B.I.G. news - 27. března

Minulý týden se v rámci měnově-politické a finanční sféry po náhlé bankovní krizi řešilo převážně v tomto týdnu velmi očekávané zasedání rady ČNB, které proběhne tuto středu. V odpoledních hodinách se již tradičně dozvíme, jak rada ČNB hlasovala ohledně úrokových sazeb (článek vznikl ještě před plánovaným zasedáním- pozn. red.) Minulý týden tak svou účast na středečním měnově-politickém zasedání potvrdilo všech sedm členů bankovní rady. Dle vyjádření většiny radních to ale opět vypadá na ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech. Ke snížení sazeb by tak eventuálně mohlo dojít až na dalších zasedáních, a to v půlce roku, kdy zasedání bankovní rady proběhne 26. 6. či až na začátku druhé poloviny roku, kdy zasedání rady proběhne 3. 8. Viceguvernérka Eva Zamrazilová minulý týden zmínila, že by před jakoukoli debatou o snížení sazeb ráda viděla inflaci pod 10 % a také, že by přezkoumala data růstu mezd a spotřeby domácností za druhé čtvrtletí. Snížení hodnoty inflace na jednocifernou hodnotu by mohlo nastat už v průběhu druhé poloviny roku, a to v případě, že bychom tedy měli obdobné ekonomické okolnosti, jako jsou za poslední období. Tj. hlavně stále poměrně nízkou spotřebu domácností, stabilní a mírně silnější korunu a relativně nižší cenu energií oproti minulému roku, alespoň jako je tomu v posledních měsících či týdnech. Většina vyjmenovaných tezí se ale spíše předpokládá. Záležet bude také na cenách potravin, u kterých by se nižší poptávka spotřebitelů a také již několik měsíců v řadě levnější vstupní náklady měly dříve či později v tomto roce podobně jako u zboží a služeb projevit. Vstupní náklady především v podobě zmíněných energetických komodit se doposud do velmi vyšponovaných cen potravin výrazně propisovaly. Pokud se týká personálních záležitostí v rámci ČNB, tak na druhém měnově-politickém hlasování bankovní rady v tomto roce si tento týden odbudou premiéru dva noví členové rady, a to Jan Procházka a Jan Kubíček, kteří tak budou na středečním měnově-politickém zasedání hlasovat o úrokových sazbách úplně poprvé. Dle předběžných odhadů se dá předpokládat, že rada ČNB bude nejspíš hlasovat v poměru 6:1 pro ponechání základní úrokové sazby na stávající úrovni. Tomáš Holub bude nejspíš jediný radní, který bude hlasovat opět pro zvýšení úrokových sazeb. Minulý týden také byla od ČSÚ zveřejněna velmi důležitá data ohledně stavu naší ekonomiky a dynamiky růstu HDP v minulém roce. ČSÚ minulý týden také zveřejnil velmi důležitá data ohledně spotřeby domácností, která měla právě na mírnější dynamiku růstu HDP velký vliv.

Česká koruna výrazně oslabila nad hranici 24 korun za euro po událostech z předchozích týdnů, kdy se na světových trzích projevila nebývalá nejistota ohledně zdraví bankovního sektoru napříč euroatlantickou zónou a kdy během několika dní zkrachovalo hned několik středně velkých bank v USA a také následně druhá největší banka ve Švýcarsku Credit Suisse (viz článek z minulého týdne). Nad hranicí 24 korun za euro naše měna setrvala i na začátku minulého týdne, kdy již doznívalo napětí z bankovní krize. Ke konci minulého týdne tak koruna ale opět výrazně posílila, a to konkrétně až na úroveň 23,67 korun za euro. V rámci predikce ČNB se v měsíčním horizontu v průměru počítá s kurzem okolo 23,81 korun za euro. V ročním výhledu pak ale výhled ČNB i nadále očekává oslabení kurzu koruny nad hladinu 24 korun za euro, a to konkrétně na 24,15 korun za euro, což je o 18 haléřů silnější úroveň, než jaká se predikovala ještě v polovině února. Dle některých tezí by koruna pohybující se pod hladinou 23,50 korun za euro mohla být až příliš silná a nepodporovala by v dohledných měsících stagnující export. Navíc by také neodpovídala ekonomickému vývoji a očekávané měnové politice v ČR a eurozóně.

Co se týče zmíněného hrubého domácí produktu (HDP), tak ten dle reportu od ČSÚ z minulého týdne v loňském roce vzrostl o 2,4 %. Reálně tedy mírně překonal úroveň z předkrizového roku 2019. K ekonomickému růstu přispěly zejména kapitálové výdaje a zahraniční poptávka. Domácí spotřeba naopak klesla, a to hlavně z důvodu, že domácnosti zasažené reálným propadem příjmů omezovaly své výdaje. Ve čtvrtém kvartálu tak tedy HDP meziročně vzrostl o 0,2 %, ale mezičtvrtletně byl nižší o 0,4 %. Spotřebitelské ceny se v roce 2022 zvýšily o 15,1 %, k jejich celkovému nárůstu v loňském roce nejvíce přispívalo bydlení a energie, potraviny a nealkoholické nápoje a doprava. Ve čtvrtém kvartálu tak byly spotřebitelské ceny meziročně vyšší o 15,7 %, ale mezičtvrtletně stagnovaly. V závěru roku totiž zrychloval růst cen potravin, který si tempo růstu udržel až do současného prvního kvartálu tohoto roku. Vlivem úsporného tarifu a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie rostly mírněji, naopak rostly náklady na bydlení, energie a dopravu.

