B.I.G. news - 11. července 2026

Česká ekonomika se v červnu dočkala výrazného zmírnění cenového růstu. Spotřebitelské ceny se meziročně zvýšily pouze o 1,5 %, což představuje výrazný pokles čili o 0,6 % oproti květnové hodnotě 2,1 %. Podle Českého statistického úřadu pomohly ke zpomalení inflace zejména nižší ceny pohonných hmot, které po výrazném růstu v březnu v dalších měsících postupně klesaly. Česká republika se díky tomu zařadila mezi evropské země s nejnižším růstem cen a zároveň vykázala nižší inflaci než všechny její sousední státy. Přestože aktuální výsledek působí poměrně příznivě, tak tento vývoj nemusí vést Českou národní banku k dalšímu snižování úrokových sazeb. Důvodem je hlavně struktura současného poklesu inflace. Ke zlepšení totiž přispěly především položky, které se v čase výrazně mění a jejichž další cenový vývoj nelze dopředu přesněji odhadnout. Mezi ně patří především ceny potravin a paliv. Významný podíl na červnovém zpomalení cenového růstu mělo zlevnění pohonných hmot. Vedle levnějšího tankování se na výsledné hodnotě inflace podepsal také pokračující pokles cen potravin a nealkoholických nápojů. Zatímco v květnu tato kategorie zlevňovala meziročně o 1,9 %, v červnu byl pokles ještě výraznější a dosáhl 3,4 %. Spotřebitelé tak mohli u některých výrobků zaznamenat výrazné snížení cen – maso bylo levnější o 6 %, máslo o 35,5 % a polotučné trvanlivé mléko o 29,4 %. Podle zástupců měnové sekce České národní banky stojí za nízkou inflací hlavně dočasné faktory, které ale mohou v budoucnu změnit směr. Předběžně se očekává, že ve druhé polovině roku se růst spotřebitelských cen bude pohybovat přibližně okolo dvou procent a na konci roku by se mohl dostat mírně nad tuto hranici. Centrální banka zároveň upozorňuje na přetrvávající zvýšenou jádrovou inflaci a možné nové impulzy ze světové ekonomiky. Aktuálně citelnější pokles inflace pod dvouprocentní hranici tedy nemusí být trvalý jev, jelikož může například dojít zejména opět k rychlému obratu ve vývoji cen energií v souvislosti s dalšími možnými boji na Blízkém východě. Rizikem tudíž zůstává především vývoj na ropných trzích, kde se právě po zhoršení situace kolem příměří na Blízkém východě opět zvýšily ceny ropy. Naproti tomu zmiňované ceny potravin, které u červnové míry inflace zapůsobily jako nejvýraznější protiinflační činitel, nyní v tuzemsku zlevňují jedním z nejrychlejších temp v celé Evropské unii. V mezinárodním srovnání se potom postavení Česka v rámci červnových zveřejňovaných inflací zlepšilo. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku pouze o 1,5 % tak znamenal čtvrtou nejnižší inflaci mezi 41 sledovanými zeměmi. Ještě v květnu přitom Česká republika figurovala až na sedmém místě. Inflace byla vyšší ve všech sousedních státech – Slovensko totiž zaznamenalo růst cen o 3,4 %, Rakousko 3,2 %, Polsko 2,5 % a Německo 2,3 %.

Pražská burza je nejvýše od letošního dubna

Pražská burza zakončila uplynulý obchodní týden růstem. Index PX tak v pátek posílil o 0,75 % na 2627,76 bodu, což byla jeho nejvyšší hodnota od letošního dubna. Největší podporu pražskému indexu PX zajistily akcie ČEZ, které vzrostly o 3 % na 1300 korun. Za celý týden si titul připsal růst o 4,08 % a zaznamenal už třetí růstový týden v řadě. Dařilo se také bankovním akciím. Komerční banka vzrostla o 0,36 % na 985 korun, Moneta Money Bank o 0,31 % na 193,40 koruny, Erste Bank o 0,14 % na 2851 korun a VIG o 0,37 % na 1616 korun. Z menších firem posílila Kofola, jejíž akcie vzrostly o 0,82 % na 494 korun. Naopak některé tituly oslabily. Philip Morris klesl o 0,88 % na 17.980 korun, Colt CZ ztratil 0,33 % na 901 korun a Doosan Škoda Power odepsala 0,11 % na 473,50 koruny. Za celý týden byla největší ztráta u Doosan Škoda Power, která klesla o 6,24 %. CSG oslabila o 5,94 % po předchozím růstu o 17,16 %. Za celý zkrácený týden index PX vzrostl o 0,47 %. Aktivita investorů byla kvůli prázdninovému období nižší. Koruna se téměř nezměnila, vůči euru posílila o dva haléře na 24,24 Kč/EUR a k dolaru zůstala na 21,22 Kč/USD.
 

Nezaměstnanost v červnu v Česku setrvala na stejné úrovni jako v květnu

Nezaměstnanost v Česku zůstala v červnu na stejné úrovni jako v květnu, a tedy na úrovni 4,8 %. Počet volných pracovních míst naopak vzrostl o 5474 na celkových 99 854. Z meziročního srovnání je ale situace horší, jelikož v loňském roce činila v červnu nezaměstnanost 4,2 %. Rychlejšímu poklesu nezaměstnanosti brání hlavně změny na trhu práce, kdy společnosti hledají především konkrétní profese a kvalifikované pracovníky, které není snadné rychleji nahradit. Nejvyšší nezaměstnanost vykázal Ústecký kraj se 7,2 % a Moravskoslezský kraj s 6,8 %. Nejnižší nezaměstnanost naopak byla v Praze a Pardubickém kraji, a to shodně 3,8 %. Z okresů měly nejhorší výsledky Karviná a Most, oba okresy 10,2 %. Společnosti dle úřadů nabízely na téměř 100 tisíc volných míst, skutečný počet pracovních příležitostí ale může být výrazně vyšší, a to přibližně až čtvrt milionu. Největší poptávka je pak po technických a dělnických profesích, například montážních pracovnících, obsluze zařízení nebo řidičích nákladních automobilů.