B.I.G. news - 4. května 2025

Už za pár dní proběhne již třetí měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB v letošním roce. Bankovní rada se na blížícím zasedání bude nejspíš do poslední chvíle rozhodovat mezi ponecháním úrokových sazeb na stávajících úrovních či o jejich snížení, a to o 0,25 procentního bodu. Toto zasedání tím pádem nebude natolik jednoznačné, jako tomu bylo na zasedání předchozím. Na březnovém zasedání bankovní rady se totiž všech sedm radních jednomyslně rozhodlo pro setrvání úrokových sazeb na stávajících úrovních. To pak mimo jiné i z důvodu oznámení a následného zavádění cel nejen již pouze ze strany USA. A právě tyto kroky jakožto případné obchodní bariéry mohou následně potenciálně zvyšovat nákladovou inflaci. Dle mého pohledu se rada na svém blížícím se květnovém zasedání nakonec přikloní spíše ke snížení sazeb o 25 bazických bodů na úroveň 3,50 % základní úrokové sazby. To potom hlavně z důvodu ulevení české ekonomice, a i kvůli nedávné panice a přetrvávajícím nejistotám na finančních trzích. Zároveň ale může být toto snížení po několik měsíců v řadě poslední. To zejména z důvodu vysokého růstu reálných mezd, potenciálně vyšší inflaci, i nadále poměrně vysokým cenám v sektoru služeb, či i díky silně rostoucím cenám nemovitostí a stále napjatému trhu práce. V neposlední řadě rovněž i kvůli potenciálně vyšším cenám potravin v důsledku vyšších cen zemědělských výrobců. S velkou pravděpodobností se tedy na následujícím měnově-politickém zasedání bankovní rada ČNB nerozhodne tak jednoznačně jako na zmiňovaném březnovém měnově-politickém zasedání.

Zároveň byla v posledních dnech zveřejněna zpráva od Ministerstva financí ohledně schodku státního rozpočtu. Ten v dubnu vzrostl na 126,1 miliardy korun, a to z 91,2 miliardy korun o měsíc dříve v březnu. Deficit státního rozpočtu tak byl ke konci dubna čtvrtý nejhlubší od vzniku samostatné ČR. S tím, že v minulém roce činil deficit státního rozpočtu ve stejném období ještě vyšších 153,1 miliardy korun. K jeho nárůstu přispělo zejména vyšší inkaso daní. Naproti tomu příjmy z EU z meziročního pohledu naopak klesly, a to o 7,1 miliardy korun na celkových 39,4 miliardy korun. Dle ministra financí k meziročnímu zlepšení dopomohly zejména dopady konsolidačního balíčku, a i hospodářský růst. Příjmy státního rozpočtu pak ke konci dubna dosáhly 622,7 miliardy korun. Z meziročního srovnání tedy příjmy státu vzrostly o 5,2 %. Rozpočtové výdaje oproti prvním čtyřem měsícům minulého roku stouply o 0,5 % na 748,8 miliardy korun. V letošním roce by měl stát hospodařit s příjmy 2,086 bilionu korun a s výdaji 2,327 bilionu korun. Pro letošní rok činí naplánovaný schodek 241 miliard korun. Minulý rok skončil státní rozpočet v celkovém deficitu 271,4 miliardy korun. Zároveň česká ekonomika dle nedávno zveřejněného předběžného odhadu od ČSÚ v prvním kvartálu z meziročního srovnání poroste o 2 %. Z mezičtvrtletního srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl oproti poslednímu kvartálu minulého roku 2024 o 0,5 %. Současně se ale růst HDP i předběžně očekával.

Pražská burza a kondice CZK

Pražské burze se za celý uplynulý obchodní týden poměrně dobře dařilo. Index PX tak za celý minulý obchodní týden vzrostl o 1,6 % na 2082,1 bodu. Nejvíce se za celý minulý obchodní týden dařilo společnosti Moneta Money Bank, jejíž akcie vzrostly o 5,21 % na konečných 145,40 korun za akcii. Naopak nejméně se za celý uplynulý obchodní týden zadařilo energetické společnosti ČEZ, jejíž akcie poklesly o 1,31 % na konečných 1132 korun za akcii. Koruna ke konci minulého týdne oslabila jak k dolaru, tak i k euru. K oběma světovým měnám tak koruna oproti předchozímu čtvrtečnímu závěru oslabila shodně o 2 haléře. Koruna se tak minulý čtvrtek odpoledne obchodovala za 24,95 korun za euro a za 21,94 korun za dolar.

Hodnota 3M PRIBORu a hodnota 3M EURIBORu

Hodnota 3M PRIBORu se k pátku 25. 4. 2025 oproti čtvrtku 17. 4. 2025 z týdne předešlého poklesla z hodnoty 3,66 % na úroveň 3,65 %. I hodnota 3M EURIBORu za stejné období poklesla, a to z hodnoty 2,18 % na úroveň 2,17 %.

Světové trhy

Minulý týden jsme sice na akciových trzích zažili velkou volatilitu, ale i přes to, se nakonec akciovým trhům velice dobře dařilo. To pak jak na amerických, evropských ale i asijských trzích. Index S&P 500 tak vzrostl o 4,6 %, Dow Jones stoupl o 2,5 % a technologický index Nasdaq za celý uplynulý obchodní týden vzrostl dokonce o výrazných 6,7 %. Výnos desetiletých amerických vládních dluhopisů ke konci minulého obchodního týdne poklesl k úrovni 4,26 %. I akciovým trhům v Evropě se za celý uplynulý obchodní týden dařilo. Hlavní index eurozóny Euro Stoxx 50 tak za celý minulý obchodní týden posílil o 3,8 %, německý index DAX 40 si ke své hodnotě připsal 4,4 %. Britský index FTSE 100 vzrostl o 1,7 % a francouzský index CAC 40 za celý uplynulý obchodní týden vzrostl o 2,8 %. Pokud bychom se přesunuli na asijské trhy, tak zde za celý uplynulý obchodní týden hongkongský index HANG SENG posílil o 2,8 %. Japonský akciový index za celý minulý obchodní týden vzrostl dokonce o 4,60 %. Zveřejněná data ohledně spotřebitelské důvěry v USA pak setrvala v sestupném trendu.

V průběhu dubna se tak dostala na hodnotu 52,2. Jedná se tak oproti 57 bodech v březnu o další citelnější pokles. Index volatility CBOE, který měří volatilitu opcí na index S&P 500, ke konci minulého obchodního týden poklesl o 6,04 % na 24,87. Futures kontrakt na zlato s dodáním v červnu ke konci minulého obchodního týden poklesly o 0,84 % čili o 28,15 dolarů na konečných 3 320,45 dolarů za trojskou unci. Cena americké ropy WTI s dodáním v červnu vzrostla o 0,75 % čili o 0,47 dolaru na konečných 63,26 dolarů za barel. I červnový kontrakt na ropu Brent ke konci minulého obchodního týdne vzrostl o 0,74 % čili o 0,49 dolaru na konečných 67,04 dolarů za barel černého zlata. Kurz EUR/USD se ke konci minulého obchodního týdne nezměnil a setrval tak na 1,14. USD/JPY vzrostl o 0,74 % na 143,72. Futures kontrakt indexu amerického dolaru vzrostl o 0,23 % na 99,39. Bitcoin ke konci minulého týdne uzavřel poblíž hranice 93 900 dolarů za BTC.