B.I.G. news - 5. června 2025

Důležitou zprávou posledních dní je nedávno zveřejněná zpráva od ČSÚ ohledně důvěry v českou ekonomiku. Ta se v květnu oproti dubnu zvýšila, a to o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra v české hospodářství tak po předchozím dubnovém poklesu vrostla jak u podnikatelů, tak i u spotřebitelů a domácností. Důvěra spotřebitelů v květnu ve srovnání s dubnem tedy stoupla o 3 body na celkovou hodnotu 100,7 bodů. Počet spotřebitelů očekávajících v dohledných dvanácti měsících zhoršení celkové hospodářské situace v ČR pak tím pádem z meziměsíčního pohledu poklesl. Mírně rovněž poklesl také i podíl domácností očekávajících zhoršení své finanční bilance v následujících dvanácti měsících. I počet domácností, které hodnotí svou současnou finanční situaci hůře, než v uplynulých dvanácti měsících klesl. Podíl respondentů, kteří v následujících dvanácti měsících neplánují pořizovat velké nákupy, se ale oproti dubnu nezměnil. Celková důvěra v české hospodářství se pak v květnu zvýšila současně i z meziročního srovnání, a to o 4,4 bodu. Mezi podnikateli vzrostla důvěra v českou ekonomiku zejména díky nárůstu v průmyslovém sektoru a vybraných službách. Celkově se důvěra osob podnikajících v ČR v tuzemskou ekonomiku taktéž zvýšila, a to o 4,5 bodu na 101 bodů. V průmyslu důvěra vzrostla o 3,9 bodu na 94,2 bodu. Ve službách se podnikatelská důvěra zvýšila o 6,6 bodu na celkových 106,9 bodu. Lepší důvěra podnikatelů a spotřebitelů se následně skutečně projevuje v ekonomice. Podnikatelé, ale i spotřebitelé totiž právě díky svým lepším vyhlídkám ekonomického prostředí v častějších případech realizují své doposud odkládané plány ohledně nákupů či případně rozšiřují své podnikání i o další činnosti. V neposlední řadě podniky i výrazně více investují, a to nejen pouze v rámci svého podnikání, ale případně i do dalších odvětví a investičních příležitostí. Domácnosti pak i kvůli už výrazně nižší cenové hladině zboží a služeb, a i díky rostoucím reálným mzdám, kterým se věnujeme ve druhém odstavci článku, v době lepšího ekonomického prostředí více utrácí a realizují finančně náročnější nákupy.

Pokud se tedy již obecně věří v lepší časy, podnikatelé i spotřebitelé se tolik neobávají tak těžkých období, ve kterých museli více šetřit a navyšovat tak své peněžní zásoby. Tomu jsme byli svědky především v posledních několika nejen hospodářsky náročných letech. Optimismus a větší celková důvěra v ekonomiku a čili v hospodářsky lepší zítřky tak postupně opět citelně podporují nákupní apetit spotřebitelů a podniků. Firmy tak přijímají nové zakázky a zároveň navyšují a rozšiřují své objednávky. S tím pak přicházejí i jejich větší snahy o případné rychlejší a mohutnější nabírání jak nových pracovních sil do stávajících pozic, tak potažmo i v rámci možného rozšiřování podniku do nově vzniklých pracovních míst. Podniky, a i spotřebitelé v rámci svých nákupů zkrátka ještě více rozvíjejí své doposud odkládané projekty a plány. Chuť více utrácet i díky zvyšujícím se reálným mzdám ale nahrává opět potenciálně se zvyšujícím se cenovým hladinám zboží a služeb. Zároveň se se zvýšenou poptávkou spotřebitelů zvyšují i marže obchodníků. Spolu v kombinaci s rostoucími reálnými mzdami se tak jedná o nezanedbatelné proinflační faktory. Byť se nám tedy možné negativnější scénáře ohledně opět se zvyšujících spotřebitelských cen aktuálně v této době, kdy se míru inflace podařilo setřást pod dvě procenta, nezdají tolik pravděpodobné, tak stále musí být ČNB ve snižování úrokových sazeb velmi ostražitá. Což také ohledně už velice opatrného snižování úrokových sazeb ČNB činí. A dle vyjádření nemalé části bankovních radních bude nejspíš činit i nadále. Viz poměrně častá vyjádření ohledně toho, že neutrální úrokové sazby se alespoň v dohledné budoucnosti již nejspíš nebudou nacházet na tak nízkých úrovních, na které jsme byli zvyklí ještě před rokem 2021. Ačkoliv se spotřebitelské ceny s velkou pravděpodobností neutrhnou ze řetězu, jako tomu bylo před dvěma a třemi lety, tak ale stále nemáme definitivně vyhráno. A to i když jsme na dobré cestě kdy je hodnota inflace již dlouhodoběji relativně pod kontrolou.

