B.I.G. news - 8. září 2025

Akciovým trhům po celém světě se v minulém obchodním týdnu, oproti předchozímu poměrně silně rostoucímu týdnu, spíše nedařilo. Za celý uplynulý obchodní týden si index S&P 500 ze své hodnoty odečetl 0,31 %, technologický index Nasdaq poklesl o zanedbatelných 0,02 % a index Dow Jones oslabil o 0,52 %. Ani evropským akciovým trhům se v uplynulém obchodním týdnu oproti předchozímu obchodnímu týdnu prakticky nedařilo. Německý index DAX tak za celý minulý obchodní týden klesl o 1,28 % a francouzský index CAC 40 si pak za celý uplynulý obchodní týden z hodnoty odečetl 0,38 %. Jedinému z větších evropských indexů, kterému se v minulém obchodním týdnu mírně zadařilo, byl britský akciový index FTSE 100. Ten vzrostl o zanedbatelných 0,23 %. Ani hlavnímu indexu eurozóny Euro Stoxx 50 se nezadařilo, jelikož tento akciový index poklesl o 0,63 %. Z větších známých světových akciových indexů se v uplynulém obchodním týdnu tedy zadařilo pouze japonskému indexu Nikkei, který vzrostl o 3,34 %. Nejlepší výsledek z velkých známých amerických společností potom v průběhu minulého obchodního týdne na newyorské burze zaznamenaly akcie společnosti Alpabet (Google). To zejména kvůli rozhodnutí soudu ohledně za jistých podmínek uznaného využívání internetového prohlížeče Chrome. Alphabet tak během středeční seance posílil o velice výrazných 9,1 %. Velice podstatnou zprávou, a to obzvlášť před blížícím se zasedáním Fedu, byla v pátek zveřejněná data ohledně nezaměstnanosti v USA v rámci tzv. NFP reportu. Jeho důležitost pak trhy spatřují zvláště před blížícím se zasedáním Fedu, který o úrokových sazbách v USA rozhodne už příští středu. Americká ekonomika totiž v srpnu vytvořila méně pracovních míst, než jak se předběžně očekávalo, což je nový signál pro uvolnění amerického trhu práce. Tato situace potom může posílit další argumenty ohledně snížení úrokových sazeb Fedem na blížícím se zasedání (FOMC), které proběhne 16. a 17. září. To z důvodu uvolnění amerického trhu práce v podobě snížení úrokových sazeb v USA. Data od amerického ministerstva práce ukázala, že počet nových pracovních míst mimo zemědělství dosáhl minulý měsíc pouze 22 000 nových pracovních míst. To je tedy pokles oproti 79 000 novým pracovním místům vytvořených v červenci. Ekonomové totiž odhadovali, že toto číslo v srpnu dosáhne 75 000. Mírně rostly nová pracovní místa ve zdravotnictví, která ale byla do jisté míry kompenzována snížením pracovních pozic v americké administrativě.

Čili snahou Bílého domu o snížení počtu federálních zaměstnanců a státních úředníků, a pokud možno co nejefektivnějšího utahování opasků ve státní správě v duchu snížení výdajů státu. V nemalém počtu pak byla v posledních týdnech zrušena také i některá pracovní místa v těžebním průmyslu, a i v sektoru samotné těžby ropy a plynu. Paradoxně tedy v sektoru energií, který by měl být dle nynější republikánské vlády USA vlajkovou lodí tamějšího průmyslu a současně i silným pilířem amerického exportu zejména do Evropy. Slabé údaje o tvorbě nových pracovních míst v USA jsou tak vyjma celosvětového poklesu zaměstnanosti v covidovém období nejslabší za posledních patnáct let. Samotná míra nezaměstnanosti se mezitím v srpnu mírně zvýšila, a to na 4,3 %, oproti 4,2 % v předchozím měsíci. I přes toto zveřejnění, je situace ohledně nezaměstnanosti v USA nadále pod kontrolou a stále v souladu mimo jiné s prognózami velkých bank. Dle nástroje FedWatch investoři a obchodníci ke konci minulého obchodního týdne počítali s prakticky 100% pravděpodobností ohledně snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Takováto vysoká míra pravděpodobnosti v tomto případě tedy pro snížení sazeb, pak v rámci tohoto ukazatele nastává velice zřídka. Tento tržní konsenzus ohledně jednoznačného snížení sazeb v USA byl tudíž v pátek zveřejněnými daty z amerického trhu práce podpořen. Guvernéři Fedu tak čelí tlaku na oba pilíře svého mandátu, a to jak na udržování stabilního růstu spotřebitelských cen neboli inflace, tak zároveň rovněž čelí tlaku právě i na podporu maximální zaměstnanosti v USA. Nedávné komentáře členů Fedu nicméně naznačily, že podpora amerického trhu práce může být jejich současnou prioritou. Snížení úrokových sazeb Fedem totiž může teoreticky pomoci podpořit výdaje amerických podniků, které se v době ekonomické nejistoty poháněné masivními cly obávají najímat nové zaměstnance. Naproti tomu ale snížení úrokových sazeb Fedem může být v dohledné době nemalým rizikem pro zvýšení míry inflace v USA. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 111 200 dolarů za BTC. V průběhu minulého týdne pak další rekord v řadě zaznamenalo zlato, to když jeho hodnota během páteční seance poprvé v historii překonala 3600 dolarů za trojskou unci. Cenu zlata podporovaly rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém zářiovém měnovém zasedání sníží úrokové sazby v návaznosti právě na slabé údaje o americké zaměstnanosti.