Hodnota 3M PRIBORu byla k pátku 24.3. z minulého týdne na stejné hodnotě jako v pátek 17.3., a to na úrovni 7,19 %.

Situace na světových trzích v minulém týdnu

Na začátku minulého týdne americké akcie rostly, a to především z důvodu, že uskutečněná dohoda o záchraně Credit Suisse a snaha hlavních centrálních bank ohledně posílení důvěry ve finanční systém zlepšila investorský sentiment. Největší švýcarská banka UBS totiž ještě v neděli předchozího týdne v rekordním čase odsouhlasila nákup konkurenční banky Credit Suisse za 3,23 miliardy dolarů, který byl navržen a následně i posvěcen švýcarskými úřady, aby se pokud možno co nejrychleji a nejbezpečněji zabránilo dalším možným problémům vyvolaných právě bankovní krizí. Americký index S&P Banking vzrostl o 0,6 %. Ještě na začátku minulého týdne účastníci trhu předpokládali, že Fed na svém středečním měnově-politickém zasedání nejspíš nezvedne úrokové sazby.

V úterý newyorský parket uzavřel opět v zelených číslech, jelikož se zmírnily obavy investorů ze slabé likvidity v bankovním sektoru. Investoři a obchodníci se tak začali více soustředit na nadcházející zasedání FOMC, na kterém by Fed ve středu dle předběžných odhadů měl po svém dvoudenním měnově-politickém zasedání zvýšit úrokové sazby o 25 bazických bodů. Všechny tři hlavní americké akciové indexy zakončily úterní seanci v ziscích. Dow Jones tak vzrostl o 316,02 bodu (nebo-li 0,98 %) na 32 560,6 bodů, S&P 500 si připsal 51,3 bodu (nebo-li 1,30 %) na 4 002,87 bodů a Nasdaq Composite přidal 184,57 bodu (nebo-li 1,58 %). Společnost Tesla v úterý vyrostla o výrazných 7,8 % poté, co gigant naznačil, že měl velmi dobré výsledky v rámci prodejů elektromobilů v Číně za první čtvrtletí.

Rozšířené indexy a akciové tituly ve středu prudce klesly, a to z důvodu, že Fed zvýšil dle očekávání úrokové sazby o 25 bazických bodů, přičemž Fed naznačil, že je ve hře možné pozastavení budoucího růstu úrokových sazeb s ohledem na nedávné turbulence ve finančním sektoru. Po uzavření středeční seance tak Dow Jones klesl o 530,5 bodu (nebo-li o 1,6 %) na 32 030,1 bodů, S&P 500 klesl o 65,9 bodu (nebo-li o 1,7 %) na 3 937 bodů a Nasdaq ztratil 190,2 bodu (neboli 1,6 %). Na amerických dluhopisových trzích byly ve středu 10leté sazby na 3,451 %.

Newyorský parket po čtvrtečním obchodování uzavřel v ziscích, jelikož účastníky trhu uklidnilo ujištění americké ministryně financí Janet Yellenové, že budou přijata opatření k tomu, aby mohly být bankovní vklady Američanů v bezpečí. Pokles výnosů státních dluhopisů, zejména pokles výnosů dvouletých dluhopisů o 18 bazických bodů, tak pomohl hlavně růstovým technologickým akciím posunout index Nasdaq do zelených čísel. Index Dow Jones vzrostl o 75,14 bodu (nebo-li 0,23 %) na 32 105,25 bodů, S&P 500 získal 11,75 bodu (nebo-li 0,30 %) na 3 948,72 bodů a Nasdaq Composite přidal 117,44 bodu (nebo-li 1,71 %). 

V průběhu pátečního obchodování na frankfurtské burze se náhle začaly velmi svižně propadat akcie Deutsche Bank, a to až o 12 %. Akcie největší německé banky se nakonec po ukončení páteční seance propadly o téměř 11 %. Stalo se tak hlavně z důvodu rychlého navýšení nákladů na pojištění proti jejímu selhání, čemuž právě předcházel čtvrteční nárůst cen swapů úvěrového selhání. Nárůst cen tak reflektoval stále velmi nervózní situaci ohledně stability bank v euroatlantské zóně, která se pak ke konci minulého týdne projevovala zejména na evropských parketech, a to především ve Frankfurtu či v Paříži. Propad akcií Deutsche bank totiž v pátek stahoval do červených čísel i další velké evropské banky, a to zejména druhou největší banku v Německu Commerzbank či také druhou největší francouzskou banku Société Générale.

Americké akciové tituly a rozšířené indexy si po ukončení páteční seance, ale i za celý obchodní týden připsaly mírné zisky. Což byla tečka za dalším velmi bouřlivým týdnem v řadě, ve kterém se tentokrát zástupci Federálního rezervního systému snažili uklidnit obavy investorů a obchodníků z hrozící „krize likvidity“ v bankovním sektoru, a to nejen v USA. 

Minulý týden se zlato obchodovalo v pásmu 1940 až 2002 dolarů za trojskou unci. Zlato tak po delší době překonalo úroveň 2000 dolarů za trojskou unci. Bitcoin se minulý týden obchodoval v pásmu 26 736 až 28 640 dolarů za BTC.