměsíčně klesla o 0,7 %. V Česku pak cenové hladiny oproti březnu stouply o 0,5 %.

A jak se v květnu vyvíjela důvěra v tuzemské hospodářství?
V květnu se nálada v rámci českého hospodářství zhoršila. Souhrnný ukazatel důvěry klesl oproti dubnu o 1,6 bodu na 99,7 bodu. Horší hodnocení přišlo jak od společností, tak od domácností. Podnikatelský indikátor se snížil na 99 bodů, u spotřebitelů na 103,4 bodu. Největší propad zaznamenal průmysl, kde důvěra oslabila o 2,6 bodu na 94,5 bodu. Obchod se snížil o 2,2 bodu na 92,8 a služby o 0,5 bodu na 102,4. Jediným sektorem, který si polepšil, bylo stavebnictví s růstem o 2,4 bodu na celkových 117,9 bodu. Podle ČSÚ firmy více pochybují o budoucím tempu výroby a obchodníci hůře hodnotí aktuální ekonomickou situaci. Spotřebitelé totiž častěji uvádějí obavy z dalšího vývoje ekonomiky a méně věří ve zlepšení vlastních financí během příštího roku. Přibylo rovněž i lidí, kteří si neplánují či dokonce nechtějí v následujících 12 měsících pořizovat větší nákupy. Zhoršená nálada nejen v Česku ale i v ostatních státech Evropy je tím pádem spojená zejména s pokračujícím konfliktem na Blízkém východě a zároveň i s očekáváním dalšího možného růstu cen energií a pohonných hmot. Nákladový tlak potom dopadá výrazně silněji na společnosti než na domácnosti, a to pak především na energeticky náročný průmysl. Ani přesto se ale prozatím předběžně nepředpokládá výraznější propad tuzemského hospodářství a nadále se tak počítá s letošním růstem české ekonomiky okolo 2 %.