V prvním čtvrtletí letošního roku rostly nominální i reálné mzd

Dle nedávno zveřejněné předběžné zprávy ČSÚ pokračovaly mzdy v ČR v prvním kvartálu letošního roku jak v nominálním, tak i reálném růstu. Růst mezd se už od začátku roku také dle většiny v této problematice zainteresovaných institucí současně i očekával. Další růst reálných mezd očekává i Česká národní banka. Podle květnové prognózy se při zohlednění inflace z meziročního srovnání mzdy zvýšily o 4 %. ČSÚ pak zveřejní zpřesněná data ohledně vývoje mezd za první kvartál již tuto středu. V posledním čtvrtletí minulého roku činila průměrná mzda v ČR 49 229 korun. Což činilo z meziročního srovnání tempo růstu nominálních mezd 7,2 %. V reálném vyjádření jsme pak hovořili o zvýšení tempa růstu mezd o 4,2 %. Medián mezd čili hodnota, oproti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, pak ve čtvrtém kvartálu loňského roku činil 41 739 korun. Nejvyšší mzdy byly potom zaznamenány v Praze. Naproti tomu nejnižší mzdy byly v posledním kvartálu minulého roku 2024 zaznamenány v Karlovarském kraji.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se za celý uplynulý týden obdobně jako v předchozím obchodním týdnu opět nedařilo. Index PX si tedy ze své hodnoty za celý minulý obchodní týden odečetl 0,9 % na závěrečných 2148,6 bodů. Nejvíce se jako v předchozím týdnu opětovně zadařilo zbrojařské společnosti Colt, jejíž akcie za celý uplynulý obchodní týden vzrostly o poměrně výrazných 5,65 % na konečných 748 korun za akcii. Vývoj hodnoty této zbrojovky se tak i nadále veze na vlně optimismu vyvolané mezi investory velice dobrou hospodářskou bilancí společnosti. Naproti tomu nejméně se v minulém obchodním týdnu dařilo pojišťovací skupině VIG, která za celý minulý obchodní týden ze své hodnoty ztratila citelných 5,94 % na konečnou hodnotu 1076 korun za akcii. Stalo se tak zejména z důvodu, že se totiž tento titul od minulého pondělí obchodoval bez nároku na dividendu. To následně investory a obchodníky v rámci jejich potenciálních nákupů do velké míry odrazovalo. V předešlých šesti týdnech ale tento titul naopak postupně posiloval. Česká koruna ke konci minulého týdne oslabila jak k dolaru, tak i k euru. K euru i dolaru tedy koruna oproti předchozímu čtvrtečnímu závěru oslabila shodně o 4 haléře. Koruna se tudíž minulý pátek odpoledne obchodovala za 24,96 korun za euro a za 21,99 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu k pátku 30. 5. 2025 oproti pátku 23. 5. 2025 z týdne předešlého setrvala na stejné hodnotě, a to na úrovni 3,5 %. Naproti tomu hodnota 3M EURIBORu za stejné období poklesla, a to z hodnoty 2,04 % na úroveň 1,99 %.

Světové trhy

Americkým akciovým trhům se za celý minulý obchodní týden po předchozím vyklesaném týdnu opět dařilo. Akciový index S&P 500 si tedy za celý uplynulý obchodní týden ke své hodnotě připsal 1,19 %, technologický index Nasdaq vzrostl o 0,99 % a index Dow Jones za celý minulý obchodní týden stoupl o 0,98 %. Dařilo se ale i většině známým akciovým indexům na evropských trzích. Německý index DAX si tudíž za celý uplynulý obchodní týden do zisku přidal dokonce 1,56 %, britský index FTSE 100 vzrostl o 0,38 %, a francouzský index CAC 40 pak za celý minulý obchodní týden vzrostl o 0,23 %. Na hodnotě v minulém týdnu stoupl i hlavní index eurozóny Euro Stoxx 50, který si ke své hodnotě za celý minulý obchodní týden přičetl 0,76 %. Naopak akciovým indexům na asijských trzích se v minulém týdnu nedařilo. Index Hang Seng si tak za celý uplynulý obchodní týden ze své hodnoty odečet 2,16 % a japonský index Nikkei za celý minulý týden poklesl o 0,22 %. Americké akcie pak po páteční obchodní seanci uzavřely smíšeně. Zisky v sektorech telekomunikací, veřejných služeb a spotřebních služeb totiž sice vedly akcie k růstu, ale naproti tomu ztráty v sektorech energetiky (ropa a plyn), spotřebního zboží a technologií naopak vedly akciové tituly k poklesu a celkovou bilanci na akciových trzích tím pádem výrazně zkorigovaly.

Index volatility CBOE, který měří volatilitu opcí na index S&P 500, ke konci minulého obchodního týdne poklesl, a to o 3,13 % na 18,58. Futures kontrakty na zlato s dodáním v srpnu pak ke konci minulého obchodního týdne poklesly o 0,87 % neboli o 29,21 dolarů na konečných 3 314,7 dolarů za trojskou unci. Futures kontrakt na americkou ropu WTI s dodáním v červenci poklesl ke konci minulého obchodního týdne o 0,30 % čili o 0,18 dolarů na konečných 60,76 dolarů za barel. I srpnový kontrakt na severomořskou ropu Brent ke konci minulého obchodního týdne klesl, a to o 1,03 % neboli o 0,65 dolarů na konečných 62,70 dolarů za barel černého zlata. Kurz EUR/USD ke konci minulého obchodního týdne setrval na 1,13. Naproti tomu USD/JPY ke konci minulého týdne poklesl o 0,16 % na 144,00. Futures kontrakty na index amerického dolaru ke konci minulého obchodního týdne vzrostly, a to o 0,16 % na 99,36. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 105 500 dolarů za BTC.