Terminologie: Co vyjadřuje PRIBOR?
PRIBOR je pražská mezibankovní nabídková úroková sazba, za kterou si bankovní instituce na českém mezibankovním trhu poskytují úvěry. Je to také jeden z primárních markerů úvěrových trhů ve významných obchodních a finančních centrech v ČR, tedy v Praze. Pro pražské finanční centrum se tato sazba nazývá PRIBOR (Prague Interbank Offered Rate), která určuje, za jakou aktuální hodnotu peněz si jsou banky na českém mezibankovním trhu navzájem ochotny poskytnout půjčku.
Ve své podstatě PRIBOR vychází z kotací referenčních bank. Bankami je také často používán i jako referenční sazba i vůči bankovním klientům. Tj. úrokové sazby tzv. floating rate jsou zejména u firemních úvěrů na sazbu PRIBOR (měsíc/tři měsíce/rok) navázány a sjednává se výše odchylky od této sazby.
PRIBOR se využívá i tak, že se častokrát implementuje i třeba na některé hypoteční úvěry, které jsou následně poskytovány komerčními bankami nejčastěji pod názvem variabilní hypotéka s tím, že jejich úrokové sazby jsou u tohoto typu bankovní půjčky stanoveny odchylkou od 1M PRIBORu nebo 12M PRIBORu. Úroková sazba vztažená k úvěru klienta tak tedy roste nebo klesá v čase dle vývoje sazby PRIBOR.
PRIBOR tak poskytuje informace o aktuální hodnotě peněz na trhu, což je velice důležité jak pro finanční a nefinanční instituce, tak i pro stát (fiskální politiku), centrální banku (monetární politiku) a v neposlední řadě také pro občany (spotřebitele) dané země. PRIBOR je tím pádem velmi důležitým orientačním bodem pro všechny subjekty, které chtějí investovat, stejně tak jako pro všechny subjekty, které uvažují o půjčce.
Historie úrokové sazby PRIBOR
Referenční úroková sazba PRIBOR vznikla v Praze v roce 1992. Sazba byla odvozena od modelů podobných starších referenčních sazeb, jako je např.: LIBOR (London Inter Bank Offered Rate), což je londýnská referenční úroková sazba. Od vzniku sazby se stanovovala jak úroková sazba PRIBOR, tak i úroková sazba PRIBID, která se však přestala od 1. července 2015 určovat. Dodnes je ale v tradiční aktualizaci fixingu úrokových sazeb na mezibankovním trhu, vydávaného ČNB každý den dopoledne v 11:00, stále sloupek s kolonkami s jednotlivými časovými obdobími i pro sazbu PRIBID, které ale již od zmiňovaného roku 2015 nejsou nikdy vyplněny oproti každodenní aktualizaci PRIBOR.
O samotný vznik referenční sazby PRIBOR se zasloužila SBČS (Státní banka československá – pozn. red.), která se zaměřila na zpracování kotací a dat od jednotlivých referenčních bank. Postupně pak s nasbíranými kotacemi a daty začala dále pracovat a následně z nich začala stanovovat samotnou úrokovou sazbu, která tak tedy vycházela ze vzorů ostatních referenčních bank. Po rozpadu Československa se SBČS poměrově rozdělila a byla nahrazena nám dnes dobře známou Českou národní bankou. V prvopočátku se data bank zaznamenávala prostřednictvím faxu či pevné linky. V novém tisíciletí se již pro zaznamenávání dat využívá internetové spojení a samotný výpočet sazby uskutečňuje automatický kalkulační systém.
Sazba PRIBOR se stanovuje denně ve zmíněných 11:00 dopoledne SEČ. Pouze dva dny po sobě se PRIBOR nevypsal, a to při katastrofálních povodních v roce 2002, kdy byla Praha v půlce srpna prakticky v naprosté izolaci právě kvůli tisíciletým povodním, které nejen Prahu bleskově paralyzovaly. Sazba tak proto nebyla za svou třicetiletou historii stanovena pouze ve dnech 13. a 14. srpna, kdy povodně v centru Prahy a širším okolí výrazně kulminovaly, a tak narušily chod i bankovních institucí.
PRIBOR se standardně stanovuje v rámci devíti termínů (viz příklad z poslední doby níže)
Termín PRIBOR:
Aktuální bankovní instituce, které přispívají k výpočtu úrokové sazby PRIBOR
V současnosti úroková sazba PRIBOR vychází z pravidelně zasílaných dat od šesti nejvýznamnějších bank na českém trhu. Jsou to konkrétně: Česká spořitelna, Československá obchodní banka ČSOB, Expobank CZ, Komerční banka, Raiffeisenbank a UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia.
