B.I.G. news - 24. července 2026
Inflace v Evropské unii v červnu výrazně zpomalila, když meziroční růst cen klesl z květnových 3,3 % na 2,9 %. Pozitivní vývoj zaznamenalo také Česko, kde se inflace podle Eurostatu snížila na 1,1 %, což byla druhá nejnižší hodnota v celé EU. Nižší cenové tlaky pak zvyšují šanci na uvolnění měnové politiky a mohou tak podpořit akciové i dluhopisové trhy. Evropská centrální banka však kvůli nejistotě kolem cen energií ponechává možnost dalšího zvýšení sazeb otevřenou. Současně pokračuje růst českého státního dluhu, který se v prvním pololetí zvýšil o 49,2 miliardy korun na rekordních 3,727 bilionu korun. Přestože poměr dluhu k HDP mírně klesl na 42,4 %, náklady na jeho obsluhu dál rostou a letos by mohly dosáhnout přibližně 110 miliard korun. Více se dočtete v novém díle B.I.G. news.
Červnový vývoj inflace v Evropské unii přinesl výrazné uklidnění cenových tlaků. Meziroční hodnota inflace v EU tedy poklesla o 0,4 % na 2,9 %, zatímco v květnu dosahovala 3,3 %. Pokles cenových hladin v sedmadvacítce tak přišel i přes obavy z možného zdražení energií po americkoizraelském útoku na Írán, který zvýšil a aktuálně nadále navyšuje ceny ropy na světových trzích. Ukázalo se však, že dopad geopolitického napětí na spotřebitelské ceny byl nakonec spíše relativně omezený. Pro finanční trhy je to pozitivní signál, jelikož nižší inflace snižuje tlak na další zpřísňování měnové politiky a vytváří tím pádem prostor pro případné snižování úrokových sazeb. Velmi příznivý vývoj zaznamenalo i Česko, kde hodnota inflace dle Eurostatu poklesla na 1,1 % a byla tudíž druhá nejnižší v celé EU, a to hned po Švédsku. Nízký růst cen tak zlepšuje kupní sílu českých domácností a může podpořit spotřebu i ekonomický růst. Naopak rozdíly mezi jednotlivými státy EU zůstávají výrazné – zatímco Česko, Švédsko nebo Dánsko se pohybují blízko inflačního cíle ECB, potažmo cíle ČNB, a tedy v případě Dánska rovněž i u cíle centrální banky Dánska (DNB), tak Rumunsko (9,2 %), Litva (5,4 %) a Bulharsko (5,2 %) stále čelí výrazným cenovým tlakům. Z pohledu měnové politiky Evropské centrální banky (ECB) představuje tento červnový pokles inflace důležitý argument pro opatrnější přístup k úrokovým sazbám. I inflace v eurozóně se v červnu snížila na 2,8 %, stále však zůstává nad dlouhodobým cílem ECB ve výši 2 %. Největší podíl na růstu cen pak nadále mají ceny v sektoru služeb, které v červnu svými vyššími cenami přispěly k celkové inflaci nezanedbatelnými 1,51 %. Vývoj tak naznačuje, že energetický šok byl do značné míry absorbován a hlavní výzvou zůstává především vývoj cen služeb a mezd. Nejen pro samotné spotřebitele a společnosti je aktuální pokles velice pozitivní správou. Snížení míry inflace je totiž pozitivním signálem i pro investory, protože pokles inflace snižuje riziko dlouhodobě vysokých sazeb a může následně podpořit akciové i dluhopisové trhy.
Ve čtvrtek pak ponechala Evropská centrální banka (ECB) úrokové sazby v eurozóně dle očekávání beze změny na stávajících úrovních. S tím ale, že ECB ve čtvrtek úrokové sazby sice nezměnila, ale možnost dalšího růstu úroků v eurozóně nevyloučila. Hlavní depozitní sazba tak nadále zůstává na úrovni 2,25 %. Centrální banka všech zemí platících eurem později upozornila, že právě kvůli přetrvávající volatilitě, a tedy i možnému dalšímu zdražování energií může v září úrokové sazby opětovně mírně zvýšit. Obavy ECB tak vyvolávají především zmíněné silně rozkolísané ceny ropy a dalších energií, které by tím pádem mohly významněji komplikovat návrat inflace ke kýženému dvouprocentnímu inflačnímu cíli ECB. Meziroční míra inflace v eurozóně čili pouze ve 21 zemích platících eurem pak v červnu poklesla na 2,8 %, a to z předchozích 3,2 %. Stále však zůstává nad požadovanou úrovní, byť v tolerančním pásmu dvouprocentního inflačního cíle. Pokud ale budou inflační tlaky pokračovat i nadále, může ECB poměrně pravděpodobně v dohledné době úrokové sazby zvýšit o 0,25 procentního bodu. Další kroky ECB tedy budou záviset hlavně na zmiňovaném vývoji cen energií a rovněž i na celkové kondici hospodářství eurozóny.
České zadlužení dál roste. Státní dluh se přiblížil ke hranici 3,7 bilionu korun
Český státní dluh se dle nedávno zveřejněných dat od Ministerstva financí (MF) během prvních šesti měsíců letošního roku zvýšil o 49,2 miliardy korun a na konci června tak dosáhl rekordních 3,727 bilionu korun. V přepočtu na jednoho obyvatele Česka včetně obyvatel před produktivním a po produktivním věku života jde o zadlužení ve výši přibližně 342 tisícům korun. Přestože objem dluhu vzrostl, poměr dluhu k ekonomice se díky růstu HDP mírně snížil – z lednových 42,9 % na 42,4 % HDP. Za růstem zadlužení stojí zejména vydávání státních dluhopisů, které slouží k financování splatných závazků státu a průběžnému pokrývání deficitu veřejných financí. Státní rozpočet byl na konci června ve schodku 183,6 miliardy korun. Ministerstvo financí očekává, že do konce roku by mohl státní dluh vzrůst až na 3,991 bilionu korun, což by představovalo přibližně 44,4 % HDP. V letošním roce plánuje stát prostřednictvím emisí střednědobých a dlouhodobých dluhopisů získat na trhu dalších 270 až 370 miliard korun. Za první pololetí už byly vydány dluhopisy v hodnotě 169,4 miliardy korun. Rostoucí objem dluhu se promítá také do vyšších nákladů na jeho financování. Úroky a další výdaje spojené s obsluhou státního dluhu dosáhly v prvním pololetí 50,7 miliardy korun. Za celý rok by měly podle odhadů ministerstva vystoupat na přibližně 110 miliard korun, zatímco v loňském roce činily 98,1 miliardy korun. Největší část státních dluhopisů pak drží tuzemské komerční banky a přibližně čtvrtinu emisí potom vlastní zahraniční investoři.
