B.I.G. news - 6. února 2026

Bankovní rada ČNB se ve čtvrtek na svém prvním měnově-politickém zasedání v letošním roce stejně jako na předchozích pěti zasedáních rozhodla pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. 2T repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro tento krok se bankovní rada opětovně rozhodla zejména z důvodu trvale poměrně vysokých cen služeb - především v pohostinství, ubytovacích službách a rekreacích. Pro ponechání stávajících úrovní se bankovní rada rozhodla i z důvodu vyšších cen nájemného z bytu, nadále silně rostoucích cen nemovitostí a rovněž i kvůli zvyšujícím se reálným mzdám. Ty pak v rámci silnější domácí poptávky zvyšují celkovou spotřebu a mohou následně vést i k navyšování inflace. Důležitým faktorem, proč prozatím bankovní rada ČNB úrokové sazby nesnížila je potom i ten faktor, že se předběžně v dohledné době očekává spíše uvolněnější fiskální politika – viz poslední odstavec v dnešním článku. Naproti tomu argument pro to, aby se úrokové sazby v Česku v letošním roce snížily alespoň jednou, by naopak měl být ten, že by se mělo opětovně dobře dařit českému hospodářství a udržet tedy i stabilní růst českého HDP. Zároveň by se pro eventuální menší snížení úrokových sazeb čili nejpravděpodobněji o 25 baz. bodů mělo zvýšit i tempo růstu produktivity. Staronově nastavené úrokové sazby začaly být platné od pátku 6. února. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB pak proběhne již 19. března.

Další velice podstatnou zprávou posledních je, že se v lednu růst spotřebitelských cen v Česku výrazně zpomalil. Z meziročního srovnání se tak inflace dostala na úroveň 1,6 %, což je nejnižší hodnota za více než devět let. Oproti prosinci ale ceny naopak skokově vzrostly, a to konkrétně o 0,9 %. Vyplývá to z předběžných dat Českého statistického úřadu, která se zatím v minulosti téměř vždy potvrdila. Hlavním důvodem nízké meziroční inflace byl pokles cen energií. Ty byly v porovnání s lednem minulého roku levnější téměř o 8 %. Především pak díky tomu, že poplatek za obnovitelné zdroje nově nehradí domácnosti, ale stát. Svou roli sehrály i nižší ceny pohonných hmot. Zatímco energie zlevňovaly, služby dál výrazně zdražují – meziročně téměř o 5 %. Největší tlak je potom v oblasti bydlení, hlavně u nájemného, kde poptávka stále převyšuje nabídku. Potraviny a nealkoholické nápoje meziročně mírně zdražily, alkohol a tabák dokonce téměř o 5 %. Ceny zboží jako celku ale ze meziročního srovnání lehce klesly. Kdyby se do inflace nezapočítávaly energie, růst cen by v lednu dosáhl zhruba 3 %. Meziměsíčně nejvíce zdražily potraviny, alkohol a tabák, zatímco energie proti prosinci zlevnily o téměř 4 %. Předběžně se pak předpokládá, že i přes nízkou inflaci Česká národní banka pravděpodobně úrokové sazby zatím snižovat nebude. Důvodem je právě rychlý růst cen služeb, který brání výraznějšímu uvolnění měnové politiky. Velice pravděpodobně tak úrokové sazby zůstanou sazby v nejbližší době beze změny. Do dalších měsíců se očekává, že inflace se bude držet pod dvouprocentním cílem ČNB. Ke konci roku by ale mohla znovu mírně zrychlit. V celoročním průměru by se v letošním roce měla inflace pohybovat zhruba kolem 1,8 %.

Současně byla nedávno zveřejněna velice důležitá data ohledně veřejných financí. Česká národní banka totiž ve své nové prognóze počítá s tím, že se stav veřejných financí letos zhorší více, než se doposud očekávalo. Dle aktuálního odhadu by schodek měl dosáhnout 2,5 % výkonu ekonomiky, zatímco ještě na podzim ČNB i vláda vycházely z nižší hodnoty 2,2 % HDP. Po několika letech postupného snižování se tak deficit znovu začne zvětšovat. V minulém roce činil necelá 2 % HDP, letos má růst a v příštím roce se podle české centrální banky přiblíží až k 2,7 %. Zhoršovat se má i strukturální saldo, tedy schodek očištěný o vliv ekonomického cyklu a mimořádné faktory. S tím souvisí i další nárůst zadlužení státu. Dluh vládního sektoru by měl letos překročit 45 % HDP a v roce následujícím čili v roce 2027 se přiblížit již k 47 %. V poměru k velikosti ekonomiky se dluh zvyšuje prakticky nepřetržitě už od roku 2020. ČNB zároveň očekává, že mzdy budou dál růst poměrně svižným tempem. V letošním roce by si zaměstnanci měli polepšit nominálně zhruba o 6 %, reálně pak díky nižší inflaci o více než 4 %. V příštím roce 2027 by měl růst mezd zpomalit, ale zároveň by měl zůstat kladný i po očištění o inflaci. Trh práce by měl zůstat relativně stabilní. Nezaměstnanost v ČR v letošním roce mírně vzroste, příští rok by se ale měla vrátit přibližně na současnou úroveň. Zpomalení čeká také růst cen nových bytů a domů – po loňském výrazném zdražení by totiž jejich tempo růstu mělo postupně slábnout.