B.I.G. news - 8. října 2025

Není tomu dlouho co byla od ČSÚ zveřejněna předběžná data ohledně hodnoty inflace za září. Míra inflace v ČR se dle tohoto reportu od ČSÚ poměrně překvapivě snížila, a to na 2,3 %. Výrazněji se tak přiblížila ke kýženému dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB. Panovalo totiž předběžné očekávání, že by zářiová inflace mohla být mírně vyšší. Což ostatně předpokládala i ČNB, která tak míru zářiové inflace odhadovala na 2,6 %. I z meziměsíčního srovnání potom zářiová míra inflace klesla, a to o 0,6 %. Jako velice silný protiinflační faktor na celkovou hodnotu inflace zapůsobily ceny energií a pohonných hmot, které z meziročního pohledu oproti září minulého roku 2024 poklesly o 3,3 %. To hlavně v důsledku snížení cen ropy na světových trzích, ale i z důvodu posílení české koruny vůči americkému dolaru. Pro představu, kdyby ceny energií a pohonných hmot nebyly do inflace teoreticky započítány, tak by se celková inflace v Česku v září nacházela na výrazně vyšší hodnotě než, jakou ČSÚ předběžně zveřejnil. Takováto míra inflace by dokonce převýšila toleranční pásmo zmíněného dvouprocentního inflačního cíle, a to konkrétně až na úroveň 3,1 %. Mírně proti inflačně zapůsobily ceny v kategorii potravin, která své tempo růstu z meziročního pohledu snížily na 2,9 %. To zejména ve srovnání se srpnovou hodnotou, kdy ceny potravin, nealkoholických, a i alkoholických a tabákových výrobků stouply přibližně o 4 %. Dalším poměrně stále velmi silným proinflačním faktorem v posledních delších měsících zůstává i neutuchající tempo růstu nájemného z bytu, které je viditelné zvláště ve v krajských a větších městech Česka. Dalším nezanedbatelným proinflačním faktorem jsou potom i nadále vysoké a zdá se i vůči stávající relativně vyšší a doposud restriktivní/přísnější hodnotě úrokových sazeb velmi rezistentní ceny v sektoru služeb. Zejména pak i dle spotřebitelů v častých případech viditelné především v pohostinství/gastru a ubytovacích službách. Tempo růstu cen služeb se tedy i v září nacházelo těsně pod pěti procenty, a to na 4,7 %. Tempo růstu cen služeb tak v porovnání s růstem cen zboží, které v září na cenách stouply pouze o 0,8 %, je tím pádem téměř šestkrát vyšší.

Tempo růstu cen zboží pak z meziměsíčního srovnání oproti svému srpnovému růstu pokleslo o 0,3 %. V posledních měsících se do výčtu proinflačních činitelů, asi i nepřekvapivě, zařadily napříč Českem silně rostoucí ceny nemovitostí. Poslední dva zmíněné proinflační faktory čili jak ceny služeb, tak i ceny nemovitostí tudíž sehrávaly a nejspíš ještě budou sehrávat velkou roli při rozhodování bankovní rady ČNB o ponechání či v budoucnosti dokonce nevyloučenému mírnému zvýšení úrokových sazeb na následujících měnově-politických zasedáních. S tím ale, že varianta ohledně možného mírného zvýšení úrokových sazeb není aktuálně “na stole”. Bankovní rada se ale pro setrvání stávajících úrokových sazeb bude rozhodovat i na základě vývoje reálných mezd, možné uvolněnější fiskální politice nově vznikající vlády, zvyšující se spotřeby, nadále napjatého trhu práce, kondici české koruny a rovněž i na základě tempa růstu českého hospodářství. V neposlední řadě ale také i na základě vývoje úrokových sazeb ostatními, zejména většími centrálními bankami, zvláště ECB a Fedu. Navíc jak jsem v nedávné minulosti zmiňoval, tak aktuální hodnota úrokových sazeb se už přiblížila k tzv. neutrální úrovni. Proto kvůli některým - vůči aktuálním úrovním úrokových sazeb rezistentním - proinflačním činitelům se v budoucnu nevylučuje ani debata ohledně zmíněného možného mírného zvýšení sazeb. Konečné zveřejnění dat zářiové inflace se pak od ČSÚ definitivně dozvíme v pátek chvilku po deváté hodině raní. Avšak od chvíle čili již před delšími měsíci, kdy ČSÚ započal zveřejňování předběžných dat o inflaci i pro lepší orientaci samotné ČNB se prakticky ani jednou u konečné zprávy ohledně hodnoty inflace ČSÚ nemýlil.