B.I.G. news - 7. listopadu 2025
Bankovní rada ČNB na svém předposledním letošním zasedání ponechala úrokové sazby beze změny – 2T repo sazbu na 3,5 %, diskontní na 2,5 % a lombardní sazbu na 4,5 %. Všech sedm členů rady se rozhodlo jednomyslně, a to hlavně kvůli přetrvávajícím vysokým cenám služeb, rostoucím cenám nemovitostí, nájmů a reálných mezd. ČNB proto zatím neplánuje snižování sazeb. Naopak se připouští i možnost jejich mírného zvýšení na dalších měnově-politických zasedáních. Tento stav je velmi dobře patrný u hypoték, u kterých se pokles sazeb pozastavil. Předběžný odhad říjnové inflace pak podle ČSÚ ukazuje nárůst na 2,5 %, což je o 0,2 procentního bodu více než v září. Vyšší inflaci ovlivnily zejména ceny potravin, nápojů a tabáku, zatímco ceny energií a pohonných hmot růst inflace opět zpomalovaly. Více se jako vždy dozvíte v novém díle B.I.G. news.
Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek na svém sedmém a zároveň předposledním měnově-politickém zasedání v letošním roce rozhodla stejně jako na předchozích třech zasedáních pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. 2T repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo opětovně všech sedm členů bankovní rady, kteří se pro tento krok rozhodly zejména z důvodu stále přetrvávajících, a i vůči aktuálním sazbám rezistentních vysokých cen služeb - především v pohostinství a ubytovacích službách. Argumentem pro ponechání stávajících úrovní byly i silně se zvyšující ceny nemovitostí, vyšší ceny nájemného z bytu a svižně rostoucí reálné mzdy. Ty totiž zvyšují celkovou spotřebu a mohou vést k opětovnému navyšování spotřebitelských cen. Na dalších zasedáních bankovní rady ČNB čili v prosinci a únoru příštího roku se tedy dokonce nevylučuje ani možnost mírného zvýšení úrokových sazeb. Pokud by k tomuto scénáři skutečně došlo, tak by ČNB úrokové sazby snížila nejspíš jen o 25 baz. bodů. Byť se úrokové sazby již počtvrté v řadě nesnížily, tak i přes to banky a spořitelny mohou nadále snižovat výkonnost úročení na spořicích a termínovaných účtech. Naproti tomu doposud poměrně svižný pokles u hypotečních sazeb se v posledních týdnech naopak pozastavil. Není pak ani vyloučeno, že se v dohledných měsících úrokové sazby mohou díky vzrůstajícím úrokovým swapům s delší splatností čili tzv. zdrojům peněz pro banky a spořitelny budou naopak mírně zvyšovat. České úrokové swapy s delší splatností konkrétně tří a pětileté, ze kterých vychází i průměrné sazby u hypoték, totiž svůj dosavadní, byť mírný pokles korigovaly směrem nahoru. Jinými slovy se tak aktuálně nepředpokládá, že by v horizontu dohledných let měly úrokové sazby v ČR výrazněji poklesnout pod dnešní hodnotu čtrnáctidenní repo sazby, tedy základní úrokovou sazbu. Čili pod úroveň 3,5 %. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné od pátku 7. listopadu. Další a zároveň poslední osmé měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce proběhne již 18. prosince.
Velice důležitou zprávou posledních dní rovněž je, že předběžný odhad ČSÚ ohledně hodnoty říjnové inflace poukazuje na míru inflace ve výši 2,5 %. Hodnota inflace se tím pádem oproti předchozí zářiové míře inflace z meziročního srovnání zvýšila, a to o 0,2 procentního bodu. Z meziměsíčního srovnání pak míra inflace stoupla o 0,5 procentního bodu. Pokud se toto zvýšení inflace skutečně potvrdí, což je velice pravděpodobné, tak by toto zvýšení bylo v porovnání s předběžnými odhady poměrně překvapivé. Trh, ale i velká část ekonomů totiž předpokládala, že by se míra říjnové inflace mohla udržet na stejné či dokonce nižší hodnotě, než jakou jsme zaznamenali v září. Tedy na maximální hodnotě 2,3 % nebo i nižší. Vedle již už dlouhodobých proinflačních činitelů, jako jsou rostoucí ceny nemovitostí, stále vysoké ceny služeb a vyšší ceny nájemného, se tak spíše proinflačně v průběhu října zachovaly jak ceny potravin a nealkoholických nápojů, tak i ceny alkoholických nápojů a tabáku. Ty totiž v říjnu vzrostly z meziročního srovnání o 3,9 %. Naopak protiinflačně se jako jedna z mála položek spotřebitelských cen v ČR opětovně zachovaly ceny pohonných hmot a ceny energií. Především ceny plynu a elektřiny. Ty své tempo růstu z meziročního srovnání v říjnu zpomalily na 3,3 %. Poměrově pak k mírnému navýšení říjnové míry inflace poměrně nečekaně napomohly spíše ceny zboží, které oproti září z meziročního srovnání vzrostly z 0,8 % na 1,3 % (navýšení o 0,5 %). Naproti tomu již delší měsíce vysoké ceny služeb ze svého tempa růstu naopak mírně zvolnily, a to ze zářiových 4,7 % na 4,6 % v říjnu. Současně ale na nižších hodnotách drží inflaci i silnější koruna, která dopomáhá snižovat dovozovou neboli nákladovou část celkové inflace. Tento jev se pak mimo jiné projevuje právě i na nižších cenách pohonných hmot. Zpřesněná data ohledně říjnové hodnoty inflace se potom od ČSÚ dozvíme již příští týden v úterý 11. listopadu.
