B.I.G. news - 6. října 2025
Akciové trhy zakončily uplynulý týden růstem – indexy Dow Jones a S&P 500 vzrostly shodně o 1,1 %, index Nasdaq stoupl o 1,3 %. Indexy S&P 500 i Dow Jones dosáhly nových rekordních maxim, podpořeny hlavně silným výkonem energetického sektoru. Investoři pak nadále očekávají snížení úrokových sazeb na říjnovém zasedání Fedu, a to i přes varování některých jeho členů kvůli přetrvávající inflaci. Zpráva o počtu pracovních míst v USA neboli tzv. NFP report nebyl kvůli “shutdownu” americké vlády zveřejněn, avšak index ISM ukázal na další pokles zaměstnanosti ve službách. Zlato pokračuje v růstu a je na cestě k sedmému ziskovému týdnu v řadě, když jeho cena ve čtvrtek dosáhla nového historického maxima, a to již 3 896 dolarů za trojskou unci.
Po předchozím obchodním týdnu, kdy se zadařilo prakticky všem akciovým indexům po celém světě vyjma švýcarského a německého trhu, se akciovým indexům zejména v USA i v uplynulém týdnu opět dařilo. Index Dow Jones tak za celý minulý obchodní týden vzrostl o 1,1 %, index S&P 500 stoupl o 1,1 % a technologický index Nasdaq za celý uplynulý týden vzrostl o 1,3 %. Index S&P 500 v páteční volatilní seanci dosáhl rekordního maxima, a to tedy již 6 750 bodů. S tím, že očekávání trhu ohledně snížení úrokových sazeb na dalším blížícím se zasedání Fedu se udržela. I Index Dow Jones obdobně jako index S&P 500 rovněž dosáhl rekordního maxima. Naproti tomu index Nasdaq uzavřel po páteční seanci níže. Některým technologickým akciovým titulům se totiž ke konci páteční seance nedařilo. I akcie společnosti Tesla, která má v rozšířených indexech díky své obrovské valuaci/hodnotě celkově velkou váhu také poklesly, a to o 1,4 %. Naopak některým energetickým společnostem a obecně sektoru energetiky se ke konci páteční seance velmi dobře dařilo. Energetický sektor tudíž vzrostl o 1,2 % a v některých akciových indexech tak vedl k jejich celkovým ziskům. Jako například právě v energetickém sektoru S&P 500, který výrazně přispěl k onomu novému rekordu tohoto indexu. Důležitou zprávou tohoto týdne potom byla zpráva o počtu pracovních míst v USA neboli tzv. NFP report mimo zemědělské pracovní pozice za září, který měl být zveřejněn v pátek. Nakonec ale v pátek zveřejněn nebyl kvůli uzavření vlády neboli tzv. shutdownu. Investoři a obchodníci po celém světě si ale stále mohli pročíst alespoň průzkum v rámci indexu ISM. Ten poukázal na to, že zaměstnanost ve službách se v září již čtvrtý měsíc po sobě zmenšila. Tato zpráva tím pádem podtrhla argumenty pro další a již několik týdnů spíše očekávané snížení úrokových sazeb o 25 baz. bodů ze strany Fedu na blížícím se říjnovém zasedání FOMC. Pro připomenutí, Fed v září poprvé od prosince minulého roku snížil úrokové sazby, a to právě především v důsledku slabého trhu práce v USA. Ve středu předběžná zpráva ukázala pokles počtu zaměstnanců v soukromém sektoru v USA o 32 000.
Jeden z mála členů Fedu - prezident chicagského Fedu A. Goolsbee - se pak v minulém týdnu nechal veřejně slyšet, že váhá se závazkem k sérii snížení sazeb na dalších zasedáních FOMC, když inflace v USA stále překračuje cílovou hodnotu Fedu. Takovéto tvrzení může mít vliv, jak na akciové trhy, tak i na konsenzus v rámci hlasování členů Fedu ohledně předpokládaného snížení sazeb Fedem na říjnovém a prosincovém zasedání. Toto veřejné prohlášení pak uprostřed nedávné mediální přestřelky mezi některými členy Fedu a samotným prezidentem USA působilo relativně odvážně.
Takovéto prohlášení totiž může být dalším menším rozhořčením pro americkou administrativu. Americká vláda si tudíž prakticky děj se, co děj přeje právě pokud možno uskutečnit zmiňovanou sérii snižovaní úrokových sazeb v USA pro přístupnější úvěry. To potom jak pro americké podniky, tak i pro tamější občany - například pro snazší získání hypotečního úvěru. Zároveň nynější americká administrativa spatřuje výhodu i ve snížení hodnoty amerického dolaru. Od toho si slibuje jakousi nepřímou podporu ke znovu nastartování amerického exportu, který se v poslední době vyjma na světové poměry velice silného exportu energetických komodit - ropy a zkapalněného plynu - nenachází v nejlepší kondici. Markantně ziskový tak zůstává hlavně zmíněný vývoz energetických komodit. Což se například týká i gigantického množství zkapalněného plynu (CNG) směřovaného hlavně na evropský trh, který se vzpamatovává z nedávné a poměrně těžké energetické krize. Zároveň se D. Trumpovi a jeho vládě jaksi hodí snížení sazeb v USA pro následné snížení náročné a drahé obsluhy obrovského státního dluhu. Zlato v uplynulém obchodním týdnu opětovně vzrostlo a je na cestě již k sedmému týdnu růstu v řadě - hodnota zlata se tedy aktuálně nachází na 3 876,7 dolarech za trojskou unci. Zlato mírně pokleslo poté, co ve čtvrtek dosáhlo svého nového rekordu, a to 3 896 dolarů za trojskou unci. Zlato je v době nejistoty považováno za bezpečné aktivum, kterému se daří díky nízkým úrokovým sazbám v USA. Sazby v USA by se i přes všechny popisované animozity mezi fiskální a monetární politikou měly i tak nadále snižovat. Což může být pro zlato a investory a obchodníky se specifikací na tento drahý kov i nadále v dohledné době poměrně pozitivní zprávou. Pro představu - zlato od začátku roku vzrostlo o téměř polovinu své hodnoty, a to konkrétně o 47 %. Bitcoin se ke konci minulého týdne obchodoval poblíž hranice 123 000 dolarů za BTC.
