B.I.G. news - 31. října 2025
Důvěra v českou ekonomiku se v říjnu výrazně zvýšila, když souhrnný ukazatel ČSÚ vzrostl o 2,1 bodu na 104 bodů. To je nejvyšší hodnota od června 2021. Optimismus se tedy projevil jak u podnikatelů, tak u domácností, přičemž právě spotřebitelé vykázali největší nárůst důvěry za více než čtyři roky. Spotřebitelská důvěra stoupla o čtyři body na 107,4, tedy nejvíce od února 2020. Růst optimismu mezi domácnostmi lze spojovat nejen s lepší ekonomickou situací, ale i s efektem samotných říjnových voleb. Podnikatelé zůstávají zdrženliví, i když jejich důvěra také vzrostla. Zejména pak v průmyslu - díky vyšší zahraniční poptávce. Celkově je současný růst důvěry vnímán spíše jako přechodná vlna optimismu spojená s očekáváním politických změn. Více se jako vždy dozvíte v novém díle B.I.G. news.
V průběhu října se důvěra spotřebitelů v české hospodářství výrazněji zvýšila. Dle nedávno zveřejněných údajů od ČSÚ tak souhrnný ukazatel vzrostl o 2,1 bodu na celkových 104 bodů. Tím dosáhl nejvyšší hodnoty od června 2021. Na zlepšení spotřebitelské nálady se podíleli jak podnikatelé, tak domácnosti. S tím ale, že právě u spotřebitelů a domácností je zvýšení důvěry vůči tuzemské ekonomice nejvýraznější za poslední více než čtyři roky. Pro spotřebitele a domácnosti jsou totiž každé čtyři roky parlamentní volby spíše jakýmsi zdrojem optimismu. Naproti tomu právnické osoby čili společnosti ale zůstávají v rámci své důvěry v české hospodářství při zemi a více podrobněji reflektují předkládaná data i z důvodu vyšší specializace na tuto problematiku. Zlepšení spotřebitelské důvěry tedy můžeme spíše přisoudit nejen již lepších ekonomickým podmínkám, ale právě je můžeme dát i do souvislosti se zmíněnými nedávnými říjnovými sněmovními volbami. To potom, aniž by se jednotlivá ekonomická data nějak dramatičtěji v takto krátkém čase čili chvilku po volbách ve mohla výrazněji zlepšit. Spotřebitelé totiž každé čtyři roky povětšinou očekávají a současně doufají, že nová politická garnitura přinese tolik kýžené změny, které povedou jak ke zlepšení jejich osobní finanční situace, tak ale i ke zlepšení celkové ekonomické kondice státu. Spotřebitelská důvěra v ČR se tedy zvýšila o čtyři body na 107,4 bodu. To je tím pádem nejvíce od února 2020. Domácnosti jsou totiž aktuálně výrazně optimističtější ohledně své budoucí finanční situace a méně se obávají vyšší hodnoty inflace či ztráty zaměstnání. To i z důvodu již výrazně lepší ekonomické situace, na kterou ale pochopitelně parlamentní volby vliv nemají a neměly. Lepší sentiment je do jisté míry i očekávatelný i z důvodu snad již lepšího ekonomického vývoje a cyklu nejen v ČR, který naše nově vznikající vláda prakticky neovlivní či velmi mírně. Zejména pak s porovnáním s několika nedávnými lety, kdy se prakticky celá Evropa, obzvlášť státy střední Evropy nacházely v důsledku energetické krize, pádivé inflace a složité humanitární krize, ve velmi složité situaci. Zároveň se dá ale předpokládat, že část tohoto optimismu v následujících měsících může opadnout. Důležité je ale zároveň zmínit, že tento efekt se ale každé čtyři roky více či méně s obměnou vlád projevuje - častokrát pak ani nehledě tolik na složení dané nové vlády.
Jde tudíž spíše o významně lepší vnímání ekonomického prostředí ze strany retailu, obzvlášť po zmíněné těžší době, se kterou se musela prakticky přibližně polovinu svého mandátu v některých případech poměrně velmi složitě popasovat končící vláda. Zlepšení nálady a spotřebitelského sentimentu zaznamenali tedy ale i podniky a živnostníci. Jejich důvěra v ekonomiku se zvýšila o 1,8 bodu na 103,4 bodu. Růst optimismu ze strany podniků je patrný hlavně v průmyslu, kde ukazatel posílil o 4,3 bodu díky lepšímu hodnocení zahraniční poptávky a očekávání vyšší výrobní aktivity v příštím čtvrtletí. Nutno podotknout, že tento do jisté míry psychologický efekt, který se projevuje právě i z důvodu lepší důvěry v českou ekonomiku, pak ale může zpravidla z empirie z minulosti již po několika měsících může uvadat. Zkrátka spotřebitelé a domácnosti markantněji podléhají tomuto fenoménu změny, kdyžto společnosti a instituce si při výměnách vlád zachovávají spíše obezřetnější vnímání situace. Na jejich postoj vůči potenciálnímu ekonomickému zlepšení tak volby nemají takový vliv, jako na retail. Celková důvěra podnikatelů se pak drží už třetí měsíc nad dlouhodobým průměrem. Z meziročního srovnání vyplývá, že od října minulého roku se celková důvěra v ekonomiku zvýšila o sedm bodů. U podnikatelů ve výsledku o 7,2 bodu a u spotřebitelů o 6,4 bodu. Zkrátka říjnový růst důvěry v české ekonomice ukazuje na přechodnou vlnu optimismu spojenou se zmiňovaným očekáváním politických změn po volbách. Spotřebitelé věří v lepší časy, zatímco podnikatelé zůstávají opatrní a bedlivě čekají na konkrétní kroky nové vlády. Celkově se ale spotřebitelská důvěra zlepšila na nejlepší úroveň za více než zmiňované čtyři roky. Je tedy opětovně důležité připomenout, že až skutečný vývoj našeho hospodářství až delším v čase ukáže, jestli se tato optimističtější očekávání spotřebitelů skutečně naplní či spíše vlažnější postoj a očekávání společností byl více na místě.
